Paklíč

„Milostivá paní, prosím vás, teď běžte ke dveřím a hlídejte tam. A kdyby někdo šel, tak začněte zpívat, to jistě uteče.“ Začátek byl obrovská jízda. Úvod (zvláště dialog vedený hádavým manželským párem) bylo radost sledovat, hrátky s češtinou a skoro hlášku na hlášce zase poslouchat. Zároveň to výborně vystihlo styl humoru, kterým se Paklíč prezentoval. Bohužel, počátečním svižným tempem si na sebe tvůrci upletli bič. A postupně pod ním přestali stíhat tvořit, takže koncentrace opravdu vtipných scén se plíživě snižovala, předvídatelnost vtipů naopak zvyšovala, a to až do bodu, kdy některá místa byla téměř hluchá. Odráželo se to i v mimice herců. Jestliže byly Fialovy kreace (např. ty s láhvemi) celkem dlouho vtipné, ke konci už člověku přišly spíš únavné až pitvořivé. Na druhou stranu, určitou úroveň humoru si film dokázal udržet po celou dobu a řada scén je alespoň úsměvných. Stejně jako konec. Celkově si proto Paklíč ty slabší 4* ještě zaslouží. „Tak ono se tu střílelo…“ - „No, to víte, pane inspektore, v každé rodině je něco…“ (11.05.2017)

Bláznivá komedie o bláznivém spisovateli a jeho bláznivé manželce, kteří nedobrovolně prožijí bláznivou noc s bláznivými podvodníky - a kteří mají střelenou služebnou. Lépe nad dějem moc nepřemýšlet, protože by se člověk zasekl v podivných motivacích postav, zvláště těch podvodníků, kteří navíc o sobě jednou vědí, podruhé se neznají... Třeba jeden podvodník využije podvod druhé skupiny, aby spisovatele se ženou vylákal na noc z bytu, ale herdek, kde se o tom druhém podvodu dozvěděl? No nic. Nový hraje svůj standard a myslím, že poprvé použije své oblíbené "Na co?... Aha, nashledanou.", ale film velmi oživuje Jiřina Steimarová, bez ní a jejího zářivého úsměvu by to celé bylo nudné a šedivé. Pár replik je tu dobrých ("Někdy mám pocit, že blízké soužití lidi od sebe vzdaluje." nebo "To je koníček. Dnes je poněkud dřevěný."), ale jiné vtipy zapadnou nebo nejsou ani vtipné, natož břitké. Ke konci už to začíná nudit, a závěrečné sbírání podezřelých mi připomnělo film Rozpuštěný a vypuštěný - kdoví, jestli se tady někdo neinspiroval. Jako ano, příjemně se na to dívá, ale z celku mám pocit, že to šlo ještě líp ošetřit a pošéfovat (třeba mne napadlo, že ti zloději mohli být najatí rozvodovým právníkem, aby rozvádějící se manželé museli strávit noc pod jednou střechou - ale ono né.) (05.04.2019)

Nový ve své předposlední protektorátní roli působí už jako protřelý herec a velký profesionál, stejně tak i Marvan. Ovšem možná že někdy divák zatouží trochu i po tom civilnímu herectví, to se zde dostává v podobě Jiřiny Steimarové. Potěší rovněž Vlasta Hrubá v roli podvodnice, škoda jenom, že na vrcholu svých hereckých sil, to byla její poslední role. Scénář je sice dosti zmatený, ale to byl zřejmě účel a v Protektorátu se samozřejmě točily mnohem lepší filmy než je tento, ale přesto si takových solidních 73 % zaslouží. Každé procento navíc je už však pouze čistá shovívavost. (05.01.2014)

Tentokrát musím jít opět proti proudu. Paklíč je nudná komedie, která staví na záměně celé řady postav. To ostatně není nic originálního, jelikož v mnohých komediích tohoto období šlo právě o různé druhy záměn. Tento film je sice skvěle obsazen, ale po pár minutách už člověk ani neví, kdo je kdo. Postavy se akorát přesouvají z místa na místo a vyměňují si spousty lží sobě navzájem, které se rozpletou až na konci. Za mě chybí trochu nápaditější zápletka a humornější dialogy. (09.03.2024)

Klasická detektivka je v předválečném a protektorátním filmu spíše výjimkou. Snad z obavy před konfrontací s cizími vzory se jí autoři vyhýbali a raději se uchylovali k mnohem bezpečnější formě kriminální komedie. Vedle Martina Friče si v této oblasti úspěšně počínal režisér Miroslav Cikán. Zatímco ve filmu Pelikán má alibi zkombinoval rutinní veselohru s americky střiženou gangsterkou, v Paklíči je už kriminální zápletka plně podřízena komediální nadsázce. Hrdinou příběhu s mnoha dějovými zvraty je spisovatel detektivních románů Gabriel Anděl (Oldřich Nový). Za šest let jich napsal osmnáct, ale s dalším není stále hotov. Před rokem se totiž oženil a jeho půvabná žena Lola (Jiřina Steimarová) se mu neustálými připomínkami plete do řemesla. Patovou situaci se rozhodli manželé vyřešit rozvodem a přestože jim dal soud roční lhůtu na rozmyšlenou, ihned zahájili majetkové vypořádání. Kolem prodeje jejich luxusní vily se brzy roztáčí kolotoč dobrodružných akcí a Anděl poznává, že mezi fantazií spisovatele a prací detektiva je pořádný rozdíl... Vedle Oldřicha Nového, který v roli jízlivého manžela hýří drzostí, sarkasmem a ironií, nelze neupozornit na vynikajícího Jaroslava Marvana i na oba bratry Fialovy, tedy Emana a Ference Futuristu. Příjemný a vtipný film z posledního roku nacistické okupace. (04.10.2008)