V jako Vendeta

Jako neznalec comicsové předlohy / ostatně jako vždy /, mám zřejmě výhodu . Po prvních minutách, kdy chlápek s maskou sejme jakési vykonavatele spravedlnosti co zrovna vykonávali nespravedlnost a začne pak recitovat jsem proklínal svou kámošku na co mě to zase nahnala. Velmi rychle jsem s proklínáním přestal ,zjištěním že Anglie rozhodně není vzro demokracie a právě tenhle chlapík s maskou to chce změnit. Musím říci že ještě nikdy neměla maska tolik emocí . Nejen v totalitních režimech je zajímavá a důležitá role medií v tomto filmu to byla právě ta zásadní věc . Natalii Portman nepomohl ani sestřih na skina, stejně se mě líbila.Tak jako celý film. Tento film je prostě V jako Výtečný . 14.6. 2010 - Nevím proč jsem tomu filmu nedal hned 5* , tady není o čem. Jásná záležitost, čím víc opakování tím líp. (07.06.2006)

| Scenár: Larry Wachowski, Andy Wachowski | Hudba: Dario Marianelli / Pyotr Ilyich Tchaikovsky / Ludwig van Beethoven | Produkcia: Joel Silver, Larry Wachowski, Andy Wachowski, Grant Hill | Distribúcia: Warner Bros. | Štúdio: Warner Bros., Virtual Studios, Silver Pictures | Rozpočet: 54 miliónov $ | Tržby: 132,511,035 $ | Premňa mega-epická lahôdka filmovej mnohotvárnosti, rôznorodosti a nápaditosti. Miešanie žánrov v nevídanej miere, dokonalé herecké obsadenie, guletrhajúci scenár, ktorý obsahuje postavu ( V ), ktorá sa podľa môjho názoru stala predlohou spôsobu spracovania Nolanovho Jokera v The Dark Knight. Atmosféra vo filme sa dá sekať ako dym v zahúlenej krčme U Havrana, psychologické vložky s mierou a čistotou napísané a zahrané (Natalie Portman sa nekompromisne posúva na moje TOP1 po Black Swan a tomto kuse). Film má dokonca posolstvo a viac-menej "zdravú" kritiku na totalitný režím a na jej dopady na spoločnosť. Hugo Weaving má najkrajšiu angličtinu a najpríjemnejšu farbu hlasu, akú som kedy počul. Ps: Je až neuveriteľné, že tí istý autori dokázali o rok neskôr vytvoriť niečo tak iné a pre mňa slabé, ako je Speed Racer. Avšak omnoho reálnejšia je súvislosť, že to vytvorili ľudia, ktorý vymysleli nesmrteľný kus filmovej revolúcie zvaný: Matrix. (08.02.2011)

Působivý film, kterému pátou hvězdu ubírám až po asi pátém zhlédnutí. Trochu nefér, když u jiných filmů k tolika zhlédnutím ani nedojde... Weaving je každopádně skvělý a Natálka ostatně taky. Výtky vůči nedotažené režii chápu, ale McTeigue se postaral o to, aby se alespoň pořád něco dělo. Silné čtyři jsou proto stále zajištěné. (04.09.2008)

Jednou mě na gymplu přinutili udělat referát o Anglii v 17. století a díky tomu jsem si mohl užít tuhle parafrázi a zároveň odkaz na skutečnou historickou událost známou jako "Spiknutí střelného prachu" možná o něco více, než bych si ji užil bez onoho studia referátu předcházejícímu. I když...ona historická událost je zde trochu idealizovaná. (24.06.2007)

Komiksová předloha patří k mým nejoblíbenějším a od filmové adaptace jsem pak očekával hodně, tím spíš, že se na ní podíleli Wachovští. Film je příjemně hravý a rozhodně nadprůměrný, ale do intenzity a stylovosti jiných anarchistických kulťáků jako MECHANICKÝ POMERANČ či KLUB RVÁČů má daleko a pochybuju, že dosáhne jejich popularity. Může zato především absence výraznějšího režijního rukopisu, McTeigue přes všechnu snahu nedokáže přijít s tak atraktivním vizuálem ani silnou atmosférou, jaké měly oba zmíněné filmy nebo MATRIX, a zůstává jen u hromady pěkných obrázků a nápadů. Navíc nemá k dispozici ani tak dobrý scénář - je až zarážející jakého nešetrného a až diletantského okleštění předlohy se Wachovští dopustili, když vypustili nebo trestuhodně zabili ty nejlepší a nejemotivnější scény komiksu jako Finchův trip v Larkhillu nebo kancléřův vztah s centrálním počítačem. Ale abych jen nekritizoval, několikrát mě film pohnul až k slzám (Finchův šok z odhalení pozadí biologického útoku, čtení z deníku Valerie) a potěšily i odkazy na jiné filmové antiutopie (John Hurt z 1984 coby kancléř Sutler, píseň z BRAZILU hrající ve Stínové galerii, matrixácký záběr na boty V vystupujícího z výtahu, závěrečný duel v podzemí připomínající sloupovou přestřelku z finále MATRIXU). Při sledování destrukcí státních budov za doprovodu klasické hudby mě napadlo, co by s VENDETTOU asi provedl takový Stanley Kubrick a bolestně jsem si uvědomil promarněnost téhle šance. Škoda. (22.04.2006)