Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V Saúdské Arábii explodují americká kasárna a zprávy naznačují, že za útokem je šejk Ahmed Bin Talal. Americká armáda šejka unese, což vyvolá v New Yorku vlnu terorismu. FBI pověří vyšetřováním svého agenta Anthony „Huba“ Hubbarda, který se po sérii atentátů chce zasadit o to, aby šejka propustili. Při pátrání se setká s Elisou Kraftovou ze CIA, která se mu svěří, že je na stopě teroristické buňky. Mezitím tři muži v Brooklynu obsadí další autobus s pasažéry a vyhodí ho do vzduchu za použití stejné výbušniny jako v kasárnách v Saúdské Arábii. FBI vystopuje Araba Aliho Waziriho, který přicestoval do USA, přestože je na seznamu teroristů. Zaručil se za něj přítel Elisy, Samir Nazdhe, který je jejím svědkem a pomáhá jí v pátrání po teroristech. FBI vypátrá v Brooklynu úkryt teroristů a všechny postřílí. V bytě se najdou detonátory a semtex. Buňka je zničena a Hub s nejbližšími přáteli oslavuje. Další bomba teroristů však vybuchne v divadle na Brodwayi. Jsou desítky mrtvých, v New Yorku nastane panika a město je paralyzováno. Spekuluje se o nasazení armády. Hub se schází s politiky a dozvídá se, že Elise se ve skutečnosti jmenuje Sharon Bridgerová a účastnila se tajné operace v Iráku. Sharon tvrdí, že Samir je na jejich straně, protože se s ní účastnil operace, jejímž cílem bylo svrhnout Saddáma Husajna. Sharon vysvětluje, že každá z teroristických buněk nyní funguje nezávisle a v USA můžou být tak tři čtyři. Vzápětí dojde k atentátu na budovu FBI, kde sídlí hlavní stan boje proti terorismu. Mezi šesti sty oběťmi jsou všichni Hubovi kolegové s výjimkou jeho nejbližšího arabského spolupracovníka agenta Franka Haddada. Veřejnost volá po zásahu armády... (TV Prima)

(více)

Recenze (218)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Styl práce Edwarda Zwicka je přisrat se k zajímavému námětu, sehnat si ověřené herce a kopírovat styl Tonyho Scotta, aniž by měl jeho talent nebo cit. Takže jo, na jeho filmech něco je, jenže ten zbytek je zkrátka slabota. Nemluvím jenom o scénáři, který se z deseti procent skládá z kulervoucích scén, ale pohromadě je drží lepidlo blbosti, patosu a naivity. Ona ani režie není zrovna skvělá a atmosféra pořádně hapruje. Občas by se dala krájet, ale občas to vypadá, že sleduju nepřiznanou parodii. Některé scény s Brucem Willisem mi připomněly zapadlou satiru War Machine a zlikvidování zloducha ve škole by se hodilo do filmu s Chuckem Norrisem. Jenže pak přišel proslov u Brooklynského mostu nebo výslech na záchodcích, a z filmu byl najednou mrazivý thriller. Potenciál tu byl, ale chtělo by to schopnějšího režiséra. ()

Phobia 

všechny recenze uživatele

Ve své době možná 4*, ale dnes už to (navzdory aktuálnosti) působí vyčpěle jak týden otevřené pívo a zoufale klišoidně. Dříve se v amerických filmech střítili Rusáci, později se nepřítelem číslo 1 stali čuramedáni, momentálně jsou Rusáci kamarádi, čuramedáni oběti (zlá, ošklivá armáda!) a Hollywood co nevidět přezbrojí na severokorejce. Postřehla jsem, že Barak s Oknama ve svém nedávném projevu použil fráze z "The Siege" - těžké déja vu, lautr stejné plky a naléhavost v hlase, ale Denzel byl přece jen přesvědčivější, měli by z něj udělat prezidenta ;-). 61% ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Uznávám, že ta myšlenka ve scénáři hodně předběhla dobu. V roce 2001, když byl útok na světové obchodní centrum, si scénáristi asi hodně klepali na čelo, jakou bestii, že to vlastně vypustili do světa. Nehledě na to, že ačkoliv je tato událost strašná, události v dnešní Evropě se od ní příliš neliší. Spíš naopak. Na druhou stranu se mi líbí, že v tomto filmu mluví jasnou řečí a viní především náboženství. Dnes, když si dovolím na internetu něco zmínit o Muslimech, okamžitě je můj názor smazán. Škoda ale, že celý tenhle film je tak strašně průměrnej, že se o něm v lepším kontextu nemluví. ()

