Obsluhoval jsem anglického krále

Ač bych rád panu Menzelovi dal mnohem víc hvězdiček, už jen minimálně za tu SM předehru s proutkem na MFF v Karlových Varech, bohužel však nemohu. Nejvíce mě vadillo to skákání mezi jednotlivými časovými úseky. Myslím jak dějiny frčeli kolem mladého Dítěte to bylo -- událost --chvilka rozhoupávání a šup skok jinam a zase událost --- chvilka rozhoupávání a šup skok jinam. Na druhou stranu skvělá kamera mě jenom utvrdila, že nejkrásnější co kdy příroda vytvořila je ženské tělo . Myslím si, že po herecké stránce nemám nikomu co vytknout. Jo a knížku jsem nečetl, protože jsem chudej tak jsme ji během mrazů podpálil abych měl v pokoji teplo. Teď mě omluvte jdu si odskočit --chvilka rozhoupávání a šup skok jinam. (28.01.2007)

ČEŠI NEBOJUJÍ. "Starosvětský" - ano, tak to bude. Menzelův nový film působí jako poslední zastávka rušné tramvajové linky. Jako místo, kde můžete v klidu rozjímat, místo, kde končí shon města a začíná příroda, jako místo, které je hraniční a na kterém si uvědomíte, co má význam. "Chtěl jsem být milionářem." A při tomto, "nic víc, nic míň" životním cíli, se náš hrdina dopouštěl osudových chyb - tu z hlouposti, tu z lásky a netušil, jak ho těch několik desetiletí semele. A až ke konci života pozná, co má význam. Tohle je klasický Jiří Menzel a Bohumil Hrabal (ten filmový) - tak, jak ho vnímám já a tak, jak si jej pamatuji. Spolu s překrásnou kamerou, zástupem kvalitních herců s charismatickým Oldřichem Kaiserem v čele či unikátní dobovou atmosférou to pro mě znamená nejlepší film roku 2006. Ach, jaká ironie, že počkat jsem si na něj musel až do třetího měsíce roku nula sedmého. Vím, snímek má chyby, ale vzhledem k bídné produkci v roce minulém a hlavně s přihlédnutím k tomu, že naprosto nechápu absolutní odsouzení či odpady některých, přidávám z devadesáti na sto. ZDE MAJÍ DOBRÉ PIVO. SEM BUDU CHODIT. (06.03.2007)

Že Jiří Menzel v současné formě na Hrabalův originál nestačí, to bych pochopil a akceptoval. To, že ze strhujícího přerodu prázdné nádoby jménem Dítě, která jako nomen omen naivně proplouvá bouřemi dějin, v poustevnického filozofa ezopovského ražení uhnětl jakousi pofidérní zkazku o švejkovsky nablblém pijákovi plzeňského bych snad také zkousl. Kdyby však byl "Obsluhoval jsem anglického krále" film poetický, vtipný, soudržný. Jenže on není. Soudržný vyprávějící subjekt Hrabalova románu nahradil mizerný Barnev a marně zachraňující Kaiser, z divokého chrlení barvitých historek zbylo torzovité a křečovité pásmo groteskních výjevů, která Menzel seká bez zájmu, nápadu a poetiky. Film běží po většinu času na volnoběh a z letargie mě probral jen Martin Huba, Milan Lasica, několik pěkných momentů Oldřicha Kaisera a vyvedený úvod. Z výborných historek knižních vznikla filmová drť, která bez ladu a skladu kombinuje provplánovost, melancholii a politickou korektnost. Předlohu pozměňuje decentně, jen málokdy ale ku prospěchu věci. Z filmové verze bych měl asi jako člověk neznalý knihy pocit zmatečné prázdnoty, jako člověk, který předlohu obdivuje mám téměř bolení na duši. Bohužel, Menzel už jenom dosluhuje, pryč jsou léta 80. Škoda, že jeho důchod postihl zrovna jeden z nejlepších textů Bohumila Hrabala. (12.01.2007)

"Pan generál ráčil sníst, vypít a rozbít toto..." Krále jsem nečetl, stejně jako dalších 99% zfilmovaných knih a to se ani nechci moc vytahovat. Z pozice analfabeta tedy mohu hrdě prohlásit, že ve svém životě nechci být pinglem, Němcem. hoteliérem, vězněm ani cestářem. Jsem zkrátka to, co jsem, občas si i vzpomenu na své životní hodnoty a od přerostlého liliputa pana Dítěte si do toho nenechám kecat, protože mě nedokázal pobavit tak, jak jsem si za svůj celoživotní přínos českému pohostinství zasloužil. (05.02.2017)

Chápu, že kniha, potažmo film chtěl nějakým způsobem „nastavovat zrcadlo“, když už použiji oblíbené hlášky z jiného Menzelova díla, složitým českým dějinám. Ale ono všechno působí tak odtažitě, že mě mnohdy napadlo, ve kteréže krajině tohle vlastně vzniklo. Pominu diskutabilní pohled na nakládání se sudetskými Němci, neboť mi – na rozdíl od pana režiséra – přijde zavádějící prezentovat černobíle jednoznačné stanovisko, a pár jedovatých slin raději vyplýtvám na herecké obsazení. Ať byl původní herecký výkon Ivana Barneva jakýkoliv, český dabing jej zprznil nehorázně. Z pusy, otvírané jako kdyby si nechtěl spálit patro horkým bramborem, vydává zcela neodpovídající slova a svou polohou neškodného blbečka se zcela míjí s vážně „naladěným“ Oldřichem Kaiserem, jenž by snad měl připomínat Dítěteho starší verzi. Ani trochu. Dojmu cizosti napomáhá rovněž množství německých a do češtiny netitulkovaných vět, jimž bych tak jako tak dal přednost před lámanou poněmčenou češtinou Julie Jentsch. Kvůli titulnímu hereckému páru a kvůli režii, která není chladná pouze při „slintání“ nad pěknými děvčaty a stoly prohýbajícími se pod nánosy jídla, mi bylo lhostejné, kam příběh směřuje a co se nám lopotně snaží sdělit. Jiným iritujícím faktorem Krále jsou špatné a přesto nadužívané digitální triky. Působí velmi rušivě. Stejně tak nesmyslný „retro“ prolog, připomínající němé grotesky a přitom obsahující mnohem méně prvků němé grotesky než následující minuty, kde již vůbec nejsou žádoucí. Spílat tvůrcům za reklamu na pivo (jakkoliv oblíbeného to moku Hrabala), táhnoucí se jako nit celým filmem, už nemám sílu. Zdlouhavý, nezajímavý, povrchní, ukrutně nedramatický, od podstatných motivů osekaný; takový je (asi na delší dobu poslední) zfilmovaný Hrabal. 30% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, kiddo, Nathalie, Radek99, Cervenak, Bluntman, Davson, liborek_, Aiax, numi (18.10.2008)