Panství

Český film, který má atmosféru klasické britské konverzační detektivky. Výprava potěší a herecké obsatení je více než slibné. Jenom je škoda, že realizace je moc statická a vhodná potom spíše než na velké plátno, rovnou do vysílání televize. Nevím, kde se tenkrát stala chyba, že v kinech film propadl a "odborná" kritika byla ve finále značně nespravedlivá. Vedle těch různých českých rádobykomedií či pseudodramat rozhodně to lepší, co v letech devadesátých vzniklo. A Dejdara nakonec nezbývá než obdivovat, co všechno kvůli zadluženosti díky realizaci tohoto filmu musel ustát... (29.10.2008)

Rok 1999 byl z hlediska kinematografie rokem bohatým - tehdy ještě bratři Wachovští natočili přelomový Matrix, neznámý Sam Mendes zrežíroval pětioscarovou Americkou krásu, Jan Hřebejk naservíroval českému národu dnes již kultovní Pelíšky a nakonec tu máme Martina Dejdara, který se rozhodl, že anglickou detektivku nenatočí nikdo tak dobře jako on. Tři z výše jmenovaných slavili fenomenální úspěch, jeden vyhořel na celé čáře. Hádejte který? Panství je zážitek snad až surreálný. Tohle slovo pasuje na všechno - na herecký výkon Martina Dejdara, který se ani hereckým výkonem nazvat nedá; na celý děj, který se z vážné první půlky překlápí do parodické poloviny druhé, přičemž naprosto nefungující a nechtěně směšné je obé; a platí to i pro formální stránku, která je zoufalá i v měřítkách českého filmu. Věru nevím, co tímhle Martin Dejdar sledoval, no alespoň si uvědomil, že do role Angličana by vskutku měl obsadit pravého Angličana a že svůj vysněný projekt by neměl vkládat do rukou naprostých, třetiligových břídilů. (14.08.2010)

V polovině 90. let byl Martin Dejdar na vrcholu - na Nově řádil s Vackem v Na vlastní nebezpečí a točil filmy jako ŠAKALÍ LÉTA, AMERIKA či UČITEL TANCE, za kterého dostal Českého lva (ten ročník i moderoval). Ocenění mu ale žádné další nabídky nepřineslo a tak se rozhodl natočit si film sám, v produkci jím spoluzaložené produkční společnosti M.D.M. Byl vybrán realizačně i umělecky nenáročný scénář vycházející z divadelní hry Ravenscroft od Dona Nigro, angažoval se mezinárodní herecký ansámbl v čele s Peterem O´Toolem, Gretou Scacchi a Dejdarem, britský režisér a český štáb a natáčení prvního českého filmu v angličtině se rozjelo. A záhy zastavilo pro nedostatek financí. Pravé peklo ale nastalo až když byl film dokončen, uveden, strhán kritikou a když i přes holedbání tvůrců do kolika zemí se jej podařilo prodat, po sobě zanechal milionové dluhy, které zůstaly na triku Dejdarovi. Za to, o co se pokusil a co s tím zkusil, má Dejdar moje sympatie, ne už tak ale jeho dílko. Nejdřív pozitiva, která začínají a končí u skvělého obsazení a hereckých výkonů, zejména vynikající Grety Scacchi a opravdu podmanivé Laury Harris (Mary Beth z o rok starší Rodriguezovy FAKULTY). A teď to ostatní. Jakkoli to Dejdar popíral, obsazení Petera O´Toolea je ryze samoúčelné, ve filmu se objeví všehovšudy na nějakých pět minut a jeho postava není pro příběh ani zdaleka tak důležitá, aby byl vyobrazen na plakátě (mimochodem s Dejdarem nemají ani jednu společnou scénu). Výkon samotného Dejdara je pak při vší úctě trapný. Scénář je slabý jako detektivka (vodopád výslechů a lží vás záhy unaví) i jako komedie a i když se režisér i kameraman snažili, co mohli, aby z téhle televizní inscenace udělali plnohodnotný film, výsledek je umělý a krajně neuspokojivý a přímo se nabízí srovnání s podobnou detektivní taškařicí, Zelenkovými BANKROTÁŘI (kde si Dejdar také zahrál), která ale naštěstí zůstala moudře v televizi. Cinema: 40%, IMDb 5/10. (26.01.2007)

Viktoriánsky laděné detektivky mám rád, Panství jsem chtěl vidět od chvíle, kdy se natáčelo a Martin Dejdar o něm tehdy v médiích mluvil neskutečně sebevědomě. Včera jsem pak náhodou o filmu zaslechl zmínku a konečně si znalost doplnil. A výsledek? Ono je to vážně skoro tak špatné, jak se povídá. Tenhle film chatrně stojí a především padá se scénářem, který se hrubě nepovedl. Jo, chtít z divadelní hry udělat film není snadný. A tady tvůrci vybouchli. Blábolivý děj, Dejdar, co svým umem stačí na televizi, nikoli však na film, stotisíc flashbacků, dokola padající těla že schodů, rádoby šokující twisty, nepochopitelný hrdinovy představy a strašný dabing, a to nejen Nadi Konvalinkové, ale i Dejdara dabujícího sebe sama, hyperkorektně vyslovujícího "Jsem" a že někdo padá "se schodů"... V opileckém závěru jsem se už nepokrytě bavil na účet filmu a kroutil hlavou, co je to za debilitu. Vzhledem k obsazení je to škoda, Gabrielle Anwarová je nádherná, Greta Scacchiová zajímavá (byť jí hlas Konvalinkové strašně ubírá), Laura Harrisová, u který jsem dlouho přemýšlel, odkud ji znám, než mi konečně docvakla Rodriguezova Fakulta... ale film je propadák. O nesmyslných dovětcích, co jako hrdinové dělali potom, se zmiňovat nebudu. Trapárny s Margaret Thatcherovou nebo Chamberlainem a Hitlerem nelze přejít bez spršky vulgarismů. Nerad to říkám, ale je to fakt blbost. Hodně velká blbost. (25.05.2018)

Velmi zvláštní počin, který stojí za shlédnutí! Ano, Peter O´Toole zdaleka není hlavní hvězdou filmu a jeho obsazení mělo být pouze tahákem pro diváky, ale i tak je obdivuhodné, že do tohoto projektu šel. Zřejmě i on na něm viděl něco zajímavého... A něco zajímavého na tomhle filmu opravdu je. Střídají se zde napínavé, tajemné i vtipné (decentně i šíleně vtipné) scény. Scénář by potřeboval - pravda - trochu doladit, ale drobná zaváhání filmu v jeho naivitě bez problémů odpustíte. Hudba, kterou jsem znal dříve než film, mi připadla tupá a kýčovitá, ve spojení s filmem však tak ani náhodou nepůsobí a skvěle dokresluje atmosféru typického anglického sídla v sychravé zimě začátku 20. století. Zajímavá je i celkové proměna charakteru filmu - z počáteční klasické detektivky se mění v britskou konverzační veselohru a nakonec v černočernou crazy komedii. Je to zkrátka film s dobrým nápadem, kterému chybělo trochu peněz na pořádné tvůrce, kteří by ho dotáhli tam, kam by si zasloužil. Proto "jen" 3 hvězdy :) (10.03.2011)