Režie:
Allan MoyleScénář:
Carol HeikkinenKamera:
Walt LloydHrají:
Anthony LaPaglia, Maxwell Caulfield, Debi Mazar, Rory Cochrane, Johnny Whitworth, Robin Tunney, Renée Zellweger, Ethan Embry, Brendan Sexton III, Liv Tyler (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Film nás přivádí do pulsujícího zákulisí skvělou hudbou nabitého music shopu Empire Records. Prožijeme jeden nezapomenutelný a událostmi přímo nabitý den ve společnosti mladých dříčů i ulejváků, ale hlavně snílků a lidí, kteří si užívají spoustu legrace v rytmu hitů Cranberries, Cracker, Bet ter Than Ezra a mnoha dalších rockových skupin. (Warner Home Video CZ)
(více)Videa (1)
Recenze (71)
Tři hvězdy odřenější než grungeovsky odrbaný džíny. Věřím, že v devadesátkách to museli lidi žrát, ale dneska to, aspoň na mě, působí tak trochu... trapně. Nevím, možná, že jsem jen zbytečně cynickej, ale v okamžicích, kdy tam začnou všichni tancovat, zpívat nebo nějak jinak trapčit, přepínám do stavu "fuck this shit". Každopádně léta devadesátý byly poslední léta, kdy muzika ještě za něco opravdu stála a vy jste si nepřipadali okradení, když jste za ní ještě platili ;-) ()
Nemůžu si pomoct, ale tenhle zcela zapomenutý film mě při každém zhlédnutí dostane. Nesmírně zábavný hudební snímek, plný jmen, která v době vzniku ještě nikomu nic neříkala. Začínající nadějní herci, kteří tehdy netušili, že z nich za pár let budou hvězdy, si natáčení filmu očividně užívali a tenhle pocit naprosté pohody přenášejí i na diváka. ()
Nevím o co tady režisérovi šlo, ale moc se mu to nepovedlo. Zápletka přímo vybízela k pohodové letní komedii, v níž bude parta podivínů usilovat o záchranu milovaného podniku. Něco jako Vybíjená, ale místo posilovny by tam byl obchod s deskama. Jenže tady se nikdo o nic nesnaží, za jeden provaz rozhodně netáhnou, a zároveň si každý prošel větší osobní krizí. Děj místy dost hořknul, což také znamená, že humoru si tady člověk moc neužije. Ani ta hudba není taková, jakou bych od filmu z půlky devadesátek čekal. Závěr mi ale náladu trochu spravil. ()
Film v ktorom funguje všetko, hoci by nemalo. Jeden deň v Joeovom živote je eskapádou mladíckej nerozvážnosti a prostoduchej radosti. Skupina teenagerov pracujúcich v obchode má svoje vlastne starosti, túžby, ašpirácie a jediný dôvod prečo im to všetko drží pokope. Všetky tie hádky a odpustenia je vlastne preto, lebo majú hudbu. A asi aj samých seba. Ten film je častokrát na hrane. Celý čas koketuje s tým že spadne do primitívnej, za vlasy pritiahnutej báchorky. Lenže ono to má akúsi pridanú hodnotu. Túžbu režiséra skrátka povedať všetko a po svojom. A v tom sa filmu nedá uprieť určitá originalita. Bavil som sa. Je to skvelý Manifest of Youth. A Liv Tayler je tu dychberúca. ()
Film, kterej ze začátku vypadá poměrně slibně, se promění na středněproudou sračkovitou hmotu, která do vás sype zásobníky klišé a chce se podobat jinejm takovejm typům filmů. Po hudební stránce mě tam cosi zaujalo, ale většina stála za prd (obzvlášť když tam nebyl ani náznak nějaké jiné hudby než kytarové a Rex Manning). Nic jinýho než happy end se nedá očekávat, takže i přes některé sympatické herce se to topí v žumpě plné hnědejch variací na nudu. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (12)
- Interiéry byly natáčeny v obchodu s deskami na North Front Street ve Wilmingtonu v Severní Karolíně. (Marek#33)
- Scenáristka filmu Carol Heikkinen dříve pracovala v Tower Records ve Phoenixu v Arizoně. (Marek#33)
- Pri úteku Warrena (Brendan Sexton) z obchodu a jeho náraze do dverí auta bol použitý dablér. Ten narazil do auta tak silno, že si zlomil rebro. (U_S_O)
Reklama