Pouta války

Poctivou (místy i moc) dávkou sentimentality nabitý válečný epos, který pochopitelně nutí ke srovnání se Spielbergem a jeho Saving Private Ryan. I zde jsme svědky rozpomínání si starého muže na válečné události z poloviny 20.století. Spolu s ním a jeho bratrem se vracíme do běsnění korejské války, kam byli oba násilím odvedeni. Bitevní pole ukazuje odlidštěnou tvář člověka, kde neexistují žádná pravidla pro přežití. Starší a ráznější z bratrů se ovšem (aby zároveň dosáhl bratrova propuštění) stává vražedným strojem a válečnému peklu zcela propadá. Efektní bitevní sekvence (stejně jako u Spielberga), rovněž četná ruční kamera, končetiny ne zrovna tam, kde mají obvykle být, krev, beznaděj. Upřímně mi jen místy chyběl silnější příběh, dalo se čekat, jak to asi celé skončí, forma jednoznačně obsah převyšuje!! (28.09.2006)

Jelikož jsem s válečnými filmy kamarádka teprve krátce, posadí mě na zadek asi úplně každý. Jenže tenhle příběh mě díky své uvěřitelnosti a reálnosti hodil přímo do děje. Scénář sice může znít jako ošoupaný klišé, ale v tomhle případě prostě rozhoduje způsob podání. Ten je chvilkami drsný, chvilkami dojemný, ale hlavně pořád blízko divákovi. Samozřejmě musím pochválit nádhernou hudbu a nadprůměrné herecké výkony obou bratrů. (03.12.2013)

Co se patosu týče, Pouta války si nijak s Ryanem a další plakátovou produkcí made in USA nezadá, všechny ty strojené věty, naivní zpomalované retrospektivy... přesto je tu zásadní rozdíl. Patos nesměřuje k propagaci vlajky, ale k vykreslení vztahu dvou bratrů, jejichž vztah brutálním způsobem poznamená válka. Takřka sadomasochisticky zapletená epopej možná občas oplývá až zbytečným množstvím pastelových barev a křiklavostí emocí, ale to ve své podstatě není nijak na závadu. Nejde tu o ideologii, ale o čiré humanistické poselství o síle lásky a ceně obětování. Jednotlivé strany korejského konfliktu vypadají v Kangově filmu stejně šeredně, propagandisticky tupě a tmářsky. Velký svět prostě vytváří obludnou kulisu malému lidskému příběhu, který je velmi sympaticky opentlen adrenalinovými bojovými sekvencemi. Ruční kamera, křečovité škuby, zmatek boje muž proti muži a občas okaté CGI doplňky. Ber jak ber, pohltil mě jak příběh lidský, tak válečný, sice bych v obou rovinách uvítal trochu míň vypočítavosti a efektu, nicméně Pouta války narozdíl od amerických melodramat představují velmi povedený obraz války a člověka. (20.04.2007)

Pouta války patří k tomu absolutně nejlepšímu, co lze v žánru "válečné drama" vidět. Bohužel to však neplatí ve všech aspektech filmu, nýbrž hlavně po formální stránce, která je naprosto fenomenální. Dočkáme se prakticky dokonalého spojení dynamiky a rychlosti (Black Hawk Down) a síly a intenzity (Saving private Ryan). (27.07.2005)

No, sice se celý netřesu, ale kvality tohoto snímku popírat nechci a nemůžu. Nazdar, Spielbergu, jo, u tebe můžu a především CHCI;) Bohužel mám trochu problém s tím, že přes všechno to, co se Poutům Války zdařilo a o čem tu píše spousta lidí, jsem se nemohl ubránit dojmu, že už je toho tak o čtvrt hodiny víc než by mi bylo milé. Ano, skvěle se podařilo vykreslit ten blázinec a skutečně bratrovražedný boj, ale závěrečný dějový půlobrat už prostě nemá takovou sílu jako to, co mu předcházelo. Ano, následuje zdrcující scéna u památníku, ale ten škrábanec na atmosférickém ochranném filmu jinak skvělého filmu tam je. Alespoň v mojí hlavě. I tak jsem si ale užil dílem pekelnou jízdu bojištěm, dílem skvěle zahrané drama o rodině a její hodnotě a o lidských charakterech vůbec. Výborná hudba, vizuální stránka, prostě je vidět že to jde i bez laciného patosu a slzícího Toma Hankse. Ale do plných prostě nemůžu, je mi líto. 80%. (26.04.2007)