Těžko ho zabít

Starší filmy Stevena Seagala doslova zrajou jako víno. Čím starší, tím více mě při sledování dostává neodolatelný pocit nostalgie. Seagal přesně vystihl dobu (1988-1995) do které zasadil svůj akční styl. Jakožto drsný a hrdý akční hrdina je totiž naprosto dokonalý. Zde se ještě navíc můžeme opřít o hutný příběh s relativně silným romantickým podtextem a výtečné akční scény. Nad jejich brutalitou občas zůstavá rozum stát a dublerům by se mělo platit zlatem. V žádném případě nelze Těžko ho zabít přirovnávat k současnému trendu akčních filmů, kde je vulgarismu a perverzního vtipu asi stejně jako kulek vystřelených z kulometu (čímž novodobé akční snímky nezavrhuji). Tohle je ovšem značně diferentní vlna. (03.12.2006)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Efekty 7/10/// +Seagal ve formě, silná hudební složka, příběh, záporáci, -jednotlivé souboje mohli být ještě brutálnější/// V pořadí třetí segalovka patří skutečně k tomu lepšímu. Ba co víc tady se jedná o hodně dobrý film i v porovnání s konkurencí. Storm si žije relativně poklidný život u policie a doma na něj vždy čeká pěkná manželka se synem. Teď všichni víme co bude následovat. Ovšem tady je drobná změna. Storm smrti své rodiny nezabrání, jenže sám je postřelen a na sedm jet poslán do kómatu. Osobně ta část kdy nabyl vědomí, dostává se tréninkem do formy a připravuje se na odplatu je velice emotivní. A emocemi oplývají i některé další scény. Což je u film jedině dobře, navíc cítíte stejně jako hlavní hrdina touhu se pomstít, což je výborné. Taková hláška která potěší. Storma a jeho známou přepadnou u ní doma, celí barák rozstřílí. Přesto se oběma podaří uprchnout autem a v tom ta známá prohlásí „Jéžiš zapomněla jsem zamknut dveře“ Ve filmu to zní vtipně. Boby SixKiller jako záporák určitě potěší. Celkově výborný snímek a ve výsledku jsem naladěn i na další segalovky, sem s nimi./// Celkem 76%/// (24.01.2007)

Nakoniec som si pri repríze starej dobrej Seagalovskej štvorky ranných filmov nechal film Hard to Kill, ktorý som mal ako malý najradšej kvôli skvelej zápletke. Stále ma táto zápletka baví a aj po rokoch funguje bezchybne. Seagalovi vyvraždia rodinku, on si chvíľku pospí a nakoniec im to dá riadne vyžrať. Menší problém je len v blbom rozvrhnutí akčných scén. Je tu skvelá bitka v potravinách, kde Seagal zneškodní partiu zlodejov (aj keď je tento typ scény snáď v každom akčniaku z osemdesiatych rokov, tak aj po miliónty krát funguje dokonale a tentoraz je aj neskutočne zábavný) a potom nasleduje skoro hodina, ktorá sa venuje len dramatickej stránke príbehu. Síce ma táto zápletka fakt baví (chémia medzi Seagalom a jeho skutočnou ex-manželkou funguje na 100%), ale keďže sme v akčnom žánri, tak by aspoň jedna väčšia akčná scéna v tomto úseku filmu, bodla. Po hodine sa ale Seagal dá dokopy a nastupuje polhodina, v ktorej zmasakruje jedného parchanta za druhým. Prevedenie akčných scén je kvalitné a rôznorodé (naháňačka, prestrelky, bitky), ale na špičku im predsa len kus chýba. Je to proste len solídny štandard svojej doby. To sa týka aj záporákov. William Sadler tu nemá veľa priestoru a z jeho výraznejších poskokov vynikne Charles Boswell skôr svojím hnusným výzorom ako nejakými skvelými schopnosťami. Rozhodne musím spomenúť chytľavý hudobný motív. Jeden z najlepších zo Seagalových filmov. A Seagal tu je v absolútnej top forme, takže sa ešte nehanbil ukázať bez trička. Síce to nikdy nebol svalovec, ale rozhodne vyzeral pôsobivo a pri pohľade na jeho súčasnú formu sa mi chce plakať. Výsledkom je kvalitné akčné béčko s miestami pomalším tempom, keď absentuje akcia, ktoré spolu s Marked for Death patrí medzi jeho najlepšie ranné filmy. 7/10. (13.05.2012)

Včera jsem se v komentáři k novýmu (a děsnýmu) Rambovi otřel o Seagala, no a při tý příležitosti jsem se rozhodl znova zkouknout pár jeho starejch fláků. A začal jsem tímhle. No co k němu dodat - Mistr po sedmiletým kómatu chvíli na to jezdí na nemocniční posteli výtahem sem a tam, pak si nechá v čínský čtvrti obstarat akupunkturní jehly, prošpikovanej medituje před sochou Vznešenýho a nedlouho poté už zase skáče přes kaluže a masakruje nepřátele. Seagalovy hlášky, Seagalovy grimasy, Seagalův gel ve vlasech, Seagalovo lámání rukou a nohou. Seagalovky jsou prostě specifickej žánr, člověk u nich může řvát smíchy i vzteky, Seagala nesnášet, obdivovat ho, nebo se mu smát. Já osobně si jeho filmy většinou perverzně užívám (jejich nechtěná zábavnost je na vysokým stupni), ale taky u nich občas trpím jako zvíře. Tentokrát je scénář přece jenom o něco slabší, těžkopádný, kostrbatý, nepříliš epický. Seagalovo ego už tu dosahuje galaktických rozměrů, takže některý scény působí až parodicky, což je ovšem u jeho filmů hodně častej jev. Na druhou stranu Stevenovi asistuje moc pěkná zrzka (jedna z jeho někdejších žen, se kterou má tři děti). Každopádně vám ale nehrozí to, co u novýho Ramba - tedy otrávená nuda. (25.11.2019)

VHSková nostalgie, které v té přemíře vypravěčských klišé neodpustím akorát ten les kulek mířících na auto, jenž vyvázlo se třemi čistými průstřely předního skla. Steven v dobách štíhlých a šarmantních. Jeden z trojlístku dobových evergreenů s SS a solidní Štěpničkův dabing. Je to příliš černobílé a tupé, ale velmi, velmi zábavné. (04.10.2017)