Když se čas naplnil...

Těší mne, že nelogičnost mnoha katastrofických filmů není výstřelkem moderní doby, ale již dávným atributem. Do okamžiku "než to konečně bouchne" sledujeme samé pseudovědecké bláboly a nsmysly, z nihž největší je vědecká základna postavená na jícnu sopky. Stejně tak dialogy, či vzathy mezi postavami nestojí ani za řeč. A ta "dobrodružná cesta" několika jedinců poté co sopka udělá bum a bác? Pche. Pár nutných klišé a extrémně natahovaná scéna přelezání propasti. A právě do propastných hlubin kinematografie patří tento film. Dobře mu tak. (28.10.2007)

Až na pár vydařených triků a speciálních efektů (byť ten hlavní - tedy pohled(y) na horizont se soptícím vůlkánem se tedy d.m.s.n. moc nepovedl...) docela rutinní a chvílemi i v celém tom >neuvěřitelném< napětí nudný a poněkud toporně režírovaný dobový katastrofák. Pár žánrových a značně >za uši vytahaných< klišé (...viděl snad svět někdy tekoucí a přitom pořád nějak do velké výšky (!) - viz hloubka údolí pod mostem - viz padající z mostu - vybuchující lávu (?) - a že ta scéna na mostě mi už opravdu svojí blbostí až pila krev...), krušný konec největšího záporáka a nevěřících >tadytomášů< (...ach ano, ty sopečné pumy, vyvržené na závěr náhle z kráteru, si to neomylně zamířily přímo na hotel a nikam jinam, že...) i části našich >soudruhů< (...aby divák ještě nějakou tu slzu usoplenou uronil...) a čas se naplnil... Nu - trvalo to tedy zbytečně dlouhé dvě hodiny (a jednu minutu ;-) a skončilo to neskutečně selankovým happy endem - po sopce a celé té katastrofě (...pořád jsme na jednom malém ostrově!...) náhle ejhle ani památky!!! :-o . . . Dlužno dodat, že za těch téměř 30 let od natočení zrovna tenhle film tedy svou formou zestárnul víc, než by si možná námětem zasloužil. Až jsem měl chvílemi pocit, že se dívám na produkci nejmíň o dvě desetiletí starší... A nezachrání to ani jako vždy charismatický >klaďák< v obsazení P.N., dalších pár slavných herců nevyjímaje... Dvě a půl hvězdičky tedy za film, zaokrouhleno nakonec z nutnosti s lehkým úšklebkem dolů, prostě naprostý dobový hollywoodský průměr. - - - P.S. Zvlástní vyfackování by pak zasloužili tvůrci tušašského dablinku (tentokráte AB Barrandov), jak už je holt zvykem - bez zvuku a atmosféry... .-/ - - - - - (Poprvé viděno 15.2.2009 na tv Prima, komentář zde jako dvacátý - 15.2.2009) (15.02.2009)

Tento film nepotěší ani nenadchne. Ale i lehký žánr, který naplno evokuje sentimentální atmosféru hraného filmu první poloviny minulého století, zaujme kvalitními hereckými výkony, rutinním řemeslem, které nezrazuje svůj standard, i dějem, v němž alespoň místy do fikce nakoukne skutečnost. V kategorii někdejších rodokapsů a naivních sci-fi se toto poněkud umělé dílko neztrácí ani s vědomím rozdílů, o nichž psali kolegové předkomentátoři ve svých vesměs výstižných textech. (15.02.2009)

Na předchozí úspěchy se Allenovi nepodařilo navázat, byť od prvotního blockbusteru zůstal zachován princip dvou silných mužských postav, zraněné osoby, prolézání z bodu A do bodu B s povolenými třetinovými ztrátami, oplácaná dáma, dvě děti a samozřejmá účast Sheily Allenové. Když se čas naplnil je posledním Allenovým pokusem vrátit se na producentské výsluní. Po parazitickém Po dobrodružství Poseidonu se jedná alespoň o nové téma. Skleněné peklo, které vzniklo spojením dvou velmi dobře napsaných knih, jako jediné netrpí neduhem ostatních filmů, čili slabými dialogy. Od Roje se dialogy v Allenových filmech stávají nechtěnými parodiemi. I když si Allen vybral některé své osvědčené herce a Newman tahá dítko na zádech jako o život, přesto většina postav zůstává neživotných, což je primárně dáno špatnými hereckými výkony ve vedlejších rolích, až se pomalu zdá, jako kdyby si film Allen opět sám režíroval. Snímek do umlácení diváka spoléhá na jediný trik, který Goldstone zřejmě ovládá, čili na zadní projekci. (15.01.2022)

Po najlepšom katastrofickom filme všetkých čias Sklenené peklo, ako ho trefne nazval Wacoslav1 sa Newman rozhodol znova vstúpiť do tohto žánru. Tentoraz sa namiesto horiaceho mrakodrapu musí popasovať s rozpálenou sopkou. V duchu pokračovaní musí byť všetko veľkolepejšie. Aj keď tie dva filmy okrem Newmana, Holdena + možno ešte nejakého ďalšieho herca spolu nesúvisia. Film obsahuje všetky tie obohrané klišé o včasných varovaniach, ktorým nikto neverí, o zloduchovi ktorý sabotuje každé rozumné rozhodnutie, je tu geroj, ktorý ako jediný má rozum, nejaké vedľajšie postavy so svojimi mikropríbehmi (v momente keď jedna postava prezradí, že je bývalý provazochodec, tak si buďte istý, že dostane príležitosť prevetrať svoje staré kosti) o ktoré by sa mali neskôr báť atď. Problém je, že všetky tie postavy sú dosť nevýrazné a moje sympatie si nezískali. Zaujať môžu jedine hviezdnymi tvárami, ale vzhľadom na vek filmu už ani to na dnešného diváka príliš nezafunguje. Paul Newman mi tu naviac pripadal dosť nesympatický a oveľa väčšia charizma vyžarovala z hlavného zloducha Jamesa Franciscusa. Po 50tich minútach sa rozpúta peklo: Nie, nemám na mysli to s Brosnanom. Aj keď to tiež nie je žiadna sláva, tak po trikovej stránke stále obstojí. Tento film už nie. Sopka si párkrát zachrchle, poobstreluje jeden luxusný hotel a jednu osadu zmetie menšia vlnka. To je tak zhruba všetko. Zvyšok filmu sa zopár statočných vydá na vandrovku miestnym lesom v snahe dostať sa na druhú časť ostrova a akonáhle sa tam časť z nich dostane, tak je koniec. Som jediný, kto mal pocit, že je film náhle utnutý? Výsledkom je priemerný katastrofický film, ktorý už príliš zastaral a dnes najviac nadchne fanúšikov čiernobielych nemých filmov. 4/10. (11.05.2020)