Hříšný tanec

Nestárnoucí a naprosto zasloužená romantická, taneční a feel good klasika. V pubertě jsem ji viděl x-krát, protože ji máti se ségrou pořád protáčely, a kupodivu mě bavila, i když jsem jinak čučel jen na akčňáky a na horory. A s odstupem času chápu proč mě bavila. Má totiž opravdu dobrý, příkladně čistě napsaný příběh, který mě po letech překvapil tím, jak málo vlastně je - i přes početné a efektní taneční scény - o tanci, který by mohl být nahrazen jinou činností. A pak tím, jak je feministický, což bych od tanečního filmu opravdu nečekal, vzhledem k tomu, že při tanci tradičně vede muž. Film je totiž příběhem o rychlém dospění naivní, hodné, ale nikoli hloupé tátovy holčičky skrze její aktivní pomoc osudovému muži-tanečníkovi a to i za cenu toho, že se tak dostane do konfliktu s dosavadním mužem č. 1 v jejím životě - jí obdivovaným otcem. Což souvisí se třídními rozdíly... To celé je opatřeno příjemnou retro atmosférou čarovanou hlavně náloží dobových hitů, dobrými herci (kouzelně vyvalená Jennifer Grey, sympatický a sexy morous Swayze) a perfektně to vystihuje nudu a trapnost rodinných dovolených, kterou všichni dobře známe :) (26.12.2016)

"Pamatujte si, že na parketě je pánem on, ale mimo parket už ne." Já jsem tedy skvělý tanečník a jsem to ochoten dokázat jakékoli sličné dámě, která má dolní končetiny pojištěné proti pošlapání medvědem. A jelikož nechci být tvrdý ke konkurenci, tak uznávám, že Johnny to zelí šlapal taky celkem solidně. A pokud by to někoho zajímalo, tak mé hodnocení je odrazem toho, že jsem do tohoto filmu investoval nemalé peníze, když jsem kvůli němu tři dny po sobě se třemi různými partnerkami netrefil do školy - 3x6x2=36 Kčs. (03.11.2016)

Jó to léto v šedesátým třetím... To ještě Kennedy žil, Brouci začínali a igi B. právě čtvrt roku poznával na vlastní kůži, zač je toho za Novotného bigbít... :-) . . . Ale tam v té Américe - tam frčí jiné tance - a to vám povídám, tahle dovolená bude se zatraceně hříšným andělem. Tichá voda břehy mele - a tak sladká středostavovská šestnáctiletá Bejby pozná jaké to je, když chudý malíř pokojů, rocker a statný zdatný tanečník Johny zpotí tričko, vše se mírně dramaticky zaplete a nakonec se v dobré vyvrbí. Na tomhle campu se bude tančit všude, Bejby příjde o věneček, závěr bude sladký jako ta Corvette model 63 a my musíme konstatovat, že ty >osmdesátky< měly v hudbě a tanci vlastně k šedesátým letem docela blízko, přestože už se vařilo fakt jen z vody a Reagan nebyl JFK (zaplaťpámbůzato!)... A tak co říci závěrem? Když se soul a mambo spojí s romantickodramatickým kýčem, Bejby se naučí tančit a všichni mají karakter, je z toho svrchovaně zábavný film, který ani po skoro dvaceti letech neurazí a vo to vlastně de... Třiapůl roztančené hvězdy - a kam to sakryš zaokrouhlit... No - raděj dolů Bejby, zas takový kult to není... :-)) - - - P.S. A tak sakryš - z nostalgie jsem si to dnes ráno (3.8.08) v lehkém rauši po bigbítové noci sjel znovu a rozhodl jsem se, že přehodnotím svůj ortel nahoru. Je fakt, že v rámci žánru si tahle >oddechovka< (v tom nejlepším slova smyslu!) zaslouží dostat zde konečně červenou barvu. Tož čtyři hvězdy a bez červenání... ;-) (12.01.2006)

Hudební legenda, Hříšný tanec, je film, který nezná málokdo, jenže já na něj koukám až tak pozdě. Možná mě to předtím ničím nezaujalo, jenže fakt je, že hudba v něm je opravdu výbornám dobře se poslouchá a v rádiích se hraje i dnes s takovým úspěchem, stejně jako tento film. Příjemně se na to kouká a rychle to utíká. Patrick Swayze si zde založil na své životní roli a já s tím naprosto souhlasím. Jedíná věc mě ale rozčílit dokázala. Všechny ty americký holky vypadali, jako kdyby měli bulímii, nemůžu si pomoct. Přesto se na to dalo hezky koukat, i když hodně, opravdu hodně tomu dodala právě samotná muzika, kterou budu slýchávat stále dál a dál, a jen tak se jí nezbavím. (15.03.2008)

Když v roce 2009 opustil ve věku 57 let svět Patrick Swayze, stihl za sebou zanechat dostatek výrazných snímků. I přes existenci Ducha či původního Bodu zlomu od Kathryn Bigelow ovšem jeho nejvíce ikonickou rolí bezpochyby zůstal Johnny Castle z Hříšného tance. I proto, že většina dívek bezpochyby při sledování filmu toužili po tom být v kůži Baby a nechat se Johnnym chytit při zvedačce. S odstupem času se ovšem Hříšný tanec projevuje jako valentýnská stálice zcela právem. A film ani po 35 letech od premiéry nepřišel o neskutečnou energii, díky které dokáže plnohodnotně obstát i po téměř 4 dekád od premiéry a s nástupem každé další generace. Hříšný tanec splňuje přesně ty podmínky, které by měl hudební/taneční film mít. Parádní soundtrack a především energickou choreografii. Režisér Emile Ardolino se mohl spolehnout na choreografa Kennyho Ortegy (později zodpovědný za trilogii Muzikál ze střední) a i ten filmu dokázal dodat tu potřebnou energii, díky které prostě nestárne. Bez samotného Ardolina by ovšem jisté ikonické pasáže přeci jen vypadali tak trochu jinak. A Hříšný tanec by tak dost možná nebyl tím filmem, kterému je dnes snadné z jistých důvodů podlehnout. Překypující fajn atmosféra, která v sobě ovšem skrývá romanci dvou lidí z dvou odlišných sociálních poměrů, kdy se ze zakřiknuté Baby stane královna tanečního parketu. Swayze ani Jennifer Grey možná nepředvedli žádné oscarové výkony, v jejich výkonech byla ovšem cítit přirozenost, budování a především funkční chemie. Což je šokující především v momentě, kdy se člověk dozví, že se Swayze ani Grey ve skutečnosti při natáčení dvakrát nesnesli. Jednoduchá zápletka, která v sobě sice skrývá podzápletku o potratu či přísném otci, o tu fajn atmosféru ovšem film pořád nikdy vyloženě nepřijde. Hříšný tanec je tak esenciální feel-good podívaná, která je i přes svou banálnost a víceméně pohádkovost pořád neskutečně vtahující. A jakmile dojde na finále s Time of My Life (právem oceněnou Oscarem), propadnout sentimentu je více než těžké. Hříšný tanec možná nepatří mezi ty nejlepší romantické filmy všech dob, rozhodně ovšem patří mezi ty nejoblíbenější. A není se čemu divit. Film, který zároveň dokáže víceméně reflektovat dobu svého vzniku (i přes fakt, že se odehrává v 60. letech a dokáže i z toho lehce těžit) a přesto naplno obstát i po letech a získávat nové várky fanoušků. Neseďte v koutě a nechte se jednou za čas bezpochybnou energií téhle klasiky pohltit..... (12.02.2022)