X-Men: Poslední vzdor

Stejné postavy, na první pohled zápletka podobného stylu zasazená do známého světa, ovšem přesto je Poslední vzdor pokračování hodně vzdálené svým předchůdcům. Za prvé vše je příliš jednoznačně nalajnované, psychologie i emoce z filmu naprosto vymizely, i míra napětí je snížena. Nelze však říct, že by film byl nudný, na jednotlivé scény se dobře kouká, rozhodně si nemyslím, že triky by byly nedostačující, naopak vizuální stránka je hlavní a téměř jedinou předností filmu. Jde však o to, že i efektní akční scéna, či sled obsahově rádoby velkolepých dialogů působí v podání Posledního vzdoru dutě / prázdně / bezpohlavně / samoúčelně. Brett Ratner si promyslí, u čeho se asi publikum horkého letního večera chce zchladit, podstrčí až pod nos a vyspělá komiksová adaptace je ta tam... 6/10 (21.07.2011)

Nepovedené pokračování. Vážně. Má smysl se na to podívat, ale jen pokud od toho vůbec nic neočekáváte - což je zřejmě nemožné. Vůči prvním X-men se to má jako Batman Forever k Batman se vrací. Je to celé barevnější a oku víc lahodící, víc komixovější, ale bohužel jen vizuální stránkou.. Psychologie postav se někam odporoučela.. (08.11.2006)

Ne tak emotivní a takřka dokonalé jako první díl a ne tak comicsové a ucelené jako díl druhý, přesto i přes změnu režiséra adekvátně x-menovské a nezaměnitelné. Wolverine s tváří tradičně nabroušeného Hugha je sázka na jistotu a nelze se divit tomu, že zůstal hlavní postavou. Ostatní za ním tentokrát až překvapivě zaostávají, což zamrzí zejména u tolik upřednostňované Storm, od které se žádného nového překvapení nedočkáme. O to větší škoda je pak nerozvinutí velmi zajímavých postaviček v pozadí (Angel a hlavně Kitty). Před Singerovým odchodem se slibovalo velkolepé finále celé mutantí ságy, což se nakonec překvapivě nekoná. Neměl jsem totiž pocit, že bych sledoval poslední díl, spíše snad jeden z finálních. Po prvních pár projekcích jsem hodnocení vlivem mojí lásky ke škole pro nadanou mládež viděl až někam k 90%, protože jsem po tříletém natěšeném čekání a následném strachu z výsledku cítil vysokou spokojenost s cestou, kterou se Ratner vydal. S odstupem to ale taková sláva není, hlavně kvůli zbytečně slátanému scénáři. Pro díl, kde se skloubí dvě velké zápletky v podobě řádění Phoenix a léku na mutaci, je škoda zahodit takové eso v rukávu jakým je Juggernaut. Jeden z nejkultovnějších záporáků komiksu mohl být tahákem dalšího dílu, takhle je jen řadovým nevýrazným pěšákem. S odstupem a porovnáním se zbývajícími díly (včetně Loganových sólovek, První třídy i Budoucí minulosti) je pak potřeba přiznat, že se skutečně jedná o nejslabší dobrodružství Dětí atomu. Naštěstí to pořád znamená jasnou výhru. (04.06.2006)

Síce iný režisér, no Brett Ratner svoju úlohu vzal do rúk pevne a natočil rovnako skvelý akčný sci-fi thriler, ako bola jednotka či dvojka. Veľa pekných scén, vizuálnych efektov , akcie , hudby............... Soundtrack John Powell: 1. 20 Years Ago ,2. Bathroom Titles ,3. The Church of Magneto, Raven Is My Slave Name ,4. Meet Leech, Then Off To The Lake ,5. Whirlpool of Love ,6. Examining Jean ,7. Dark Phoenix ,8. Angel's Cure ,9. Jean and Logan ,10. Dark Phoenix Awakes ,11. Rejection Is Never Easy ,12. Magneto Plots ,13. Entering the House ,14. Dark Phoenix's Tragedy ,15. Farewell to X ,16. The Funeral ,17. Skating On the Pond ,18. Cure Wars ,19. Fight In the Woods ,20. St Lupus Day ,21. Building Bridges ,22. Shock and No Oars ,23. Attack on Alcatraz ,24. Massacre ,25. The Battle of the Cure ,26. Phoenix Rises ,27. The Last Stand , (03.01.2011)

Ratner není Singer a to by nebyla až tak velká vada na kráse, kdyby neplatilo, že Singer = X-men. Mladý režisér vetknul sérii X-men natolik vlastní styl, že Ratner prostě nemá kudy. Akční sekvence sice dokáže stejně efektně jako předchůdce, dobře si poradí i s dynamikou a napětím (film opravdu svižně plyne), udrží i slušnou porci chemie mezi hlavními postavami. Ale. Kreativní přístup k věci mu chybí, nové postavy jsou bezkrevné, povrchní, jakékoli hlubší dialogy vyznívají v Ratnerově rutinérském podání náhle křečovitě a nedůvěryhodně. Přibylo i klišé a nadbytečného patosu, který nahrazuje poctivou práci s nosnou myšlenkou, v níž byl Singer mistrem nad mistry. X-men sice nebyli nikdy velkými filozofy, ale hloubku a propracovanost jim upírat nešlo. Díl číslo tři má energii, dobré momenty i charakteristické rysy předchozích dílů, ale singerovskou bravuru a pečlivost Ratner imitovat nedokáže. Proč jen nemohl Bryan ještě jeden díl počkat? Poslední vzdor mohl být vrcholem, takhle zůstává jen dobrým komiksákem. ***1/2 (29.05.2006)