Režie:
Juraj JakubiskoScénář:
Juraj JakubiskoHrají:
Anna Friel, Karel Roden, Vincent Regan, Hans Matheson, Deana Horváthová-Jakubisková, Bolek Polívka, Jiří Mádl, Anthony Byrne, Lucie Vondráčková (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nový pohled na největší vražedkyni v dějinách lidstva Alžbětu Báthoryovou očima režiséra Juraje Jakubiska. František Nádašdy (Vincent Regan) bojuje ve válkách s Turky. Jeho žena, krásná Alžběta Báthoryová (Anna Friel), dohlíží na správu majetku a na výchovu svých dětí. Její manžel jí jednoho dne posílá dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia (Hans Matheson), který zůstane na dvoře Bathoryů několik let. Mezi ním a osamělou ženou vzniká zvláštní pouto. Tou dobou se nad hlavou Alžběty začnou stahovat zlověstná mračna, která ještě víc potemní po smrti jejího manžela. Mocná a bohatá žena musí čelit nepřátelům, kteří jsou schopní čehokoliv, i vlastním vnitřním běsům. Zvěsti o šílené vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, začínají sílit… (Bontonfilm)
(více)Videa (10)
Recenze (1 305)
Dokázal bych si z toho představit pozoruhodný, chtěně zábavný desetidílný seriál. Na jeden film je všeho příliš, jen ne ve vhodném poměru, aby výsledek nebyl zdlouhavý. 45% Zajímavé komentáře: Lima, DaViD´82, Marius, Rex Mundi, ripo, Silas, Niktorius, NinadeL, Makky, Crawler-D, Zandelee, mortak, Phillo, crozet, Giacomo, klobasa.csfd, gejzuško ()
Jakubiskova Bathory je šachová partia dvoch postáv v troch dejstvách. Práve preto sú výrazné a plnokrvne zobrazené len postavy šachistov – Erzebeth Bathory a palatína Thurza. Ostatné postavy pôsobia podľa svojej úlohy na šachovnici ako viac či menej dôležité figúrky, nie postavy. Práve preto sa dej košatí nespočetnými príbehmi – ťahmi týchto figúrok tak, aby sa do popredia dostali postavy šachistov. S konceptom priebehu šachovej partie pracuje film i v neexistencii výraznejšieho dramatického oblúka – nepotrebuje ho šach a preto nemám dôvod vyčítať dramaturgii Bathory, že nemá klasickú dramatickú štruktúru príbehu s jadrami a satelitmi, ale je skôr mozaikou rovnocenných ťahov a tak môže pôsobiť „dramaturgicky roztrieštene“. Nanešťastie tento spôsob čítania najnovšieho Jakubiskovho filmu je zatlačený do úzadia snahou o návratnosť investícií v podobe divácky vďačného epického veľkofilmu a mnohých divákov minie, práve kvôli zameraniu sa na divácky „vďačné“ scény bojov s Turkami, ktoré sú kompozične, filmársky i režisérsky jednoznačne najslabšou a najzbytočnejšou časťou mozaiky. Z Bathory jednoducho dýcha snaha byť filmom umeleckým a zároveň diváckym a komerčne úspešným. Lenže na to prvé je jednoduchá a na to druhé (súdiac i podľa „trefných a vtipných“ reakcií novinárov, písačov a majiteľov media group) zjavne komplikovaná. Bathory je však napriek všetkým rečiam a predsudkom výborný film. Obrazovú kompozíciu a vizuál režisér zvládol s výnimkou masoviek na výbornú už od úvodných titulkov, kde „stavia“ scénu a Čachtický hrad. Kasting je veľmi príjemný, v niektorých momentoch dokonca veľmi prekvapivý (Moniku Hilmerovú som si teda ako takúto mrchu nedokázal ani predstaviť, všetka česť). Obsadeniu samozrejme kraľujú šachisti Anna Friel a Karel Roden. Erzebeth Bathory je jednak veľmi dobre napísanou postavou a jednak Annou Friel výborne zahranou postavou, o mojom súkromnom ocenení za najlepší ženský herecký výkon minimálne v našich luhoch a hájoch mám tento rok absolútne jasno. Rodenov Thurzo je postava o čosi zjednodušenejšia, avšak i tú prvoplánovú chamtivú a neopätovanou túžbou zmierajúcu sviňu Roden premenil na slušného protihráča hlavnej hrdinky. Bathory je film, ktorý má všetky „chyby“ o ktorých budete čítať v recenziách, otázka je, či všetky ako chyby vnímať. Pretože i keď si ich všetky budete viac či menej uvedomovať, možno vás podobne ako mňa film zhruba po desiatich minútach chytí a nepustí až do posledného ťahu krvavej panej, pred ktorým musí kapitulovať i Thurzo. A skutočnosť, že 140 minútový film mi ubehol tak, že som mal pocit pätnásťminútovej návštevy kina a na film určite pôjdem ešte (aspoň) raz vás snáď presvedčí, že Bathory za ten lístok do kina stojí napriek tomu, že po nevydarenom Post Coitum je veľmi módne si do Juraja a Deany kopnúť. 