Snídaně na Plutu

Herecky složité natolik, že už si musel na konci natáčení plést, čím vůbec je. Párkrát jsem se pobavila, akorát mě neskutečně vytáčela ta jeho ufňukanost a hysterická ukníkanost. Postava Patrika je jiná, opravdu hodně jiná a člověk nad ním může pociťovat akorát jistou formu lítosti, dokud nenajde sám sebe. (11.01.2015)

Patrick je zaujímavá postava nielen preto, že je transvestita a jeho image a orientácia tu slúži najmä ako kontrast k násilnostiam "normálynch občanov", tak typických pre írske a britské reálie vtedajšej doby. On sa totiž rád smeje, neberie nič vážne, dokonca sa usmieva aj po teroristickom útoku, ale čo je v skutočnosti vnútri jeho duše a hlavy sa nikto skutočne nedozvie, pretože to samotný Patrick nedovolí a pretože ani nemá inú možnosť. Minimálne teda aspoň do záverečného aktu. Murphymu sekundujú vynikajúci Neeson, Rea, Gleeson a ďalší a práve ich účasť vyzdvihuje Murphyho výkon a zároveň dotvárajú jeho postavu. (13.09.2017)

Jak tu někdo trefně poznamenal, Snídaně na Plutu je irský Forrest Gump. Cillian Murphy si v roli sebevědomého transsexuála krade celý film pro sebe. Na rozdíl od Forresta je ale uvědomělý a i když dělá chyby, zůstává svůj. Ve filmu sledujeme Cilliana od raného dětství, kdy jej nechala matka na zápraží kostela, přes trable při dospívání s nošením ženských šatů, po jeho cestu za hledáním matky v Londýně, kde se v důsledku nedostatku peněz dostává do kontaktu s prostitucí. Celým příběhem se také táhne jakýsi konflikt Irska, jestli jsem správně pochopil, tak boj za osvobození. Ve filmu to není řečeno a souvislosti pochopí jen ti znalí. Faktem pro mě zůstává, že i když za první hodinu bych jasně dal čtyři hvězdy, začal jsem se postupně nudit, jak se příběh natahoval. Takhle je to pro mě těsně, ale za 6/10. (07.08.2014)

Režisér Neil Jordan se vrací do 70. let minulého století, kdy v Londýně vládne disko styl, ale i underground. Sem zasadil příběh muže, který není stejný jako ostatní a najde své místo i uplatnění jako transsexuál. Tohle téma je mi lidičky natolik vzdálené, že mi dělalo problém toho chlápka pochopit, takže sorry za mé ignoranství. --- Režisér Neil Jordan se vrací do 70. let minulého století, kdy v Londýně vládne disko styl, ale i underground. Sem zasadil příběh muže, který není stejný jako ostatní a najde své místo i uplatnění jako transsexuál. Před filmem trailery na filmy Kvaska, Let’s Dance, Volver, Zahradník, Neviditelné zlo, Časy se mění, v bonusech na tento film, rozhovory s herci a režisérem (6:03), film o filmu (8:53 – spíše další rozhovory), nekomentované záběry z natáčení (8:47) – vše bez titulků. (16.03.2012)

Neil Jordan mě trochu překvapil, protože tahle trans-pohádka sice obsahuje dost vážných momentů, ale přesto je výrazně humornější, než bývá u tohoto Ira zvykem. A začíná to hned půvabnými titulky doplňujícími rozhovor dvou červenek. Také klobouk dolů před tím, co tu předvádí Cillian Murphy, rozhodně tu není jen jako věšák na poněkud extravagantní oblečení. Asi to nešlo jinak, ale pokud by to nebyly jen takové fragmenty z jednoho nenormálního života, ale celistvý příběh, mohla to být opravdu paráda. (06.03.2010)