Poslední dům nalevo

Cravenovi se povedl málo vídaný kousek - proměnil čirou tůňku v krvavou lázeň. A když její první kapka dopadá, zjistíte, že lidská mysl se nezdráhá ani těch největších zvěrstev. The Last House on the Left vzbuzuje pocit panické snahy přežít dokonale. Ten je totiž cítit stejně hluboko, jako zabodnutý nůž v dívčině těle. V naturalistickém podání se schází ponížení, znásilnění, smrt, pomsta a rodičovská láska. Banda kriminálníků si chce zpestřit den a když shodou okolností narazí na dvě dívky, náležitě této možnosti využijí. Jejich sexuální chtíč nemá hranic a jen co dostanou co chtějí, obě dívky usmrtí jako kus dobytka. Avšak náhoda tomu chtěla, že posléze navštíví dům jedné ze zavražděných. Její rodiče se nechtěným návštěvníkům náležitě "odmění". Ve své době kontroverzní snímek, který i dnes budí respekt a byl vzorem pro mnoho napodobitelů. (20.11.2009)

"Dá se natočit komedie o masových vrazích, kteří unášejí děti, mrzačí je a vězní ve sklepě svého domu?" ptal jsem se řečnicky ve svém komentáři u Cravenových LIDÍ POD SCHODY. Jistěže ano a co teprv o ponižování, znásilnění a ubodání dvou dívek bandičkou psychopatů, to je přece téma na ještě větší řachandu! Wes Craven je velmi nemocný člověk. Chvíli jsem si zkoušel nalhávat, že za jeho posedlostí přehráváním drastických témat do komediální roviny je vyměklá snaha je trochu zjemnit, ale pravdou je, že má prostě úchylný smysl pro humor (což je ovšem rozhodně lepší než ona první varianta). LHL si co do krvavosti a brutality nezadá s jinou pozdější exploatační klasikou I SPIT ON YOUR GRAVE, se kterou ho pojí i nulový rozpočet a zjevný amatérismus filmařů, který ale podle mě v obou případech výrazně přispívá k realističnosti díla. Tu bohužel Craven soustavně podkopává šílenou hipísáckou hudbou a groteskními prostřihy na rodiče jedné z dívek a na dvojici přitroublých policajtů. Ano, je to bizarní, strašlivě iritujicí a jen těžko se to ignoruje, přesto ale LHL rozhodně stojí za shlédnutí. Tedy jak komu, protože jej osobně považuji za slabší než I SPIT ON YOUR GRAVE a ten ustálo jen několik vyvolených lidí. (17.02.2006)

Craven vychádza z tématu, ktorý bol vo filmovom priemysle prezentovaný viackrát a nikdy nie v takto kontroverznom obale. Myslené nezdravo. Kadencia násilia a jednostrannosť deja je tak nechutne a oplzlo očividná, že stráca svoju "dokumentárnu úchylku". Škoda, že film zapadol do kategórie dementnej účelovosti alá Cannibal Holocaust, než do naturalistického Texas Chainsaw Massacre, ktorý svoj relatívne amatérsky look a prácu s nehercami vytiahol do veľmi nepríjemnej, až mrazivej úrovni... (06.02.2016)

V zásadě silný koncept, ale škoda toho otřesného provedení. Nulová dramaturgie a vnitřní logika, absurdní obsahy scén (vrcholem v tomto ohledu je sekvence, kdy jeden z padouchů předvádí žábu), hrozivé herecké výkony, humpolácká kamera, fušerský střih a především třeskutě bizarní hudba, která z většiny filmu dělá grotesku. Burlesknost filmu ještě stupňují zhovadilé sekvence s dvojicí provinčních policistů, která zastává funkci humorných figurek. Rané Cravenovy snímky jsou vyloženě ideální materiál na remake – mají velký potenciál, který lze snadno zpracovat do pořádného, intenzivního filmu. Původní „Last House on the Left“ je ovšem pouze esence všeho špatného ze sedmdesátkového laciného braku (včetně toho, že hláška z plakátu je mnohem dramatičtější než film samotný). (16.05.2009)

Jeden z mála případů, kdy remake zvítězil nad původním filmem. Wes Craven ve svém režijním debutu nijak neoslnil. Je mi jasné, že si z toho tak trochu dělal legraci - brutální čin vs. veselá hudba apod. - ale podivná kamera, protahovaný rozjezd a směšné herecké výkony ze snímku dělají nudnou amatérskou záležitost. (10.12.2012)