Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Olivier Marchal (sám bývalý policista) natočil příběh na základě skutečných událostí a situoval ho na slavné Quai des Orfevre – Nábřeží Zlatníků 36, do sídla pařížské policie. Právě tam začíná drama dvou policistů Léa Vrinkse a Denise Kleina, které kromě příslušnosti k různým útvarům – Léo pracuje pro BRI (Zásahová a pátrací brigáda) a Denis pro BRB (Brigáda pro boj s organizovaným zločinem) – dělí i rozdílný postoj k práci. Zatímco Denis usiluje především o moc a postavení, Léo patří k onomu staromódnímu typu policajtů, posedlých svou prací, kteří mají známé na obou stranách zákona, a v zájmu spravedlnosti občas neváhají jeho hranici překročit. Jejich cesty se osudově protnou ve chvíli, kdy mají spolupracovat na případu série ozbrojených přepadení. Každý postupuje svými metodami, přičemž Léo je sice úspěšnější, ovšem za cenu rizika, jež se může obrátit proti němu. A také obrátí, protože Denis neváhá využít každého způsobu, aby svého kolegu porazil a získal kýžené místo šéfa policie. Na otázku „A co policejní etika, to vám nic neříká?“ – Denis odpovídá: „ S tou už si dávno vytírám…“ Do hlavních rolí policistů, kteří spolu svádí nelítostný souboj, obsadil Olivier Marchal slavné filmové hvězdy Daniela Auteuile (Královna Margot, Hrbáč) a Gérarda Depardieua. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (343)

S.Quentin QUALE 

všechny recenze uživatele

Výborná francouzská kriminálka, která se zaměřuje především na policajty, jejich rivalitu, charaktery, mocichtivost, pomstychtivost a ironii osudu. Film je více dramatický, než-li akční, což ale v tomto případě není vůbec na škodu, no na plnej kotel jít nehodlám, protože v takto na oko kvalitní kriminálce nelze odpustit ani jen pár scénáristických a dějových laciností, většinou v podobě moc velkých náhod a nelogičností. Ale jinak fakt super. Na pana Oliviera Marchala se podívám trochu zblízka. 85% ()

InJo 

všechny recenze uživatele

Exkluzivní kriminálka, která se dle mého názoru řadí mezi ty nejlepší z prvního desetiletí 21. století. Dějově i psychologicky nadstandardně propracované a vyhrocené, nekompromisní, drsné, atmosférické, osudové... A snad všemi herci výtečně zahrané a režisérem Marchalem bezchybně natočené. Konec je také dobrý, ale určitě mohl být ještě lepší. A kdyby tomu tak bylo, šlo by o zcela rovnocennou konkurenci pro NELÍTOSTNÝ SOUBOJ... 90 % ()