Davies182 

všechny recenze uživatele

(Tento snímek jsem viděl již dříve, úplně se mi však vykouřil z hlavy - scéna s autobusem je ovšem nezapomenutelná.) Když pominu, že by se minimálně třetí vlně útoků na New York dalo v reálu zabránit, a film je tak věrohodností docela dost mimo mísu, tak jsem se skvěle bavil. Zwick i "za mlada" dokazuje, že umí točit způsobem, který mi nedá vydechnout. V tom filmu se pořád něco děje! Honičky Denzela Washingtona jsou děsně svěží, příběh srozumitelný a napínavý, akce poutavá. A i když jsem režisérovi nevěřil celkovou šlamastyku s araby a její přehnané vyhrocení (stadion), tak herecké výkony, dialogy, a vše co se k tomu váže, jsem spolknul i s navijákem. Potěší i fakt, že se Willis nesnažil ukrást si film pro sebe (ani nemohl), a když se hádá s Washingtonem, je to zatraceně cool. Uteklo to rychle; závěrečná scéna i trochu šokovala. ()

JJ.Gibson 

všechny recenze uživatele

Myslím, že se to docela povedlo, akorát mi tam chyběly nějaké oživovací prvky. Jede to furt na stejné vlně. Nebyl to sice vyloženě akční film, ale spíše na zamyšlení s odstupem času. Navíc po 11. září, člověk na to získá poměrně jiný pohled. Denzel se docela v jeho roli vyžil a bylo to vidět, bohužel Willis byl tak trochu mimo svoje rito, kdyby to místo něho hrál někdo úplně neznámý vyšlo by to na stejno... ()

Galerie (39)

Zajímavosti (23)

  • Dvakrát generál Devereaux (Bruce Willis) zmieňuje "prezidentovo využitie zákona o vojnových právomociach". Zákon o vojnových právomociach nie je prezidentská právomoc na vyhlásenie vojny alebo použitie vojenských síl (ktorá vyplýva z Kongresu), ale je to v skutočnosti pravidlo schválené Kongresom v roku 1973 (po Vietname), ktoré výrazne obmedzuje schopnosť prezidenta jednostranne používať vojenskú silu bez schválenia Kongresu. (Pat.Ko)
  • V niekoľkých scénach generála Williama Devereauxa (Bruce Willis) vidíme bez jeho uniformy Americkej armády, namiesto nej má na sebe obyčajný oblek. Odhaľuje sa, že Generál Devereaux v skutočnosti zastáva pozíciu v prezidentovom kabinete, pričom si zachováva svoje hodnosti v armáde ako generál-major, pravdepodobne ako poradca pre národnú bezpečnosť alebo šéf kancelárie Bieleho domu. Toto pripomína situáciu Alexandra Haiga, ktorý bol zástupcom asistenta prezidenta Richarda Nixona pre záležitosti národnej bezpečnosti a neskôr šéfom kancelárie Bieleho domu, pričom si zachoval svoju hodnosť generála v armáde, alebo Colina Powella, ktorý bol poradcom pre národnú bezpečnosť za prezidenta Ronalda Reagana a neskôr známy ako "politický generál". (Pat.Ko)

Reklama

Reklama