Rudý baron

Pár dobrých záběrů, ale jinak slabota. Proč se dneska z podobných příběhů vyrábí takové sentimentální telenovely. Většinu času na zemi, balení zdravotní sestry, ubrečené dialogy jak je ta válka hrozná. To sice je, ale lépe ukázat, než o tom jen lacině mluvit. Film přitom postrádá takřka jakoukoli válečnou atmosféru, mohl to být klidně film o problémech nějakého žokeje. A vynechat soudoj s Brownem a film takhle useknout... Tvůrci evidentně na pořádný válečný film postrádali schopnosti. Pořád lepší než Flyboys, ale kam se to hrabe na Stíhači na start nebo i na mnou jinak neoblíbeného Modrého Maxe. (20.07.2010)

Přesně tak jak zdejší kamarád uživatel povídal. Na tomhle filmu, jestli trošku znáte příběh o Rudém Baronovi, tak přesně víte co máte očekávat, jenže od něj to prostě prakticky vůbec ale vůbec nedostanete. A co se týče té největší bitvy ze všech, tu autoři radši okamžitě vypustili. A já to nepochopil, fakt ne. Proč si s tím alespoň nedali práci. Líbí se mi, že ve filmu je vidět, že tenkrát se válka chápala jinak, tedy co se týče letců, ta směs baronů, princů a všelijakých hrabět, co se této bitvy účastnili totiž dokázali ve vzduchu navodit příjemný závan skutečného soupeření s velkou špetkou ctí a hlavně džentlmenství, kterého se tam dola na zemi nikoho netýkala a nikdy ani týkat nebude. Letci prostě ukázali válku z naprosto jiného pohledu, a velitelové si nevěděli rady co s nimi, i když jim ve skrytu duše neskutečně záviděli, že něco takového ve vzduchu dokáží vyloudit. To si ale vysloužila jen první světová válka a znovu se to zřejmě už opakovat nebude. Tenhle film to nabízí a je vidět, že si s tím rozhodně hlavu neláme. Ukazuje to, co lidi, kteří tento film chtějí vidět, už dávno vědí, jenže to na co se těší, to s nadšením autor upustí. Je to ostuda, pro Německého občanu ještě větší, protože tady se opravdu Německý národ nemusí oproti zbytku za co stydět. Tady skutečně šlo jen o pohé leč veskrze ušlechtilé soupeření. Každopádně filmově to projeli na celé čáře, barbaři. (16.07.2009)

To jsem se takhle zas jednou probudila ve 4:30, přede mnou víkend a já ne a ne znovu zabrat. Pustila jsem tedy televizi a jediný snesitelný program nabízel kanál Film+, ve 100 let starých uniformách tam pobíhala banda nesympatických německých ksichtů a Til Schweiger, ba dokonce i nějakého toho českého ksichta se mi podařilo zahlédnout. Von Richthofen byl pro mě zatím pouze jméno, spojené s přezdívkou Rudý baron a leteckými souboji dvojplošníků. Tak proč si nerozšířit obzory, nedozvědět se o tomhle legendárním letci víc? No, například proto, že tenhle film je převážně nudný, nepříjemně roztříštěný, zajímavé události přeskakuje a v nezáživnostech se nimrá, předhazuje neexistujícího židovského pilota coby přítele z nejlepších... Kromě toho samotná postava hlavního hrdiny postrádala charisma, Rudý baron mi byl táááákhle volný a vzhledem k pitomě ustřiženému závěru snad nemohla uronit slzičku ani ta osoba, které se slaďoučký, slizoučký von Richthofen přece jen líbil. Nicméně našlo by se i pár kladných dojmů, nejsilnějším z nich je gentlemanství a fair play, hodnoty, jaké se v dnešní bezohledné době příliš nenosí. Leteckých soubojů mohlo být o něco víc, zpracovány byly obstojně. Do třetí hvězdičky pro tento film se musím hodně nutit, je totiž doslova esencí průměrnosti. Dalo se to snést, ovšem podruhé se dívat určitě nebudu. 50% (24.11.2009)

Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. (26.09.2022)

Hned na úvod chci zdůraznit že hodnotím příběh jako takový a dobrý herecký výkony, protože kdybych film hodnotil jako biografii Manfreda Freiherra von Richthofena musel bych dát asi tak jednu hvězdičku. Der Rote Kampfflieger je rozhodně přesnější označení než Rudý Baron, ale to scénaristy netrápí, stejně tak jako je netrápí spousty dalších pověstí či faktů. Zhola nic o Oswaldu Boelckem, přitom to byl právě on kdo "udělal" "Rudýho Barona". Hrozně jsem se těšil na souboj Hawker vs. von Richthofen, to klidně mohlo zabrat i deset minut filmu a mohl to být jeden z vrcholů filmů a co je tady ? Úplný a totální hovno, nic, prostě jako kdyby jeden z vrcholů leteckých soubojů 1. světový války ani neexistoval, přitom jsem se zrovna na tohle hrozně těšil. Z hlášení Rudého Barona o Hawkerovi " mistrovský způsob, jakým ovládal své letadlo, a razance, se kterou létal, ukazovaly, že to musel být pohádkový chlapík " A představte si, že jejich souboj prostě v tom filmu není, to je na teplej čaj do ksichtu. V diskuzi k filmu nechám celý hlášení von Richthofena o tomto souboji, kdyby to někoho zajímalo. Další těžká nasírka naslédovala za několik desítek minut, kdy přistane zraněný von Richthofen na zem. Jak k tomu zranění přišel se dozvíme asi když si pustíme Šmouly nebo co. Přitom zase klíčový moment v životě von Richthofena, změnil totiž hodně přístup von Richthofena k letání i k válčení. No nic přejdu rovnou na konec filmu a tomu já říkám přátelé největší srabárna v dějinách kinematografie. Chápu že kolem sestřelu von Richthofena je mnohu mýtů, ale to, co předvedli tvůrci tady, je vysloveně scénaristická zbabělost, která dá facku každému divákovi, tohle je na gilotinu !! Je mě jasný, že mé hodnocení může na první pohed být v těžkým rozporu s mým komentářem, ale ještě jednou připomínám jako film o letci, o válce a o lásce s pár dobře natočenými leteckými souboji, film v pohodě uspěje. Navíc ještě jedna věc se mě líbila, ve filmu bylo totiž velmi zůdrazněno ono pověstné rytířství a respekt k protivníkovi. Ne nadaramo se se totiž o Manfredu Freiherrovi von Richthofenovi říká, poslední skutečný rytíř " Střílejte na letadla, ne na piloty. My nejsme řezníci, ale sportovci." (01.09.2008)