Reklama

*CARNIFEX* 

všechny recenze uživatele

Keď si odmyslím tú, akože "naplánovanú" policajnú raziu, po ktorej všetci v uniformách zúčastnení, zanechali dojem menšej, stredne veľkej, no najmä väčšej retardácie, tak tento film o "skutočných" vzťahov na policajných oddeleniach, vôbec nie je zlým zrkadlom do duše tých, ktorý chrbát nenosia, respektíve cez análne otvory šplhajú k výšinám. Dalo sa ... ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Již od dob Prohnilých nám je prostřednictvím filmů do hlav vtloukáno, že policajti se v zásadě dělí na svině malé a svině velké. Ty malé klidně kryjí záda drobným zlodějíčkům, kteří je mohou dovést na stopu mnohem větších úlovků – chtějí hlavně být dobrými policajty. Ty velké se osobně zúčastňují různých ilegálních aktivit, typu kšeftování se zbraněmi či drogami – chtějí hlavně zaplatit hypotéku.Ve Válce policajtů dojde ke střetu dvou komisařů rozdílných povah, z nichž však ani jeden nezasluhuje přídomek čestný. Denis Klein neměl nikdy štěstí na větší grázly, řešení banálních případů jej unavuje, jako život sám, nyní se však naskytla příležitost obsadit pozici policejního šéfa, stačí se trošku víc snažit. Leo Vrinks má pohlednou manželku, roztomilou dcerku a svůj mizerný plat si zpestřuje různými, ne zrovna nejlegálnějšími, bokovkami, také on bude usilovat o místo policejního šéfa. Válka policajtů je údajně inspirovaná skutečnými událostmi, což je nepravděpodobné o to víc, jak poutavé drama se v ní odehrává, ale na samotné kvality to nemá žádný vliv. Otázka zní: Dokázal by něco podobného vymyslet někdo jiný než zkušený scénárista? Třeba osud? Právě osudovosti tématu je věnována speciální pozornost a závěr pouze potvrzuje známe rčení „boží mlýny melou pomalu, ale jistě“. Děj mě skutečně neustále překvapoval, na rozdíl od většiny současné hollywoodské produkce jsem zdaleka neměl jasno v tom, jakým směrem se bude dále ubírat. Ubírá se sice zákrutami osvědčenými, leč originálně poskládanými. I ta nejmenší epizodka má v hlavní dějové linii své místo, nic nepřebývá, vše do sebe dokonale zapadá jako precizně vybroušená mozaika. Navzdory názvu není Válka policajtů explozivní akcí, jediná pořádná akční scéna tvoří pouze středobod, od nějž se odvíjí většina vyprávění. Nejsilnější zbraní pak není ani tolik režie (s nepochybně inspirovaná Mannovým Nelítostným soubojem) jako právě zmíněný scénář a prostor, jenž nabízí oběma hereckým hvězdám. Ani Auteuil, ani Depardieu nezastiňují rozsahem své role toho druhého, přičemž v mém případě byly sympatie spravedlivě rozděleny mezi oba. Oba totiž mají opatrně vybalancované světlé a stinné stránky svých povah, rozhodně nesouhlasím s názorem, že Depardieu hraje zákeřného hajzla, zatímco Auteuil je hodným taťuldou. Marně přemýšlím, co Válce policajtů vytknout, napadají mne samé malichernosti (například bychom mohli být lépe obeznámeni s minulostí obou rivalů, ale nač natahovat tak příjemně střiženou délku?), není to žádné přelomové dílo, jenom hodně dobrý krimithriller a jako takový zasluhuje v rámci žánru hodnocení absolutní. 90% Zajímavé komentáře: Isherwood, Kaka, ripo ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Klein vypadá naštvaně. S nepřáteli se nemáš bavit.“ - „Copak jsme nepřátelé?“ - „BRI kontra BRB, už léta.“ - „Nejsme snad jedna rodina?“ - „To jsou kecy.“ A o tom, jak moc velké kecy to jsou, se s hlavními hrdiny přesvědčíme dost razantně…MR 73 mě zaujalo natolik, že jsem se rozhodl podívat se i na další počin Oliviera Marchala. A v mnoha ohledech je mu Válka policajtů podobná. Opět jde o poměrně staromilské, depresivní krimi (nemyšleno ovšem zle, spíš naopak) s tématy cti, svědomí, lži a msty. Jako neznalý francouzských reálií jsem sice příliš nepochopil, jaký je rozdíl mezi BRI a BRB, ale na tom až tolik nesejde, jde tu o souboj někdejších přátel, kteří jsou sice oba dost rozdílní, přesto jejich metody a postupy mají jedno společné, nejsou tak úplně „čisté“. Depardieu se mi v (pro mě) netypické roli dost zamlouval, ačkoliv právě jeho postava si nese největší kaňku filmu, neb reakce na návštěvu starého známého byla opravdu hodně naivní. Jinak znovu převážně spokojenost a 4* navrch, nejspíš od Marchala ještě něco dalšího zhlédnu. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (14)

  • Za písmeny BRI se skrývá Výzkumná a intervenční brigáda. První jednotky vznikly v roce 1964 a své úkoly plnily pod velením pařížské prefektury. BRI se specializují na závažné kriminální případy, jako jsou ozbrojené loupeže a únosy. Obvykle se pokoušejí chytit pachatele při činu poté, co sledovali jejich aktivity, což je technika, která byla poprvé experimentována v 60. letech 20. století tehdy novou pařížskou BRI. Ke sběru a archivaci dat o banditismu používají kombinaci tradičních technik a moderních technologií. Existuje více než 15 jednotek BRI, které se nacházejí ve velkých městech Francie. (sator)
  • Ke zobrazení násilí režisér Olivier Marchal řekl: "Skutečně mi záleželo na tom, aby bylo zachyceno co nejrealističtěji. Ve filmu jeho asi deset minut, což je poměrně dost, ale chtěl jsem, aby tyhle scény byly brutální a velmi krátké, přesně tak, jak je to ve skutečnosti. A tak jsem je taky natočil, protože jsem měl pocit, že díky tomu budou diváci snáze akceptovat ty emoce, které jsme jim chtěli zprostředkovat. Když jsem byl policistou, násilí, s nímž jsem se setkával, a zejména jeho bezprostřednost, mě šokovaly - hlavně takové to lokální, sousedské násilí. Proto jsem chtěl, aby herci nebyli za nějaké superpoldy, ale aby ve chvílích, kdy kolem nich létají ze všech stran kulky, cítili strach, paniku..." (NIRO)
  • Režisér Olivier Marchal, který byl před svou filmovou kariérou dvanáct let členem skutečné zásahové jednotky. Uniformu podle svých slov svlékl víceméně z pudu sebezáchovy: "Já jsem nastoupil k policii z poměrně romantických pohnutek - vyrostl jsem totiž na americké filmové kultuře, na kriminálkách a víc než co jiného jsem se chtěl všem těm hrdinům podobat. Realita tohohle povolání ale byla taková, že jsem se rozhodl od policie odejít. Všechny ty vraždy, smrt kamarádů, sebevraždy... Traumatizovalo mě to tak, že jsem se raději vrátil k tomu, co jsem dělal na škole: k divadlu a hraní." (NIRO)

Reklama

Reklama