San geng 2

Nuž aj majster tesár sa niekedy utne. Špička režisérov povestní svojou originalitou na poli žánru sa rozhodli prispieť k druhej časti poviedkovej série Three Extremes. Výsledok. Veľmi nemastný neslaný. Ale poďme po poriadku. Fruit Chan spravil Dumplings. Tento príbeh je správne odľahčený a nesie sa v tradíciách nechutných hororov, ktoré pôsobia skôr čiernohumorne než vyslovene vážne. Šamanka s prapodivnou omladzovacou kúrou síce nemá vyvrcholenie a najsilnejšia je druhá dejová línia s mladým dievčatkom, ktoré zneužíval otec, ale ústredné duo Bai Ling a moja obľúbenkina Miriam Yeung si svoje party užívajú. Ale vo výsledku aj napriek nápadu - priemier. 50% Čo sa týka poviedky Cut od Chan-wook Parka tak to je v rámci tejto série najväčšie sklamanie. Hlavný psychopat nie je vôbec temný, ale skôr smiešny a hra na mačku a myš nefunguje už len preto lebo tam nefunguje správna motivácia. Prečo? Načo? A to zostáva aj po finálnej pointe, ktorá je kupodivu veľmi smiešna. 30% No a posledný je The Box od Miikeho. Toto zamrzí tiež, pretože v tomto jedinom príbehu tu hrá významnú úlohu aj zasnežené prostredie, stan a inšpirácia starým Japonským hororom a divadlom Kabuki. Bohužiaľ snaha o významovosť a prekvapivý zvrat podráža aj tomuto príbehu nohy a stáva sa z neho len variácia na príbehy, u ktorých navždy zostane v tieni až zabudnutá. Miike sa totiž aj napriek poetickosti snaží šokovať, ale ja aj vy vieme, že to vie robiť aj lepšie. 50%. Výsledná je slabá tretia hviezdička. Ale od režisérov podobného formátu som naozaj čakal väčší mindfuck. (19.06.2017)

Toto pásmo tří povídek stojí za vidění jen díky závěrečné povídce "Cut" od Chan-wook Parka, která o třídu převyšuje zbylé dvě a jako jediná si označení "extrém" opravdu zaslouží. Jde o vynikající psychologickou miniaturu na téma "únosce a oběť", odehrávající se téměř celá v jediné místnosti, a obsahující příjemnou dávku černého humoru a dobrou pointu. Zbylé povídky, Box a Dumplings, mnou jen tak prošuměly, aniž by ve mě zanechaly výraznější dojem. Průměr celého pásma je tedy za tři hvězdy. (09.05.2005)

Three...Extremes je, ako uz samotny nazov napoveda, spojenim troch filmov od troch roznych reziserov na spolocnu temu - co si predstavuju pod pojmom maximalny extrem :-). Vsetky tri pribehy sa zaoberaju temnymi zakutiami ludskej povahy, ukazujuc ako nase obsesie mozu zajst aj za hranice extremu. Hodnotenie 3,5* sa vztahuje k vysledku ako celku, t.j. priemer za vsetkych tri filmy. Ako to uz pri podobnych spolocnych projektoch byva, tato mozaika za sebou radenych pribehov sa vyznacuje roznou urovnou kvality. Mna najviac oslovil korejsky rezisersky zazrak poslednych rokov Chan-wook Park (autor genialneho Oldboy) so svojim 45minutovym projektom Cut. Na priestore jednej miestnosti rozohral hru o tom, co za neprijemnosti sa mozu stat oblubenemu reziserovi :-) . Ako pribeh plynie, tak si postupne uvedomujete, ze okrem bezchybnej a spickovej praci s formalnymi prostriedkami Park do deja votkal aj velmi zaujimavu studiu obsesie, vyplyvajucu nielen z triednych rozdielov jednotlivych socialnych spolocenskych vrstiev. Japonsky brutalista Takashii Miike ma celkovo trocha sklamal, pretoze s cca 40min. filmom Box sa sustredil na prerozpravanie vztahu trojice tanecnikov, pricom hororova atmosfera znacne pokrivkava. No a najmenej "extremnym" bol pre mna 1,5hodinovy film Fruita Chana pod nazvom Dumplings, ktoreho pribeh popisuje viac zabavnym ako hrozostrasnym sposobom vedlajsie ucinky jednej nezvycajnej omladzovacej kury pomocou pojedania ochutenych knedlikov :-) ked uvidite pochopite. Hodnotenie jednotlivych filmov: Cut - *****, Box - ***, Dumplings - *** (01.12.2004)

Tři asijské softhorrorové povídky. Ta první (japonská) asi hodně potěší všechny ty podivné "strýčky" v dlouhých kabátech, kteří před školami nabízejí bonbónky malým holčičkám. Dvě ca desetileté sestry - akrobatky bojují o sexuální přízeň svého pedofilního mistra, přičemž jedna druhou nechtěně upálí. Lehce bizarní ujetost, ale horror ne-e. Druhá (hongkongská) je zdaleka nejlepší, ale jedná se jen o zkrácenou (prostříhanou) verzi celovečerního filmu Gau ji (také 2004); hodně bizarní velká ujetost, mňam. Korejci tentokrát příliš neoslnili, čekal jsem, že třetí povídka bude "to nejlepší nakonec", ale byla víc artová než horrorová. Ale nápad byl dobrý a bizarně ujetá byla taky slušně. Gau ji jsem už ohodnotil samostatně, zbylé dva příběhy silné tři hvězdy. (15.03.2014)

Japonci, Jižní Korejci a Hongkongčané jsou blázni. Víc až se mi to rozleží. ♥ Knedlíky byly pro mě o dost slabší než oba dva zbývající filmy, ale vzhledem k tomu, že byly zařazené na začátku, jsem se stihla během následujícího skvělého Střihu ponořit do psychosvěta a během fenomenální Krabice už úplně zapomenout cestu zpátky. Vzdávám hold režijní suverenitě a osobitosti, kterou bych strašně ráda viděla i v jiných částech světa. (01.02.2012)