Království nebeské

Tenhle film ve mě po dlouhé době zase vzbudil naději, že i dneska někdo dokáže natočit slušný historický velkofilm. Na rozdíl od Tróji a jí podobným filmům totiž nejde přímočaře za efektivními bitvami (i když i ty se najdou), ale zaměřuje se i na lidskou stránku války a jednotlivé osoby nejsou jenom příšerní zloduchové nebo naopak obrovští hrdinové bez bázně a hany. A co se týče zpracování - kamera, výprava a hudba mě naprosto uchvátily, a dokonce i Orlando Bloom už nebyl tak příšerný jako v Tróji a hodně se snažil nebýt "legolasoidním manekýnem" a trochu se mu to už daří. Svými 5* se pokouším aspoň trochu kompenzovat ta příšerná hodnocení, která tu jsou... (21.07.2005)

Když přežijete Blooma v hlavní roli, čekají vás už jen klady - velkolepé bitevní scény, správně špinavé prostředí a výrazné vedlejší postavy. Norton, Irons nebo Thewlis si pro sebe vlastně kradou každý záběr, ve kterém jsou. Gladiátor je sice jen jeden, ale do teď jsem si myslel, že filmy o boji ve Svaté zemi prostě musejí být nudné. Omyl. Když je režíruje Scott, tak vás prostě zařezají do sedadla na celou stopáž. (24.02.2007)

Nevím přesně, čím to, ale jak v případě Království nebeského, tak staršího Scottova Gladiátora mi přišly tyhle chlapské monumentální příběhy zajímavější až po několikerém zhlédnutí. Sám Ridley Scott před lety odstartoval vlnu zájmu o historické velkofilmy, následoval například dramaturgicky nezvládnutý Alexander, podivně pokulhávající Troja, bez autorského vkladu, bez krve a na efekt natočený Král Artuš. K žánru se sám vrátil vyprávěním o tom, jak drsně to asi vypadalo v časech křížových výprav. V časech moru a chudoby. Do svého vlastního boje tu vstupuje venkovský kovář, který se až pohádkově rychle a dobře naučí bojovat s mečem a koordinovat drsné střety vojsk. Orlando Bloom není špatný, ale jeho postava je vnitřně statická, ostatní ho o třídu přehrávají. Výprava je skvostná, všechna ta bitevní aranžmá se musí líbit. Scott je tu svým pánem, své vizuální představy dokonale interpretuje, nechybí mu myšlenka i napětí. Velkolepý dospělý historický kus. (15.01.2015)

„Čaká ťa istá smrť.“ – „Každá smrť je istá.“ Monumentálny historický epos Ridleyho Scotta, ktorý má s historickými látkami veľa skúseností (1492: DOBYTIE RAJA). GLADIÁTOROM odštartoval vlnu hollywoodskych eposov... a prepadákom KRÁĽOVSTVOM NEBESKÝM ju žiaľ aj pochoval. Ono to až taký megaprepadák nebol, ale celosvetová tržba 211 miliónov predsa len nie je žiadny zázrak, trojnásobne pri masívnom 130-miliónovom rozpočte. Tržba samozrejme nie je všetko, dôležité je, či je film kvalitný a to tento teda je, vážení. Berie dych napriek tomu, že Orlando Bloom ledva-ledva unesie meč a napriek drastickému strihu. Režisérsky strih je dlhší o hodinu (!), je tým pádom komplexnejší a ešte úchvatnejší a  zaslúži si 5*. "Len" 4* sa vzťahujú na oficiálnu, "iba" 144-minútovú verziu. Mnohé scény by svojou pompéznosťou zvládali držať krok s trilógiou PÁN PRSTEŇOV (kedy chcel nejaký šialenec také rôznorodé veľkofilmy zrovnávať). Komplikovaný príbeh s paletou pestrých hereckých výkonov (mentor Neeson, ryšavý zdravotník Thewlis, fascinujúci Norton). Tam, kde rozprávková TRÓJA ponúkala opálený zadok Brada Pitta, prichádza maliar Ridley s tuctami scén, nabádajúcich k zamysleniu nad zmyslom náboženstva, politiky, sveta a nás v ňom. Dych sa tají z dupotu koní a od strachu roztrasení hrdinovia vyrážajú do vopred prehratej bitky. Herecký koncert sýrskeho herca Ghassana Massouda v autoritatívnej postave Saladina, muža medzi dobrom a zlom. (14.04.2009)

V kino verzi bylo až příliš znát, že střihačova ruka mocně úřadovala. V ní je totiž Balianův růst na žebříčku společenské prestiže až příliš uspěchaný. Jakoby změna z bezvýznamné kovářské nicky v člověka, který se stane královým oblíbencem a jemuž se v závěru klaní celý Jeruzalém a ve svých těžkých chvílích ho poslouchá na slovo, byla tak jednoduchá. Bohužel ani o téměř hodinu REŽISÉRSKÁ VERZE, která se mi právě dostala do rukou, v tomto ohledu příliš dojem nenapravila. I tak ale díky přidaným scénám působí film celistvějším a mnohem emocionálnějším dojmem, především díky přidané dějové linii onemocnění a smrti Sibylliina syna a následníka trůnu, která se je zcela zásadní pro vývoj děje. Moc pěkná je i přidaná scéna s hořícím keřem, plná symboliky podstaty válečných sporů na Blízkém východě. Naopak některé scény nemají pro vývoj děje přílišného opodstatnění. A celkové resumé - Scottův magnus opus NENÍ STRHUJÍCÍ film, ale je duchaplný a přemýšlivý, s ambicí něco sdělit a to se cení. A závěrečná mírová dohoda Baliana se Saladinem, křesťana s muslimem, musí být doslova pohlazením pro každého mírotvorce na této zemi :o) (15.12.2006)