Sekera

Mám Gavrasovu tvorbu rád, ale tohle bylo trochu úlet, byť film má mnoho závažných momentů. Nápad sám mi připadl opravdu podařený, ovšem ve střední části jsem se začínal mírně nudit a čekal jsem na pointu, která se úplně nedostavila. Nicméně preventivní odstraňování potenciálních konkurentů, to mě fakt pobavilo. (30.08.2011)

„Uděláte cokoliv, aby jste našel práci. Ale proti kapitalismu nezmůžete nic.“ Tak minimálně po zaznění po tomhle výroku skutečně nešlo přehlédnout zpoza kamery a psacího stolku osobnost levicového tvůrce Costa-Gavrase, který i v Sekeře natočil tradičně napínavý dramatický thriller, tentokrát však netradičně obohacený o značnou dávku vtipu a černého humoru. Aktuální námět s dlouhodobým problémem nezaměstnanosti uchopuje až s nečekanou nadsázkou a nakonec i krutý příběh ze smutné reality, jež dohnala donedávna úspěšného člověka k nejhorším zločinům, dokáže v jistých místech přijmět pokud ne přímo k zasmání, tak minimálně k výraznému úsměvu. A pokud ani k úsměvu, tak stejně udrží vás po většinu času v napětí, protože Costa-Gavras umí pořád točit svižným způsobem! Film mě příjemně překvapil a v jedné z posledních scén, kdy se odvážný Bruno ocitá tváří v tvář své poslední obětí v temném bytě a od hrozby zbraní přechází jejich vzájemné povídábní až k sérii sklenek alkoholu, jsem si přímo vychutnával ten specifický absurdní humor, který se zde táhl prakticky celým filmem. Akorát mě zklamal závěr, který jsem v případě morálně kontroverzního příběhu očekával fakt víc explicitní (nejspíše něco ve stylu „moderního Zločinu a trestu“) a nikoliv tak nejasně otevřený. PS: Pokud jste ve fázi hledání si vlastní práce, doporučuji si film raději ponechat až na dobu, kdy už budete šťastně zaměstnáni. :-) 75% (08.10.2020)

Musím se přiznat, že ještě dlouho po závěrečných titulcích jsem na tenhle film myslel. Je to taková černohumorná satira, která, ale ve skrytu duše ukazuje jeden z nejzásadnějších problémů současnosti, který se může stát každýmu z nás - ztrátu zaměstnání. Pravda, tvůrci si tady s tím poradili poněkud neortodoxněji a člověku bylo někdy až hloupé se tomu smát, když si vemu, že do tak absurdního jednání hlavního hrdinu dotlačila naprosto reálná záležitost. Námětově výborný, ale ta extrémnost různých žánrů mě udělala děsnej guláš v mých pocitech z filmu. (08.09.2014)

Tímhle filmem se mi Costa-Gavras hodně přiblížil. Až ho nevidím jen jako tvrdého analytika a proklamátora politické pravdy, ale jako normálního člověka, který si potřebuje místy také oddechnout. A tady si oddechl celkem dost: Téma je samozřejmě ovšem vážné: co si má počít čtyřicátník, který je dlouhodbě nezaměstnaný. A kupodivu, ten, který to vyřeší (vezme zaměstnání, které je právě k mání), se oběsí a navíc je označen za zločince. Kdežto náš hrdina se chová naprosto nekonzistně (stačí, když se potom řádně osprchuje), aby nakonec přece jen uspěl (byť ve vlastních představách). (29.08.2018)

Zaujímavý pohľad do rodiny nezamestnaného v západnej Európe, ktorý trpí kvôli tomu, že sa jeho zamestnávateľ premiestnil do jednej z východoeurópskych krajín. Le Couperet je čierna komédia o tom, kam až môže obyčajného človeka dohnať to, že ho už nikde nepotrebujú. José Garcia v hlavnej úlohe je skvelý, ostatní okolo neho sú ľahko zameniteľní a dotvárajú mu iba krovie. Filmu sa dá vytknúť iba niekedy až prílišná kritika konzumu (ktorý si však hrdina rád dopraje) a trocha prepísknutá stopáž. (20.09.2009)