Režie:
Gregory HoblitKamera:
Michael ChapmanHudba:
James Newton HowardHrají:
Richard Gere, Laura Linney, John Mahoney, Alfre Woodard, Frances McDormand, Edward Norton, Terry O'Quinn, Andre Braugher, Steven Bauer, Joe Spano, Tony Plana (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Richard Gere se představuje v roli prominentního právníka Martina Vaila, který se rozhodne bezplatně hájit kentuckého mladíka Aarona Stamplera (Edward Norton), obviněného z vraždy chicagského arcibiskupa. Zkrvavený Aaron byl zajat po zběsilé honičce odvysílané v přímém televizním přenosu. Vail proto cítí, že by tento zdánlivě jednoznačný případ mohl přispět k jeho prestiži. Obžalobu zastupuje asistentka státního návladního Janet Venableová (Laura Linneyová), Vailova bývalá přítelkyně. Vailův případ se navzdory jeho očekávání zkomplikuje poté, co psychiatrička Molly Arringtonová (Frances McDormandová) dospěje k závěru, že Stampler trpí mnohočetnou poruchou osobnosti. Vail také odhalí důkazy o tom, že byl arcibiskup zapleten do spekulací s pozemky a zneužíval mladé ministranty. Cynický a prospěchářský právník tak čelí skličující vyhlídce, že si jeho klient skutečně zaslouží tu nejlepší obhajobu. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (611)
Čím dál častěji mívám chuť na starší film, který je ryze kvatitní. Dobrý ve všech ohledech, skvěle napsaný, nasnímaný, zahraný. A tím nemyslím jen Eda Nortona, protože tady byli výborní všichni. Jasně že jsme to už za ty roky někde viděli, to ale vůbec nevadí. Film natočený na film, s dobrou hudbou, světlem, atmosférou, s vůní whisky a cigaret, se špínou církve, politiky a tanečky justice... Poctivé čtyři, ale ode mě plný počet, protože jak říkám, takové filmy se dávno netočí, takže od radosti. ()
Ilúziu o nevyhnutnosti zastupovania obhajcom v prípade súdneho procesu vytvoril mocenský systém. Rovnaký systém, ktorého záujmy obhajujú advokáti vlastníkov a hráčov filmového priemyslu, prináša do kín filmy, utvrdzujúce divákov o potrebe presne takéhoto fungovania súdnictva. Vďaka nemu dobrý a dostatočne drahý advokát zvíťazí vždy. Stačí mať tie správne precedensy, špicľovské zázemie a výrečnosť! Prvotný strach prináša atraktívny príbeh, kde sa zmiešavajú otázky advokátskej cti, vzťahové problémy s otázkou duševne chorých páchateľov. Je postavený na šikovnom hereckom výkone obvineného v kontraste so sivo nezaujímavými (avšak potrebnými!) advokátmi, sudcami a prokurátormi. Prekvapivé vyústenie smeruje k interesantnej poučke: "Nikomu never! Ani sebe samému.". Systém predražených ohýbačov paragrafov, umožňujúci vždy iný výklad zdanlivo jednoznačného pravidla však ostáva nespochybnený. Dôkazom toho je vo filme vyvolaná debata právnikov o tom, že v priebehu procesu nie je možné meniť raz začatý smer obhajoby. Ani v prípade, ak je to žiadúce, pretože sa v priebehu procesu objavili nové dôkazy. Mašinéria pravidiel vedenia súdneho pojednávania nepustí - je možné robiť kadejaké iné lotroviny (ako sa aj v priebehu procesu ukáže), ale toto v žiadnom prípade nie! Rezultát: dejovo pozerateľná súdnička nespochybňujúca systém. ()
║Rozpočet $30miliónov║Tržby USA $56,116,183║Tržby Celosvetovo $102,616,183║ Hneď od úvodu film prezieravo nahrá sledujúcemu ako to všetko asi pekne skončí(a aj tak sa prevažne deje) ale najprv príde v 3/4 filmu slušný boom z Edwardom Nortonom a z jeho rozdvojenou osobnosťou, čo nám dá menšie vytriezvenie z faktu, že nejde len o taký priamočiary súdny proces na aký sa to do tej chvíli tvárilo a záverom príde úplne schladenie a vytriezvenie, ktoré dá filmu úplne inú tvár, prinucujúc udeliť filmu vyššie hodnotenie než bolo takmer počas celého filmu skoro jasné(65%-70%). Film vyťahuje hlavne charakter dobre zahranej postavy Edwarda Nortona. /80%/ ()
Primal Fear funguje díky skvělému scénáři a hereckému umu Richarda Gerea a Edwarda Nortona. Není to žádný klenot kinematografie, ale poctivý, gradující thriller. A to se taky cení, takových moc není. Začátek je jednoduchý a přímočarý. Někdo zabil arcibiskupa a z místa činu utíká Norton, přistižen policií. Obhájce v podání Richarda Gerea se případu hned chytí a nabízí svou službu Nortonovi zdarma protože věří, že je nevinný. Jediným faktem zatím zůstává, že Norton je chycen, jak utíká od sídla arcibiskupa v zakrvácených šatech. Žádný přímý důkaz ani motiv, pouze fakt, že Norton zpíval ve sboru a s arcibiskupem se znal blízce. Příběh postupně odkrývá další fakta, jako Nortonova kamaráda Alexe, který je přistižen v Nortonově bytě a následně fakt, že tito dva spolu s další kamarádkou pro arcibiskupa točili lechtivé filmy. K tomu připočítejte napojení arcibiskupa na vlivné lidi a jejich skupování pozemků a na zvraty máme zaděláno :). Zásadním se ale stává až moment, kdy Gere v cele zatlačí na Nortona a ukáže se, že ten trpí poruchou osobnosti a že opravdu arcibiskupa zabil, ale sám o tom neví. Gere tedy ztrácí svou obhajobu, ale stále pracuje na tom, jak očistit svého klienta. Konec ale nechá všechny na pochybách. ()
Skvělý film s brilantním koncem. Na film jsem se chtěl podívat hlavně (nebo jen kvůli?) mému oblíbenci Gereovi. A ač velmi nerad a s velkým sebezapřením musím kriticky uznat, že idkyž Gere zahrál na 1 to, co měl, Edward Norton ho převýšil. K tomu je tu ještě Laura Linney, která se po boku Gerea objevila už v mnou velmi oblíbeném snímku Proroctví z temnot. Hodnotím 5*, tenhle film na ně má. ()
Galerie (34)
Zajímavosti (14)
- Edward Norton týmto filmom debutoval na filmovom plátne. (ladko)
- Role soudkyně (Alfre Woodard) byla původně psána jako šedesátiletý bílý muž. (Delock)
- Schizofrenie se často laicky používá nesprávně a takto je tomu bohužel i v tomto filmu. Správné označení ze strany znalkyně ve filmu mělo znít disociativní porucha (také mnohočetná porucha osobnosti). (rezzzy)
Reklama