Vzpomínky

Na "Déjà Vu" zaujme především to, jak jeho scénář přinesl ideální rámec pro stylový vývoj režijního rukopisu Tonyho Scotta. Po extravagantní "Domino", kde nespolehlivá vypravěčka dávala prostor k okázalému formálnímu hýření, působí nadcházející Scottův projekt jako zdánlivé zklidnění. Ale při tom režisér pro své hrátky s impresí okamžiku za pomocí kombinování různých kamer, materiálů, rychlostí snímání i postprodukčních procesů našel ideální uplatnění ve zdejším vyprávění, které v zásadní prostřední části pracuje s možností nahlížet do probíhajícího času v minulosti a při tom měnit úhly pohledu. Ve svých vrcholných scénách tak film přináší divoce fragmentarizovaný pohled na souběžně probíhající dvě časové roviny, ale právě díky vizuální stylizaci se zde divák ani na chviličku neztrácí. "Déjà Vu" právě v tandemu s "Domino" představuje dva vrcholy pozdního období Scottovy filmografie, kde dostal ve scénářích ideální rámce pro své formální experimenty - v jednom případě k bezuzdnému divočení v zájmu zvýšení expresivity a blouznivosti předkládaného vyprávění a na druhé straně paradoxně k jejich nasazení pro maximální přehlednost i věrohodné zobrazení fantaskních elementů potkávajících se časových rovin. (17.11.2020)

Tony Scott ve starém dobrém technokratickém thrilleru? Mohlo by být, dokonce i tomu Washingtonovi to v hlavní roli sluší, jenže jakmile se přestane mlžit a začnou se natvrdo vysvětlovat časové paradoxy, ztrácí tenhle "akčňák" půdu pod nohama, aby se na konci ukázalo, že je buď prudce inteligentní nebo přehnaně stupidní... hranice mezi oběma stavy je však takřka neviditelná a já osobně jsem měl při závěrečných titulkách pocit, že se Tonymu zas někde po cestě ztratila pointa. Ale kouká se na to hezky, to zas jo... :) (11.12.2006)

Když jsem přemýšlel jak svůj komentář k tomuto filmu začnu, pomohl mě velmi výrazně komentář uživatele Sta, který nazačátku komentu píše, že je na tento snímek moc inteligentní a svůj koment zakončil, že četl Einsteinovu teorii relativity a další materiály. Škoda jen, že při své velké inteligenci nezjistil, že po skončení věty se píše velké písmenko. Takže! Na tento snímek jsem pěkně blbej a musel jsem se pekelně soustředit abych byl neustále v obráze a pochopil děj. Můžu si gratulovat i při mé malé inteligenci jsem to zvládnul i když zejména v prostřední časti filmu jsem měl co dělat, abych vše pochopil. Ještě vymaknější než děj byli akční scény. Automobilová honička ve dvou časvých pásmech byla originální každým coulem a v kině jsem nadšením málem spadnul ze sedačky prdelí na podlahu jak mě uzemnila její dynamika a perfetkní nasnímaní. Myslím si, že film má nevyužitý poteniconál v postavě zaporáka, který byl skvělý. Ostatně i špiclování soukromí je velmi zajímavé téma. Mluvit o tom, že Denzel Washington podal dobrý herecký výkon už tak zajímavé téma asi není. Bohužel pátou hvězdičku z mého hodnocení ukradl závěr filmu s tím si fakt tvůrci měli více vyhrát. Film skončil a zatímco uživatel Sta se odebere do postele, kde na něj čeká Einsteinova teorie relativity a další materiály. Já bych nejraději pozval na večeři krásnou Paulu Patton a snažil bych se o dobrou společnost, protože existují na světě mnohem krásnější věci než onanie nad svým egem. (18.01.2007)

První dvě třetiny snímku jsou výtečné ve všech ohledech, ovšem čím více se blíží konec tím více je Déja Vu sráženo svým prachmizerným scénářem, který se snaží vás přesvědčit o tom, že je v něm něco více než si myslíte. Námět není zlý, má značný potenciál, dokonce i docela dlouho funguje na výbornou, ale ten konec to značně hatí. Přesto z úvodní myšlenky by mohl být docela dobrý námět na seriál ve stylu CSI. Velká škoda je to o to více, že jinak spolupráce dua Tony Scott-Denzel Washington opět vyšla... Tedy téměř. Tentokrát se Scott zřejmě nadopoval sedativy a ač režie jeho charakteristické znaky bezesporu má, tak oproti posledním počinům se to dá sledovat i bez epileptických záchvatů. Jde to ve stopách technothilleru á la Nepřítel Státu, jen je to více šmrncnuté sci-fi a s téměř nulovým humorem. Rozhodně za podívání stojí ovšem nejlépe by bylo odejít ze sálu v době, kdy je "akce zrušena jako úspěšně vyřešena". Poté by Déja Vu aspirovalo i na mety podstatně vyšší a nezůstal po něm pocit, že tady někdo prováhal velkou šanci. (23.12.2006)

Tony Scott se vzdal svých epileptických kamerových onanií, které tak srážely dolů jinak bezvadné ´Domino´ a chopil se scenáře, který se sice tváří originálně, ale už dřívě jsem my diváci měli tu čest, včetně ohýbání papíru při vysvětlování časoprostorového skoku (´Horizont událost´- vzpomínáte?). Někomu může oprávněně připadat celá zápletka děsně praštěná, někomu nemusí ladit nesourodé spojení kriminálky a čistokrevné sci-fi, každopádně Scott natočil v pohodě stravitelnou jednohubku, na kterou se hezky dívá, dobře se při ní chroupou slané tyčinky a z hlavy vyšumí dříve, než řeknete "deja-vu". A škoda, že vzhledem k vývoji děje jediné možné rozřešení jsem si spočítal už půl hodiny před koncem. (09.04.2007)