Obsahy(1)
Druhý celovečerní film Petra Marka vznikl ve spolupráci s ostravským divadlem XXXH´X XO XXOXX. Oproti jeho poetickému debutu Láska shora, který rozbil tradiční příběh, vytváří film Nebýt dnešní příběh přehledný a zprvu i s očekávatelným vývojem. Trojice přátel se vypraví na osamocenou chatu, aby se zde pokusila zbavit drogového návyku. Petr Marek svůj film charakterizuje slovy: „Přibližně v polovině filmu se drogové drama rozpadne a z filmu typu Pavučina se začíná pomalu stávat film typu Což takhle dát si špenát. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
S filmy Petra Marka mám jeden zásadní problém. Při sledování mám pocit, že se po mně chce, abych se stala součástí toho úžasného světa těch skvělých lidiček, co mají ta srdíčka i jiné orgánky na pravém místě, nosí svetříky a jsou takoví čistí, alternativní a intelektuální. Nebýt dnešní je jediná výjimka. Zaujal mě, bavil mě a dokonce mi připadal i příjemně sebeironický a sebereflexivní (tedy ne jako u jeho ostatních filmů, ze kterých ta sebeironie a sebereflexivita trčí jako dvě vlajky, kterými diváka neustále plácá přes obličej). ()
Podobně originální zápletku jsem nedávno zažila u The One I Love, ale tohle bylo natočeno dříve, takže žádná kopírka nápadu se nekoná a navíc mě to bavilo o moc víc než pozdější americký snímek. Herecké výkony možná poloprofesionální, ale o to více přirozené a párkrát jsem se i zasmála, jediné co mi na tom vadilo byla ta rozlítaná amatérská kamera, která mě při sledování docela rušila. I přesto však hodnotím směrem nahoru, už jen za tu odvahu experimentovat, což je v českém filmu stále ještě spíš vzácností. ()
Není to tak vtipné jako Nic proti ničemu, ale pořád je to dost radikální. Navíc je film bizarní tím, že z pomalu budovaného fantastična, kdy není jasné, zda jde o drogové halucinace (tedy o racionální vysvětlení) nebo o nějaké prolínání paralelních světů (metafyzické vysvětlení), na konci vznikne kafkovský prostor, ve kterém postavy jasně vymezenou nemožnou skutečnost přijímají jako běžnou zkušenost (třebaže dosud neznámou) a bez obav z vnitřního zhroucení, ke kterému se původně zdají být nachýleni, konstituují novou racionální kauzalitu. Otázka je, jak by se v podobné situaci místo skupiny vystresovaných feťáků zachovalo kupříkladu kolokvium exaktních vědců. A zda by si taky podobným způsobem zkoušeli přebrat holku. ()
Moje úplně první zkušenost s Petrem Markem je za mnou! Nezaměnitelný zážitek se konal, jen se po dlouhé době setkávám s tak nekonvenčním filmem, až si vůbec nevím rady s hodnocením...? :o) Ještě někde kolem 45. minuty jsem měl téměř jasno, že Nebýt dnešní skončí v mých očích jako čistý odpad s přidaným označením „Záhada Blair Witch po česku“ – u obou filmů se mi navíc stalo, že jsem se prvních 10 minut nahlas smál skoro nad každou druhou větou či situací, než mě to brzy totálně přestalo bavit a zbyl jen těžký úděl dosledovat počínání izolované trojice vesměs otravných a nesympatických postav, natočené podobně otravnou amatérskou ruční kamerou. Měl jsem co dělat, abych to vůbec vydržel, zvláště u dlouhého míchání hrnků vrchem(!) lžičky, kdy mi z tak autenticky nepříjemného zvuku až zuby drkotaly. Jenže tady se stalo, že přes veškerou nechuť jsem se nakonec dostal zpátky plně do děje. Vztahové drama založené na vnitřním a společném boji proti drogové závislosti bylo pro mě spolu s bludným kruhem nekonečných hádek, usmíření, odchodů ze slíbené chaty a záhy opětovných příchodů do ní též občas nepříjemné, ale kdesi v polovině si mě tak získalo svou atmosférou s přidávanými mysteriózními záblesky, až mě začalo zajímat i další gradování. Napětí stále houstlo až do strachu podobného u sledování zdařilého horroru a to, co přišlo a dělo se zde posledních 12 minut, teprve nevytěsním z paměti, jak mě dané vyústění překvapilo a silně zamrazilo. Velká škoda, že SPOILER! poslední pointa s návštěvou „třetí“ trojice už nebyla natočena, jen zmíněna... KONEC ...a že závěrečný dojem zhazuje klipový úlet s nevhodnou písní v závěru (ačkoliv oceňuji z této časi jeden pěkný záběr s celou sešlostí pohromadě). Cením si promyšlenosti scénáře, účinného gradování a nekonvenčního zážitku, který v pravou chvíli na mě dokázal silně působit a poznamenat minimálně na pár dalších hodin. Mínus navzdory pointě vnímám v občasné utahanosti. [75%] ()
Dle mého soudu jsou filmy Petra Marka(kromě Protectora, protože tam dokonce někdo i hraje)na srovnatelně nekoukatelné úrovni jako Uwe Bolla. Nuda, amaterská kamera, dialogy o ničem, srkací a kvokací mezery a nejnudnější zápletka na světě. Když nad tím tak přemýšlím dokážu natočit stokrát lepší film. Stačí když vezmu kameru a natočím si svou vlastní akci na chatě s kamarády a je to mnohem vtipnější a zajímavější. Brala bych to, kdyby to bylo pojaté jako dokument o feťácích...ale tři hloupé existence tlachající o ničem??? NUDA! ()
Galerie (1)
Reklama