Moře lásky

„More lásky” má síce výstižné názvisko, ako hrom, i rovnakú ústrednú pieseň (na začiatku naspievanú Philom Phillipsom a na konci prespievanú Tomom Waitsom), a na prvý pohľad hodiacu sa do romantického žánru, ale namiesto toho som skôr vnímal „more absurdnosti” , čoho je Priceov scenár vlastne schopný, že zároveň k tomu tiež pridávam, ako si tentokrát Al Pacino nedobre vybral !? Nie totižto každý film, v ktorom sa vynikajúci herec automaticky objavil, stál za pozornosť, a práve komentovaný, je ďalším príkladom toho, že skrátka (po)mýliť sa, je naprosto ľudskou vlastnosťou, aké sa bežne stávajú, aj mne samotnému, kedy som sa opäť trochu sekol... Možno za to v podstate ani nemohol, zrejme sa miestami sám čudoval, aké otrasné dialógy predvádzal, a tak väčšinou radšej býval tesne „pod parou” , aby sa nad nimi celkovo povzniesol ? Béčkový režisér Harold Becker nakrútil filmový brak, ktorý by som si znovu pozrel jedine v tom prípade, ak by sa vystrihli všetky scény s "Frankom Kellerom" , ostala by len "Helen Cruger" , ako sa trebárs skvostne prechádzala po Manhattane... Áno, kvôli Ellen Barkin sa tento nepodarok vidieť celkom oplatí. (23.03.2021)

Musím se klanit.. je totiž nesmírně osvěžující narazit na film, kde prim hraje silný příběh. Kriminální thriller (ano, srovnání s o něco mladším Základním instinktem se nabízí) rozplétá osudový vztah newyorského detektiva a svobodné matky, který se zrodil na základě seznamovacího inzerátu. Ten má být pojítkem k vražedkyni, která si podle jisté šifry vybírá osamělé muže, které pak stihne smrt v posteli za tónů songu Sea of Love. Osamělý Frank se ale do jedné „podezřelé“ zamiluje a sám se ocitá ve spleti lží. Touha roste, jenže usvědčující důkazy jsou stále zřetelnější. Vztah dvou opuštěných lidí se velmi blíží realitě, režisér Harold Becker se nebojí jít do hloubky a zcela suverénní a za roli Franka na Zlatý glóbus nominovaný Al Pacino tu prožívá profesní i osobní krizi (paradoxně je tento snímek považován za jeho comeback). V zásadě opět nepříliš sympatická, s leskem šílenství v oku a hlasově opět fenomenální postava je tak trochu znovu tou, kterou si s Pacinem spojujeme. Psychologicky neobyčejně věrohodný snímek tak příjemně graduje a za své klady vděčí i právě hercům. Lehkomyslný a citově vyprahlý Pacino je opět přesný, potěší i jeho parťák John Goodman nebo mysteriózní a vskutku dráždivá Ellen Barkin. Dusná atmosféra nočního New Yorku, logické rozuzlení, gradace napětí a řada skvělých momentů (vytváření ideálního inzerátu, schůzky v restauraci, Frankova podezřívavost) dělají z relativně zapomenutého Pacinova snímku nezapomenutelný zážitek. (04.10.2009)

V 80. letech to Pačínovi zkrátka nešlo. Natočil geniální Scarface a pak už vlastně nic. V Moři lásky se zkouší znovu prodat roli detektiva, ale výsledek je tak napůl. Částečně se vlastně jedná o předchůdce erotického thrilleru, který o dost lépe později rozvinul Verhoeeven. Tady jsem měl místo toho pocit, že film se snad nakonec ani neuzavře, přotože pátrání ve filmu prakticky skončí už někdy v první polovině, stejně jako většina postav a děj se zaměří na zamilovaný pár. Nehrát v tom Al, tak film jde nekompromisně do kopru. 65% (24.10.2008)

Noc, temné chodby, město pod mrakem a tím vším bloumá nejistý a životem znechucený policajt Al Pacino. I přes snadno prokouknutelý příběh je Sea Of Love výborná kriminálka s fantastickou atmosférou od začátku až do konce. 109 minut koncentrovaného napětí. Kam se hrabe Základní instinkt i s okoukanou Sheron! Al Pacino a John Goodman působí jako perfektně sehraná dvojka a skvěle se doplňují a Ellen Barkin (i když ji nemám ráda) jim zdatně sekunduje. A k tomu všemu na závěr - jako třešnička na dortu - cover Sea Of Love od Toma Waitse. (21.09.2009)

Kriminální zápletka sice filmu vévodí, je však uchopena zcela jinak a ze zcela jiných příčin, než se běžně v kriminálních filmech činí. Pokud by divák toužil po střádání důkazů. vyřazování podezřelých, deduktivní práci geniální mysli, mohl by být z Moře lásky převelice zklamán. Ústřední je totiž rovina psychologická, která je tu přítomna hned v mnoha podobách - zhrzený Al Pacinův hrdina prožívá krizi středního věku, ženy odpovídající na jeho inzerát cítí poslední životní šanci na trochu něhy... Sám jsem si z filmu odnesl hlavně nepříjemný pocit, že vybudovat si k někomu absolutní důvěru, podepřenou "důkazem", je zřejmě zhola nemožné... Následují SPOILERY - Touha Franka věřit Helen je neustále nabourávána drobnými indiciemi, které ukazují, že Helen by mohla být opravdu vrah a jeho následné reakce, které ona nechápe (nebo se tváří, že je nechápe), nabourávají jejich vztah a ve Frankovi ve výsledku probouzí pocit viny. To vše Al Pacino ztvárnil převelice dobře. BTW - Pohled stárnoucí dámy, když uvidí Franka popíjet s jinou, je opravdu zahanbující... (01.02.2009)