Do nitra Planety opic

Jediné celkem snesitelné pokračování původního kultovního filmu - první hodina je sice o ničem (jen nudná a zkrácená variace na první díl, nepřinášející nic nového nebo zajímavého), naštěstí to dost zachraňuje sice béčkově idiotská, ale zato fakt zábavná poslední půlhodina - ti "mutanti" s telepatickými schopnostmi a neskutečný závěr pro mě mají dodnes své specifické (a hodně guilty) kouzlo. 60 % (17.12.2002)

Výrazny kvalitatívny prepad, začiatok cesty do rutiny a postupnej béčkovosti ktorá nás sprevádzala všetkými ďalšími pokračovaniami. Keď vynecháme prvý diel, tak je táto časť, dajme tomu, ešte pozerateľná oproti ostatným. Príbeh je ale nudný, väčšina scén rutinérskych a okrem hlavnej postavy žiadna iná nie je aspoň priemerne sympatická. (25.09.2021)

Vůbec se nedivím zařazení tohoto titulu na čestné místo na www.badmovies.org . První polovinu se celkem bez invence parazituje na slavném filmu, aby se zúročily kulisy Opičího města a nákladné masky a kostýmy, nástupem ´Společenstva Radioaktivního Spadu´ se z toho stává rozkošné béčkové guilty-pleasure. Telepatické mučení, bohoslužba za atomovou bombu („…Óoo, Velká Bombo Všemocná, ty všechno děláš skvěle….vše, co je moudré, plné krás, je dobré Bomby plod!…“), obskurní masky alá Fantomas, nechtěně vtipné hlášky („My jsme mírumilovný lid. My své nepřátele nezabíjíme, zařizujeme to tak, aby se zabili navzájem“) atd., to všechno sice devalvuje slavného filmového předchůdce, ale zároveň činí sebe samého vynikající komedií :o) Několikaminutové (a luxusně zaplacené) cameo Charltona Hestona je tu jen proto, aby se jeho jméno dobře vyjímalo na plakátu. (20.04.2008)

Po filme som bol v takom rozpoložení, že som ani nevedel, či sa mi ten koniec páčil alebo nepáčil. A to platí doteraz. Na jednu stranu useknúť takto príbeh planéty plnej opíc ma trošku zarazilo. Filmu chýba atmosféra predchodcu. Príčinou môže byť menej výrazná hudba - zmena hudobného skladateľa je citeľná. Akčné scény dobré a nápadité, ale úprimne, od pokračovania už tak celkom akciou prekypujúcej jednotky som čakal viac. /55%/ (12.01.2012)

Berte to jako takový doplněk k 1.filmu,páč bez něj by vám to moc smyslu nedávalo. Pro mě (jelikož další 3 filmy ignoruji ve smyslu, příběhové linie) je to celkem důstojné zakončení s definitivním koncem, na který se prostě navázati logicky nedá i v př., že by jste se na hlavu stavěli. Tyto 2 filmy za to stojí a další (byť se stále kupodivu jedná o relativně zdařilé počiny) pokud jste schopni existovati ve dvou alternativních liniích současně. ,,Vy zatracení blázni! Vy jste ji fakt a teď už na po2. definitivně, rozmetali!´´ díky bombě soudného dne, která je schopná zničiti, celou planetu. :))) Musím pochváliti hudbu od skělého Leonarda Rosenmana, který v podstatě dokonale navázal stylově (i když ne tak experimentálně) tam, kde Goldsmith skončil. Když samoz. pominu 3.film,  který má skladatelsky na svědomí opět pan Goldsmith. A čím tak asi trumfnouti Sochu of Liberty? No přece, skvělými výjevy zbytků NY metra a dalších slavných budov ve městě, které nikdy nespí, ale v r.3995, už chrní pěkně dlouho. Na autobus zatavený žárem radiace do stěny/skály, jen tak nezapomenu. Ano, pevně věřím, že se nám to jednou opravdu...povede. Bohužel ale přitom ona socha fakt ´´nepřežije´´. Takže budoucí astronauti, mají pech a musejí hledati...jinde. Jako Brent, který nic nehledal a našel vše (kromě lááásky) včetně Taylora, kvůli kterému vlastně též spadl (na této planetě se zřejmě nedá přistáti normálně či běžným způsobem, haha) na Planetě Opic a telepatických podzemních krasavců a krasotinek. Je mi líto.:( Ale při atomové devastaci takového rozsahu jako zde, nemůže objekt, vyrobený z obyčejné mědi, prostě za žádných okolností, existovati dalších 2000 let. Checht. V tomto mají amíci, fakt smůlu. To by musela býti jedině v podzemí. Ale na povrchu?:) A už dost. (12.08.2019)