Kamera:
Roger DeakinsHudba:
Carter BurwellHrají:
Frances McDormand, William H. Macy, Steve Buscemi, Harve Presnell, Peter Stormare, Kristin Rudrüd, Tony Denman, Gary Houston, Sally Wingert (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Když je na zasněžené silnici v Severní Dakotě nalezen chladnokrevně zavražděný strážník a dva nevinní kolemjdoucí, Marge Gundersonová, policistka v pokročilém stadiu těhotenství, zahájí vyšetřování, které odhalí nebezpečnou hru chamtivosti a břídilství. Jerry Lundegaard, manžel, otec a obchodník s auty z Minneapolisu, který dlouho trpěl v područí svého bohatého šéfa a tchána, vymyslí propracovaný plán, jehož nedílnou součástí je únos vlastní ženy. Chce za ni výkupné ve výši jednoho milionu dolarů, aby mohl splatit nahromaděné dluhy z hazardu. Jenže všechno, co se může pokazit, se nakonec skutečně pokazí. Pod skrovným a přátelským zevnějškem policistky Gundersonové se totiž skrývá bystrá mysl a nelítostné morální postoje, díky nimž lehce prokoukne odfláknutý a mizerně zahlazený zločin, spáchaný zmatenými, ale velice nebezpečnými únosci. (HBO GO)
(více)Videa (2)
Recenze (1 069)
V dobrom (?) nepríjemný triler, ktorý sa snaží tváriť ako čierna komédia, ale je asi taký vtipný, ako... no proste je nepríjemný a mrazivý. Nezabudnuteľné herecké kreácie (McDormand, Macy, Buscemi, Stormare), zimná atmosféra a desivý príbeh. Bratia Coneovci sa do toho riadne opreli. Ale ja mám zo snežných trilerov predsa len o čosi radšej Raimiho Jednoduchý plán. ()
Když se to se**, tak se to se** pořádně. A nejlíp vám o tom poví Steve "Funny in general" Buscemi. A možná i všichni, kdo měli co dočinění s událostmi od Losího jezera, včetně těhotné šerifky, vyčůraného vedoucího prodeje a málomluvného magora se zálibou v řezačce na dřevo. A proč? Pro trochu peněz. ()
Když jsem se dnes odpoledne po škole vrátil celý promrzlý z venku (letošní září je fakt nějaký chladný), usednul jsem ke kompu a pustil si Fargo. Jaká to chyba, ještě teď mi drkotaj zimou zuby. Každopádně jsem se ale u filmu nenudil, Coenovská režie je natolik osobitá, že vždycky poslouží jako příjemné osvěžení po řadě nemastných a neslaných snímků. Základní dějová kostra není nikterak objevná, co však činí příběh nezapomenutelným je jeho umístění do prostředí, které obývá stěží tak jedna normální postava na sto komických figurek, a černočerný humor. ()
(1001) Nejzábavnější Coeni? To by byla panečku motivace tenhle film strhat, že nenaplňuje očekávání. Největší švanda ale je, že tyhle a jiné podobné nálepky dávají filmům diváci, filmy samy od sebe nejsou nic. Nebo tak něco. Toliko k filozofickým myšlenkám, jež se obvykle u komentářů objevují. Nebo by měly, ale co já vím. Dále bych chtěla vyjádřit obdiv scénáři a figurám v něm vylíčeným, neboť v tom tkví klíč k úspěchu - výrazné typy obsazené výraznými herci. Výrazně. Ráda bych proto vyzdvihla práci lidí, kteří rozhodli, že postavy budou hrány těmi lidmi, kterými jsou nakonec hrány. Také bych chtěla ocenit úsilí 12 otců poutníků, kteří někdy kolem roku 1607 zcivilizovali barbarský Nový svět a položili tak základy společnosti, ze které si tento film utahuje. Chtěla bych, aby William H. Macy věděl, jak moc pro mě znamenají jeho modré oči a žabí ústa roztažená do úsměvu, když dělá, že je šťastný a že už odeslal ta sériová čísla vozidel. A nakonec bych chtěla poděkovat mé matce, že mě porodila a umožnila mi, abych napsala tento komentář. ()
Vynikající thriller v coenovsky nezaměnitelném stylu. Coenům vše hrálo do karet - 1.skvostně pochmurná nálada zimní Minnesoty, 2.jednoduchý, ale přitom působivý soundtrack, 3.Macey jako charakterově podlý ňouma a smolař, tak jak to umí zahrát jenom on, 4. dvojice zločinných packalů v neodolatelném podání Buscemiho a Stormareho. Když si k tomu připočtete coenovsky absurdní humor (např. scéna, kdy Buscemi zahrabává peníze do sněhu), pak je výsledné hodnocení snadné. Jenom ten Oscar pro McDormand je mi tak trochu záhadou. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (63)
- Slovo „fuck“ a jeho odvozeniny ve filmu zazní 75x, nejčastěji v podání Carla (Steve Buscemi). (Witta)
- Dej filmu sa odohráva v roku 1987, no napriek tomu sa tu spomínajú 29-centové poštové známky. Tie sa však v USA prvýkrát objavili až v roku 1991. (GTS_PUNK)
- Při vjezdu do Brainerdu z jihu můžeme vidět sochu Paula Bunyana s nápisem "Vítejte v Brainerdu". Ve skutečnosti Brainerd žádnou takovou sochu nemá. (Kulmon)
Reklama