I ve smrti sami

Příliš rozvláčnělá adaptace kvalitnější knížky (hlavně ve třetí části převládne těžká nuda), za což může odfláknutá režie Dušana Kleina. Průměrný styl zachraňuje zmíněná předloha a někteří vynikající herci, schopní z postav vykřesat život a důvěryhodnost, ať už je to obvykle kvalitní herecká garda. Z celého filmu mě nejvíc dostal tradičně charizmatický Jiří Dvořák - za tohle se dávají ceny. Nepochybuju, že se za něj v civilu jeho tehdejší tchán s tchyní (Munzar a Hlaváčová) určitě nestyděli. (11.10.2012)

Nad obyčej pozoruhodný záměr České televize představit českému divákovi jednoho z předních autorů německého tzv. vnitřního exilu Hanse Falladu a jeho prostřednictvím současnickýma německýma očima nahlédnout do reality nacistického Německa druhé světové války přiblížil pro nás vlastně exotické prostředí. Ve výsledku lze konstatovat, že rekonstruované ovzduší připomíná československá padesátá léta pronikavě zhoršená o válečná stradání a fízlovský systém, vedle kterého byla zatracovaná StB plačtivou bezmocnou popelkou. Tragický konec titulních postav nejlépe naznačuje, jaké byly odbojové šance těch ojedinělých, kteří nebyli intoxikováni nacistickou masivní propagandou (tento osud harmonizuje např. se skutečným příběhem odbojové německé skupiny sourozenců Schollových Wei3e Rose). Vedle vynikající Kleinovy režie vynikají v širokém spektru herecké výkony všech protagonistů filmu (Hlaváčová, Švehlík, Donutil, Táborský, Dvořák ad.) včetně mimořádně zdařilého vykreslení atmosféry a prostředí démonicky působícího gestapa a zřejmě i sicherheitsdienstu (kvalitou se tyto obrazy určitě vyrovnají např. scénám sjezdu NSDAP v Norimberku ve Vávrových DNECH ZRADY). Tento současně burcující i umělecky jímající film by měl být uveden na DVD nosičích právě proto, že patří k nejzdařilejším polistopadovým počinům národní původní televizní tvorby. (26.08.2007)

Klein je pro mě poněkud nepochopitelným režisérem. Tam, kde jiní selhávají, je obdivuhodně zručný (komedie), ale v tématu, jež se ho přímo týkalo, selhává. Možná pro něj byl nacismus příliš osobním tématem a nedokázal najít patřičný nadhled. Jinak si neumím vysvětlit, proč z výborného námětu a se skvělými herci vzniklo unylé drama. Výborný je Kleinův dvorní herec Kříž, ale i toho válcuje Dvořák. Není úplně v pořádku, když vedlejší postava vyčnívá nad všemi ostatními, jejich osudy pak zůstávají divákovi ukradené. (12.11.2022)

3/3 Předpokládám, že není úplně smysluplné pozastavovat se nad nedostatkem Falladových přepisů v české kotlině. Fakt, že I ve smrti sami je teprve druhým projektem od dob Ubohého pana Kufalta (1981), hovoří sám za sebe. Je to marnost nad marnost učit číst dnešní dramaturgy, režiséry a další odpovědné pracovníky v českých a světových literaturách. Raději se pozastavím nad rozkoší z dobře adaptovaného románu, kterou mi touto trilogií Dušak Klein poskytl. Ano, ten Klein, který si čte běžně ve Vachkovi, Havlíčkovi, Čapkovi, Fuksovi, Hrabalovi, Škvoreckém, pracuje s de Maupassantem, Galsworthym, Zweigem, Kafkou. Konečně došlo i na české necenzurované vydání textu, jak ho Fallada zamýšlel (nyní pod názvem Každý umírá sám), takže by bylo vhodné postavit se i k těmto pokladům televizního archivu čelem. Teze kolektivní viny, tak, jak jí byl smeten celý německý národ, byla natolik bezvýchodná, že bylo okamžitě po válce velmi prozřetelné vrátit se ke skutečnému případu stárnoucích manželů, kteří přišli v bleskové válce o syna a to jim otevřelo oči směrem k vnitřnímu exilu. Jako bychom neznali četné kreace všech těch Hlaváčových, Švehlíků, Donutilů a Křížů, ale tentokrát to bylo jako bych se s nimi setkala poprvé. Je skutečně alarmující, že stále tíž lidé jsou vlivem různých podmínek nuceni odvádět někdy podprůměrnou práci a jen výjimečně mají šanci skutečně tvořit. Dvořákův Eserlich, Rösnerův Prall, Táborského Borghausen, ale konečně i ta Stašové Klugeová, ti všichni jsou bez nadsázky skvělí. Tento triptych pracuje s ideálně rozvrstveným textem, přemýšlí o svém obsahu a nenechá nikoho na pochybách, že se máme stále co učit nejen o nás, ale i o našich sousedech, o nás dnes, o tom, co nás formovalo. (24.01.2016)

Škoda, že Česká televize prakticky rezignovala na adaptace podobně laděných románů a krmí nás jen mizernými původními seriály. Předlohu Hanse Fallady jsem četl, tudíž jsem byl při sledování seriálu mírně handicapován, ale přesto musím uznat, že tvůrcům se podařilo knihu zpracovat víc než obstojně. Měrou vrchovatou k tomu přispělo obsazení, které bylo naprosto špičkové, přičemž bych vypích zejména Jiřího Dvořáka a neskutečně nechutného bastarda v podání Miroslava Táborského. 80% (30.11.2013)