Barton Fink

Bratři Coeni jsou pojem, který v životě nedokážu pochopit. Jejich filmy jsou ve všech ohledech divný. To se jim prostě upřít nedá. Ale když to vezmu z mýho pohledu, nikdy nevím, co od jejich filmu budu moct čekat a pokaždé mě překvapí něčím jiným. Tenhle film, kterej je taky jedním z prvních, co vůbec natočili mě tak v ničem vůbec nepřekvapil. Ze začátku mi představí dvě, dost divný postavy a postupem času zjišťuju že něco není v pořádku. Během tohodle zjištění mě film přestává bavit a už si ho představuju v těch slabších z jejich kotlíku nabídky. Jenže tu se vyloupne naprosto brutální závěr a já jsem okamžitě na sedle. Už jsem se bál, že tenhle film u mě zapadne, ale nakonec se to nestalo, protože...no uvidíte to sami. Rozhodně to za shlédnutí stojí a když přežijete tu délku, tak se Vám film odvděčí. Bratři Coeni mi tak ve výsledku nabídli jeden z nejlepších filmů, co jsem od nich viděl. A to jsem si po půlce ani nemyslel, že bych to někdy řekl. (31.01.2011)

Stěžovat si na hlučného souseda v hotelu se nevyplácí... Hodinu a půl dlouhá expozice k strhujícímu finále, při níž se skvěle maskují indicie a bratři umně odvádějí pozornost od skutečné podstaty příběhu, který má ovšem tak coenovsky bizarní rysy... Tahle kafkovsko-camusovská variace na noir detektivku vykazuje i přes své mimikry všechny poznávací znaky onoho typického coenovského tvůrčího rukopisu - retro stylizace, panoptikum bizarních postaviček (jejichž party opět rozehrává ustálený ansámbl coenovských dvorních herců), synkretický mix vlivů a témat, podvratná scenáristická motivace bratrského dua, odkrývání buranské tváře Ameriky a amerického snu (dokonalá postava majitele hollywoodského studia), všudypřítomný černý humor, skrytý ovšem tak nějak do druhého plánu... K tomu bratři navíc přikládají zasazením příběhu do klasického Hollywoodu ve 40. letech zajímavou reflexi filmu v kontrapunktu k divadelní scéně postižením klasického stereotypu (z Broadwaye do Hollywoodu), přičemž těžko říci, kdo vlastně vychází z tohoto srovnání se vztyčenou hlavou. Stejně jako reflexe fenoménu války - stereotyp kladné vítězné mocnosti bojující proti nacismu je poněkud podvratně podkopáván antisemitskými náladami části obyvatel a fraškovitou scénou přerodu bohatého majitele filmového studia v amerického jestřába. Zajímavá reflexe krize elit. O podvratnosti záhadného obsahu neotevřeného balíčku asi netřeba ani hovořit... :-) (22.07.2014)

Má to nádech Coenů, ale opravdová atmosféra jejich filmů se zjeví až od okamžiku, kdy Fink podruhé potká policisty. Turturro je jako vždy výborný, Goodman si roli bodrého souseda evidentně užívá. Na můj vkus je ve filmu žalostně málo Buscemiho. A to ani nemluvím o absenci McDormandové, což považuji za neodpustitelné. (25.11.2022)

Co to bylo za nesmysl? Kdybych si tu nepřečet obsah, tak bych ani pořádně nevěděl, o čem to vůbec bylo. Když Coeni psali scénář, tak snad museli bejt totálně sjetý. Holt asi nemam pro "divný" filmy pochopení, když tak koukám na komentáře a hodnocení ostatních. Pro mě to byl jednoznačně nejblbější film od Coenů a věřim, že nic horšího snad už nenatočej. Hvězdičku si zaslouží akorát John Goodman s brokárnou. (24.01.2010)

Jedna ze starších "Coehovek" s výbornými Johnem Turturrem a Johnem Goodmanem. Začínající scénárista se snaží napsat svůj první scénář v podivném hotelovém pokoji, přičemž se seznámi s bodrým tlouštíkem z vedlejšího pokoje. Boj s prázdným papírem, na kterém se skvěla pouze jedna stupidní věta, byl natočen opravdu mistrovsky. Malou roličku si střihl Steve Buscemi a také John Mahoney coby permanentně společensky unavený spisovatel W.P.Mayhew se svou hláškou "malý společenský lubrikant". Dočkáme se rovněž mrtvoly v tratolišti krve a taky jedné tajemné krabice, sladkou tečkou pak pro mě byla kráska na břehu moře, kterou jsem poznala, jakmile se otočila zády... (27.03.2011)