Válka policajtů

Solidní návrat k tradici francouzských krimi, který zápletkou o dvou soupeřících policejních frakcích připomene svého jmenovce z devětasemdesátého. Auteil a Depardieu si neokázale a levou zadní dávají dva zkušené, povahově rozdílné poldy, kteří soupeří o to, kdo dřív dopadne gang lupičů a získá tak post šéfa policie, přičemž jeden se odkope jako pořádná svině, co s potěšením nenávidíte a přejete klaďasovi jeho pomstu. Ta ale přichází až v závěru a dost prostě a rychle, což mě poněkud zklamalo. Ale do té doby to byla paráda. (28.08.2019)

Ačkoliv film znám již několik let, jakýmsi nedopatřením mi uniklo jeho hodnocení. Činím tak tedy teď. První dojem, který diváka sledujícího stříbrné plátno prostoupí, je pocit klasické tvrdé školy. Teprve postupně, v přímé závislosti na košatícím se ději, se potvrzuje to, co film předchází. Hloubka příběhu, propracovanost postav, skutečná - a ne kašírovaná - opravdu niterná lidská tragédie jednoho z hlavních hrdinů, až dokonalá nečernobílost v líčení francouzské justiční (soudní) policie tlačí diváky tam, kde je režisér Marchand chce mít. Skvělé výkony obou protagonistů jen umocňují Marchandovo mimořádné vedení herců - nejvíce to vynikne na postavě Vrinksovy dcerky i faktu, že její dívčí zpodobení Auteil svěřil vlastní dceři - a jsou jen orientačními ukazateli na cestě k nevšednímu zážitku. Marchand nesoudí, nehodnotí, netrestá; naopak neosobně podává děj, který chce být - a také je (zdůrazňuji to právě proto, že v naší současnosti jde o mimořádně vzácný jev) - skutečným příběhem. Hranice lehkého žánru - o nějž Marchandovi nešlo - jsou tu prolamovány ve prospěch diváka, režiséra, ale nakonec i díla samého. O bolestech doby a postmoderních mravních i hodnotových propadech vypovídá VÁLKA téměř vše. O to přesvědčivěji, že právě to nebylo záměrem autorského záměru. Výsledkem tohoto propracovaného, vyváženého a současně spontánního přístupu je jedno z mimořádných filmových děl rodícího se nového tisíciletí. (06.07.2011)

Nádhera. Jako ze starých dobrých časů 60. a 70. let, kdy se ve filmech utkávaly silné charaktery představované Delonem, Belmondem, Venturou, Gabinem a dalšími. Pořádně drsná kriminálka bez zbytečných příkras, výbuchů, dopravců v oblecích. Olivier Marchal je zjevně s policejním prostředím dobře obeznámen, alespoň vidíme, že podobné prasárny se dějí všude. Není to sice dokonalé, ale jde o jeden z případů, kdy nějak neshledávám důvody něco vytýkat. Snad díky Marchalovi francouzská kriminálka zase ožije. (03.03.2006)

Velké překvapení z francouzské filmové školy, která má asi nejvíc kvalitních kriminálek ze všech národních kinematografií. Překvapující mladiství vzhled filmu a hudba podpořená ještě lepším scénářem. Ten je opravdu skvostný a využívá schopností hlavní dvojce Depardieu - Auteuil do poslední kapky. Daniel Auteuil je chvíli hodný, pak zase špatný a pak zase hodný. Je hodně na vás kdo se podle vás chová správně. Záleží na úhlu pohledu. Vždy odpovědný a dobrý policista proti nečestnému s výsledky. Všechno do sebe na konci zapadne a všichni aktéři musí být odměněni potleskem. Už dlouho jsem neviděl Gérarda Depardieu hrát tak dobře a svého Denise si vychutnal. Taková malá poklona klasickým kriminálním filmům. Kdo neuvidí neuvěří, že se dá tak dobrý krimi film, kde jsou hodnými i špatnými policisté dá natočit. (18.02.2007)

Keď si odmyslím tú, akože "naplánovanú" policajnú raziu, po ktorej všetci v uniformách zúčastnení, zanechali dojem menšej, stredne veľkej, no najmä väčšej retardácie, tak tento film o "skutočných" vzťahov na policajných oddeleniach, vôbec nie je zlým zrkadlom do duše tých, ktorý chrbát nenosia, respektíve cez análne otvory šplhajú k výšinám. Dalo sa ... (05.07.2017)