Království nebeské

Ridley Scott mě velice překvapil. Od velkého očekávání jsem viděl vysokorozpočtový nudný a slabý film. Jen mě potěšil Liam Neeson a Jeremy Irons, kterým bohužel Ridley Scott nedal větší prostor. Během filmu jsem si k hlavní postavě, kterou hrál toporný Orlando Bloom nevytvořil žádný vztah a bylo mě jedno jak to s ním skončí. Nejen, že boje nemají žádnou dynamiku a jsou tam jen proto, že je to historický film o křižácích, absolutně bez nápadu, prostě jen tak, aby se neřeklo(možná nejslabší bitvy, které jsem kdy viděl), ale je zde i slabý scénář bez pořádné gradace, zapamatovatelných scén a člověk se u něj dost solidně nudí a to, že ho provází mnoho klišé, je věc druhá. Musím říct, že je to velice špatný film a možná i nejslabší a nejzbytečnější od Ridleyho Scotta, pro mě 1,5 hvězdičky... (05.11.2006)

V kino verzi bylo až příliš znát, že střihačova ruka mocně úřadovala. V ní je totiž Balianův růst na žebříčku společenské prestiže až příliš uspěchaný. Jakoby změna z bezvýznamné kovářské nicky v člověka, který se stane královým oblíbencem a jemuž se v závěru klaní celý Jeruzalém a ve svých těžkých chvílích ho poslouchá na slovo, byla tak jednoduchá. Bohužel ani o téměř hodinu REŽISÉRSKÁ VERZE, která se mi právě dostala do rukou, v tomto ohledu příliš dojem nenapravila. I tak ale díky přidaným scénám působí film celistvějším a mnohem emocionálnějším dojmem, především díky přidané dějové linii onemocnění a smrti Sibylliina syna a následníka trůnu, která se je zcela zásadní pro vývoj děje. Moc pěkná je i přidaná scéna s hořícím keřem, plná symboliky podstaty válečných sporů na Blízkém východě. Naopak některé scény nemají pro vývoj děje přílišného opodstatnění. A celkové resumé - Scottův magnus opus NENÍ STRHUJÍCÍ film, ale je duchaplný a přemýšlivý, s ambicí něco sdělit a to se cení. A závěrečná mírová dohoda Baliana se Saladinem, křesťana s muslimem, musí být doslova pohlazením pro každého mírotvorce na této zemi :o) (15.12.2006)

Producenti na čele s Ridleym Scottom by sa mali triasť, pretože Kingdom of Heaven je pre mainstreamového diváka iba o kúsok atraktívnejší počin než komerčný prepadák Alexander. Samotným dejom hýbu viacej vedľajšie postavy než tá hlavná. Tá sa dostane ku slovu až v závere. A ony vedľajšie nie sú dosť prepracované na to, aby film vyzdvihli z vôd dejepisnej rekonštrukcie historických udalostí. Táto rekonštrukcia je plná zaujímavých dialógových myšlienok, ktorým však chýba hlbší kontext s obrazom. Ten je sám o sebe krásny - obrázky majú atmosféru a poetiku v každej jednej lokácii a sú jednou z vecí, ktoré film robia o tú triedu lepším než bol Alexander. Čo sa dá povedať aj o prekvapivej politickej korektnosti a sentimentálne, t.j. pre masového diváka zrozumiteľne, podanom protivojnovom posolstve. Štyri hviezdy dávam tiež za soundtrack Harryho Gregsona-Williamsa, slušne zvládnutú záverečnú bitku na hradbách a Sibylline oči. Existuje na svete chlap, ktorý by jej odolal? (26.04.2005)

Ridley bere křížovou výpravu beze strachu, ale přišel pozdě. V době, kdy se nahlas mluvilo o konci hrdinských eposů, se vydal cestou předurčenou k neúspěchu. Cestou politicky mířenou a skvěle propracovanou, ale bohužel velmi riskantní. Dech bere jak jeho režie, tak výstavní kamera a v neposlední řadě mrazivá Gregson-Williamsova hudba. A když meč statečně pozvedává i hluboce podceněný Orlando, jenom uznale kývám hlavou a jdu do Jeruzaléma za ním. (17.02.2006)

Maestro Ridley se přesunul do 12.století a s protiválečným poselstvím nenápadně smiřuje muslimský svět s tím křesťanským - tam v Nebeském království, kde je Boží vůle vykládána jen na tisíc způsobů a Svatá země patří všem. Pohádka, řeklo by se a taky že ano, nicméně král Richard Lví srdce je už na cestě ji zhmotnit a pochopitelně jak jinak, než vojenskou cestou.. Ve Francii modrých filtrů a vloček padajících vzhůru ještě kráčí Scott v těch lepších stopách Gladiátora, ovšem jakmile družina posilovnu navštěvujícího kováře Blooma opustí přístav v Messině, začne skřípat mezi zuby blízkovýchodní písečná nuda, která ve své nekonečnosti postrádá byť sebelacinější nosnou zápletku se schopností ji rozptýlit. Vizuál nádherný, uvnitř však neskonalé pusto. Navíc ten nešťastný výběr ztepilého Orlanda, jenž po celý film svými výrazovými prostředky připomínal zesnulého v márnici, kterému ztuhly obličejové svaly po otravě rybou fugu - vždyť i Norton za maskou malomocného zahrál očima více emocí, než on.. (31.01.2011)