Lowlifes

Ta otočka v patnácté minutě, byla fakt nečekaná ! Skvělý, kanibalský home invasion z Kanady, která posledních pár let, celkem překvapuje svými Horory. Vždy to bylo převážně na televizní úrovni, ale Lowlifes, je pěkným příkladem, že už to tak dávno není a kvalita Hororových filmů z této země vzrůstá. Pěkná úvodní scéna, slušná atmosféra a sympatické obsazení, herečka co ztvárnila postavu Savannah (nemá zde ani profil), je fakt kost - půl hvězdy letí jen pro ní, škoda, že ta scénka v posteli nebyla více odvážnější =) Nechybělo ani podařené Gore - top scéna - šíp v krku, vidlička v oku. O nic originálního se nejedná, ale jako odpočinková, krvavá jednohubka, mi to naprosto šmakovalo. (304. hodnocení) (20.05.2024)

Za běžných, předvídatelných okolností bych při hodnocení tohoto snímku váhal mezi dvěma a třemi pěticípými jenže... Očekávaná předvídatelná zápletka byla přece jen poněkud zapletenější, a já tak tvůrcům vyčítám, že své úmysly neukryli přece jen rafinovanějším způsobem, takto jsem totiž v určitém momentu pojal podezření, které se mi krátce nato potvrdilo. Ale dobře míněná snaha se počítá. Až po zhlédnutí filmu jsem zjistil, že šlo o kanadskou záležitost, a pokud se u kanadských pohyblivých obrázků dobře bavím, automaticky zaokrouhluji nahoru, protože si až bolestně pamatuji dobu, kdy byl pro mě žánr kanadského thrilleru / hororu na úrovni německé komedie / porna. No, a jak jsem právě naznačil, překvapivě dobře jsem se u tohoto snímku bavil a užíval si čvachtavé dopady větších či menších kousků lidské anatomie do krevních kaluží. Nevnímal jsem sice film jako horor, byl to pro mě spíš takový vyhlazovací thriller s povinným nelogickým chováním postav, ale to je vlastně úplně jedno, já jsem se zvráceně bavil. / Poučení: Nikdy nevíš, po čem přibereš. (03.05.2024)

„Chudoba cti netratí, na grilu cos škvíří, vše se ve zlé obrátí, příjdou čtyři štíři.“ Citlivé rodinné drama, vypečené a pikantně okořeněné aneb s puberťáky jsou starosti. Ví to rodiče vegetariáni, ti normální i kanibalští čističi, kteří původně jedli jen bezďáky a socky, což je sice chvályhodné, ale zaprasí to chuťové pohárky a zkazí žaludek. OKÉNKO KARAVANU: [][] Kdo z něj kouká? Brýlatý ňouma „na zbraně nevěřím“ Keith, který vypadá, že neumí do pěti vidláků napočítat, submisivní puťka Kathleen, ulíznutý „nikdy taťku neposlouchám“ Jeffrey a sympaťanda Amy, jediná „jedlá“ postava. [][] Zato dva buranští vidláci umí napočítat jen do jedné, nad Amy sliní jak Pavlovův pes a kromě choutek mají i brokovnici. Též parádní twist (!), dědka se srdcem na dlani, Juli Ann vyzbrojenou manželem zlobrem a lesbickou sestřičku Savannah s lukem, řečenou Krejž holou! Kvalitní psychopati i zábava. Jen při výstřelu iniciativního blbce Faustka remcala, že Kaplan je vůl. Není, to já vůl v úvodu říkal: „Fajn žabka, ta ať přežije.“ (26.04.2024)

Ty časy, kdy sousloví "kanadský film" bylo synonymem pro nezáživnou podřadnou filmovou produkci s televizním lookem, jsou už dávno pryč (jak jsem tu ostatně už několikrát psal). A touhle vytříbeně úchylnou černou komedií to Kanaďani potvrzují. První twist čtvrt hodiny po začátku mi parádně vytřel zrak. A nestačil jsem se pak divit, jak a jakým směrem se děj pomalu rozjede. A druhou překvapivou ťafku jsem dostal v závěru, takový konec jsem nečekal. A popravdě si ho ani nepřál. Ale co už, filmy holt nemusí vždycky končit tak, jak si přeju já. (24.04.2024)

Na začátku potká rodinka výletníků dva echt vidláky, kteří mají patent na to chovat se jak dementi. V tu chvíli jsem protočil panenky a připravoval se na další zapomenutelný výplach. Jenže celkem záhy přišel zvrat, který mě donutil vykulit oči a od té chvíle se bylo na co dívat. Začalo se to totiž moc pěkně krosit a to v odlehčeném, místy až komediálním stylu. Najde se tu nějaké to gore, herci své psychopatické party zvládají skoro až bravurně a závěrečná řež je jednoduše boží. Konec bych sice představoval jinak, ale to neznamená, že by nebyl zvládnutý. Naopak. Po delší době konečně svěží a neotřelý kousek podobného ražení. 75% (30.04.2024)