Za přední linií

Zajímavý pohled a výzkum a léčbu posttraumatického stresu během první světové války. Oproti autorům některých jiných komentářů si nemyslím, že by zařízení v Craiglockhart bylo určené pouze pro privilegované důstojníky z lepších vrstev. Jako příklad lze uvést již samotného Wilfreda Owena. Klidná a rozvleklá nálada zámeckého sanatoria je v ostrém kontrastu hrůz zákopové války první světové války. Ale v zařízeních jako bylo toto, se položili základy terapie vojáků postiženými děsy války, která by jim dovolila návrat do normálního života. A dále válečná poesie první světové války nebyla psána pouze v oázách klidu ve stylu Craiglockharta, ale i přímo na frontě. Za přední linií není válečný film ve stylu hrdinského utrpení a hrdinských vítězství i porážek. Jde spíše o sledování regenerace zmučených duší první světové války, přesně jak stojí v názvu původní předlohy filmu. **** (07.04.2015)

Válečný film by měl byt od začátku až po konec pouze o válce vystřel na začátku a výstřel na konci ( můj názor ) a ne pouze a kecáni a neustálých prkotinách, a pokud je to o první světové válce tím byt to mělo byt mnohem valečnější, i když se jen o tom ve filmu povída nějaké záběry ze vzpomínek by neuškodily. (29.03.2013)

Kdo čekal Gallipoli musí být zklamán. I já jsem čekal soudě dle obalu DVD bahno zákopů první světové kdesi u Verdunu... O to více jsem byl překvapen dějem filmu, který se odehrává v sanatoriu pro duševně nemocné britské armádní důstojníky. Někdo trpí mutismem (oněměním), někomu se stále opakují hrůzy ze zákopů atd... Cílem sanatoria je většinu mužů dát alespoň trochu do kupy a poslat zpátky do masomlejnu fronty... Do sanatoria se však dostane zvláštní případ. Je tam poslán důstojník, hrdina, vyznamenán válečným křížem za statečnost. Ten si během bojů uvědomí, že válka již není obranná, ale útočná a podá svým nadřízeným důstojníkům písemný protest proti nesmyslnosti dalšího obětování můžů a vyznamenání hodí do jezera. Nadřízení vzhledem k delikátní povaze situace a medializace protestu důstojníka nepošlou před válečný soud, ale umístí jej do psychiatrického sanatoria, kde mu má vedoucí lékař domluvit, aby protest odvolal. A zde se začne odvíjet psychologická bitva mezi vedoucím psychiatrem a zcela zdravým mužem. Ačkoliv role jsou na začátku rozdány (oba jsou totiž armádními důstojníky, kteří jsou povinni poslouchat rozkazy) nekončí film tak jednoznačně jak začal. Jedná se o skvělé psychologické drama, kde scény válečné vřavy slouží jen k drobným náhledům do vzpomínek mužů, kteří ač nezraněni fyzicky byli zraněni na duši. Texty rozhodně nejsou nudné, jen poněkud náročnější na pozornost a empatii ke klientům sanatoria. Konec konců psychiatrie se snaží touhy, myšlenky, noční můry atd. dát do verbální a tudíž pochopitelnější a uchopitelnější formy..... Velká spokojenost !!! (01.04.2011)

Názov filmu po správnom preklade odkazuje ku “regenerácii” , a nie Za prednou líniou. Ocitnem sa na fronte v 1. svetovej vojne, ale na veľmi krátky čas, pomocou retrospektívy, bude jeden z vojakov, spomínať na každodenné hrôzy v zákopoch ! Skôr, ako na b-o-j-i-s-k-u, som v nemocnici v Škótsku, kam prichádzajú vojaci poznačení, akýmsi posttraumatickým stresom, kvôli čomu nie sú schopní vziať do ruky zbraň a bojovať proti nepriateľovi... Na rad prichádza t-e-r-a-p-i-a, pričom to liečenie ma nekonečne uspávalo, svojim amaterizmom a veľkou nudou, občas bolo počuť zaujímavé slová, ale inak, sa jedná o jeden poriadny a zabudnutý nepodarok, s vyhasnutými hercami ! Nie je to, až také zlé, ale mal som, čo robiť, aby som to v kľude dopozeral. (10.12.2016)

Nudny film a este aj zbytocne zdlhavy. Zas zabodovali prekladatelia filmu. Preco Za predni linii? Original nazov nesie meno Regeneration, co je uplne ine slovo. Cakal som, ze sa to bude odohravat na bojovom poli, ale cele sa to nieslo v nemocnicnom sanatoriu, co ma sklamalo. Bod davam za obal, ktory sa im podaril a nepatrne letme pohlady na bojisko vo Francuzsku. Zvysok filmu mi nicil nervy:( (08.07.2012)