Aberdeen

Nechápu, kde se stala chyba, ale já měl celou dobu pocit, že sleduju tuctovou a strašně průměrnou road movie, jejíž děj je mixem nejčastějších road movie zápletek (potomek smiřující se s rodičem (nebo naopak), nějaká ta romantika, někdo umírající na rakovinu), který navíc je plný klišé a zvratů vycucaných z prstu. Proč ta srážka chodce, proboha? Ta tam působí tak strašně nahodile, že jsem jen nechápavě kroutil hlavou. Proč drogy? Proč ta první scéna v nemocnici, kdy je Kaisa ožralá? Proč ten mladý kluk od Kaisy odešel? Ty incestní scény byly sakra co? Kdyby to aspoň působilo uvěřitelně, ale tady je to neskutečně umělé. Nehledě na to, že charaktery postav ani nejsou pořádně propracované, za celý film jsem se ani nedozvěděl, co přesně se v té rodině stalo, proč jsou všichni navzájem pohádaní a z jakého důvodu ani Kaisa, ani Tomas nechtějí vidět Helenu. Jo, dostal jsem pár náznaků, ale ty říkají tak strašně málo, že si z toho stěží můžu cokoli poskládat. Navíc alkoholik se takhle rychle fakt nevyléčí, to je dost naivní představa. A proč mezi sebou rodilí Norové mluví pořád anglicky jsem taky jaksi nepobral. Po filmařské stránce to je dobré, ten občasný humor to oživí a pár scén není špatných, ale ve výsledku je to pořád strašně tuctový film, který pro mě má víc mínusů, takže si ani ty slabé tři hvězdy nezaslouží, i když jsem je chtěl celou dobu dát. Pak ale přišel srdceryvný závěr ve věznici a já si uvědomil, jak nefunkční to celé bylo. Špatné drama, špatný psychologický film, snad jen ta road movie se na tom povedla. Ale to na víc jak lepší 2* není. (02.03.2021)

To byl ale bezútěšný film...A asi také nejdepresivnější "road movie", jakou jsem kdy viděl. Herecké výkony Stellana a Leny asi není třeba rozpitvávat, oba předvádějí maximum. Hodně se tu pije, občas zvrací a souloží. A za celou dobu ani na chvilku nezasvítí sluníčko, snad kromě prostřihu z dětství. Byla by to hodně špatná reklama na Norsko a Skotsko. (30.09.2013)

Na Aberdeen se hezky kouká, jinak ale svůj severský původ nezapře (doslova): je studený jako psí čumák. Samotný neoriginální příběh je oživován množstvím zajímavých situací, které bohužel jako vedlejší efekt přinášejí emocionální plochost. Titulní postava je nádherná ženská a ráda chodí před kamerou nahá, což nezabrání dojmu, že je tak trochu kráva - k závěru mi čím dál sympatičtější byla spíše postava Skarsgardova alkoholika. Samozřejmě, neutralita postav na polích dobra a zla byla záměrem, nicméně zajímavé stejně nejsou... jejich jediná zajímavost plynula spíše z určité nevěrohodnosti (neustálá Kaisina agresivita/Tomasova odevzdaná pasivita, v některých chvílích působící až křečovitě). Ve výsledku vím, co tvůrci chtěli říci, ale jakmile se objevily závěrečné titulky, šel jsem si udělat večeři a s hlavou zcela prostou myšlenek jsem jí snědl. (21.07.2008)

Aberdeen je hodně povedené psychologické drama, které nabízí zajímavý pohled na komplikovaný vztah vážně nemocné matky, otce-alkoholika a kapánek odtažité dcery, jenž je má (proti své vůli (?)) přívést znovu k sobě a přetrpět si mezitím bolestnou cestu, z níž nevyvázne nezměněna. Snímek je to syrový, určitě je velmi realistický, neobsahuje žádnou zbytečnou kličku... Vztahy jsou zde, jak to bývá i v běžném životě, složité a mimo jiné se s nimi do námluv vtírá i bezvýchodnost. Skvělý výkon podal Stellan Skarsgård, jehož alkoholové blbnutí bylo tak přesvědčivé, že bych byl ochotný věřit jeho vrozenému notorismu..:-) Nezbývá než si přát, aby nikdo z nás nemusel jezdit do nějakého svého Aberdeenu, protože tahle cesta byla svým způsobem až nepříjemně depresivní...**** (02.12.2006)

1. Mám rád road-movie. 2. Mám rád psychologicky laděné filmy. 3. Mám rád realisticky (byť někdy syrové a drsně) ztvárněné filmy. 4. Mám rád kvalitní filmovou tvorbu. 5. Mám rád skandinávskou tvorbu. A všechno toto mi snímek ABERDEEN nabídl. A nabídl toho ještě podstatně více. Jako „bonus“ přidal například zajímavé zamyšlení nad destruktivními následky alkoholismus (absence sebekontroly, ztráta sebeúcty i úcty od druhých etc.). Poznámka: Stellan Skarsgård coby věčně opilý otec Tomas se své role zhostil vskutku s plnou vervou. Takhle nějak si představuji „ubíjející“ alkoholismus - závislost, která ničí nejen samotného „notorika“, ale také jeho (nejbližší) okolí. (16.09.2003)