Tokijští kmotři

Tak tohle mě zklamalo. Příběh sám o sobě to je hezký, ale je v něm až moc náhod (a tím až moc chápejte fakt hodně) a to, že se to celé odehrává o vánočních svátcích, je strašný kýč. Spojení dramatu a komedie se Konovi naprosto dokonale povedlo v Herečce tisíciletí, ale tady to vůbec nešlo dohromady. Jako jo, pobavil jsem se a párkrát i zasmál nahlas, ale ve spojení s tím dramatickým příběhem to nešlo dohromady. Nakonec z toho nebylo ani pořádné drama, ani pořádná komedie, ani nic mezi. Animace mi tady moc nesedla a celkově mě celý ten film spíš nudil. Ale jo, ten příběh je zajímavý, nějaké silnější scény tady jsou, ale celkově mě ten film dost minul. Přitom ostatní filmy Satoši Kona mám fakt rád, hlavně Perfect Blue a Herečku tisíciletí, ale Tokijští kmotři mě neoslovili a víc jak slabé 3* jim dát nemůžu. (18.03.2020)

Vážně se bere jen když se mu to hodí, ale snad právě proto ukazuje okamžiky jak vystřižené z běžného života, kdy dokáže během jediné minuty dojmout, zamrazit i rozesmát. V nejnapínavější chvíli najednou vystřelí gag, který by se vyjímal v nejbláznivější komedii ze staré školy. A v neposlední řadě jsou tihle Kmotři i přes časové zasazení náladou až antivánoční příběh, který ale při projekci během prosincových svátků bere za srdce neuvěřitelně silně. Film jedinečný, naschvál jinaký a přitom univerzálně komunikující s divákem - a zároveň ho za nos tahající, protože z nejukřičenější postavy dělá postupem času tu nejoblíbenější. Důkaz, že Satoshi Kon byl jinde než další slavní tvůrci, které mám s anime spojené - a právě proto jeho předčasný odchod nepřestává mrzet. (05.01.2022)

Prostredie tokijských bezdomovcov a ich každodenné trampoty vykreslené na jedničku. Príbeh samotný je však príliš predpovedateľný, šablónovitý a založený na neuveriteľných náhodách stretávania potomkov a detí, rodinných príslušníkov, či známych postáv z minulosti bezďákov. Čiže ak zhrniem, že v jednotlivostiach výborné, no nosný príbeh pod priemerom, čo vo výsledku dáva pekných 65%. (10.03.2021)

Když nic jiného, tak japonská cover verze Ódy na radost :). ■ Seriózně. Výborný příběh. A dcera to považuje za (v rámci reality) nejuletěnější film vůbec :). Dítě nalezené na vánoce v odpadcích. Trojice bezdomovců/záchránců. Dostatek humoru, téměř černého - člověk by neřekl, co vše se dá sehnat například na hřbitově. ■ Z komentářů mě nejvíc pobavil pytlík.... On to sice chudák myslel smrtelně vážně, ale neva :). (16.08.2013)

Film: Zvláštní japonské anime, odehrávající se v současném Tokiu o vánocích. Bezdomovec, transvestita a mladá dívka najdou na smetišti malé novorozeně. Nejenže se o ně začnou starat navzdory tvrdému životu tokijských bezdomovců a odpadlíků společnosti, ale také pátrají po rodičích. Dojemný příběh, možná až příliš spoléhající na dojetí diváků díky uvedené kombinaci. Také je docela legrace, když Japonci zpívají Tichá noc a klanějí se Ježíšku. DVD: Trailer na tento a 7 jiných filmů bez jakýchkoliv titulků, anglické menu. (06.06.2022)