10/10 P.S. Vŕtať sa v tomto prípade v historických nezrovnalostiach je absolútnym zabitím toho čo vám táto z môjho pohľadu trpká polorozprávka chce povedať. ()
Juraj Jakubisko si ukousl moc velké sousto. Jeho pohled na legendu mi přijde zajímavý a bavil mne. Příběh prostě vůbec nebyl špatný. Mocenské pletky ještě nikdy žádného diváka neurazily. Další plus je výborná Anna Friel, která ční i nad ostatnímy hodně dobrými herci. Její obsazení opravdu není žádná z nouze cnost, ale dobrý tah, protože ona ten film fakt táhne nahoru. A teď přichází jedno velké bohužel a to je rozpočet! Středověkou ságu prostě nejde natočit za malé peníze, aby to nevypadalo chudě. A chudě to prostě vypadá!!! Bitvy jsou směšné a celé je to dost televizní. Navíc jsem u Jakubiska neviděl žádný nápad nebo vizi, kterou by ty malé finance vynahradil. Čestnou výjimkou budiž postavy mnichů Polívky a Mádla coby "středověkých agentů." Oba mají různé bondovské vychytávky a film je díky nim o něco více svěží. Co se týče brutality, tak je určitě větší než v běžné produkci (na české filmy je to těžkej krvák), ale snést se to dá. Jakubisko naštěstí není pervert. I když se mi film líbil jen v něčem, tak jsem velice rád, že byl natočen. Konečně něco co se liší od těch klasických českých vztahových černých komedií. ()
Laskavý kolemjdoucí nezainteresovaný divák promine, ale když jsem dávno před rokem 2000 poprvé četla několik velice odlišných knih na téma Bathory, došla jsem k podobnému stanovisku, jaké dnes prezentuje Jakubisko ve svém nejnovějším blockbusteru. Takže jsem logicky nadšená. Celou tu negativní mediální aureolu kolem filmu vnímám jako čistou reakci na to nekonečné oddalování termínů uvedení a celkově rozjitření té kauzy kolem nákladů, do kterých je divákům stejně putna. 9. 11. 2009 jsem se konečně dočkala DVD a mohu tak lépe bilancovat starší kino zážitek. Základní poznání se skutečně nezmění, největší strašáci celého projektu (Mádl a spol.) byli stejně obsazeni jen do vedlejších rolí a celá dynamika příběhu, která je mimochodem vizuálně báječně vytříbená, stojí na Jakubiskově režii a výpravě, kameře Ďuriše, Brabce a Kendeho, hudbě Jiráska a kostýmech Pecharové. Samozřejmě si vážím práce Jakubiskové za vytrvalost a do výkonu Anny Friel jsem se zamilovala. Tak silně na mě zapůsobila, že už dál nijak zvlášť nemusím řešit, že trio Roden-Regan-Matheson mi už tolik nesedí. Naopak vynikající byla ještě Monika Hilmerová a Jakubiskovy "objevy" z Post Coita Pogodová, Greneche a Elsnerová byly naprosto v pořádku. Měla jsem možnost shlédnout všechny tři verze - českou, slovenskou i anglickou, všechny vynechané scény a mé nadšení jen sílí. Nemohu se dočkat plánovaného seriálového sestřihu, kterému jak doufám, bude kralovat Erzsébet Czborová. Navíc s vědomím toho, že od konce 50. let vznikaly na téma čachtické legendy jen samá béčka, nebo maximálně jeden slušný hammerovský horor, mohu s klidem srovnat Jakubiskovu verzi se skvostnou animovanou Krvavou pani Viktora Kubala a být spokojená. ()
Strašně dlouho jsem přemýšlela, co tomu dám, ale těch negativ je tam na můj vkus příliš mnoho : Polívka s Mádlem a jejich trapné vynálezy (proboha to měla být jako vtipná vložka nebo co?), strašně rušivé "snové sekvence", velmi umělá maketa hradu, hrozně dlouhá stopáž a samotné pojetí hraběnky. Mně by to všechno nevadilo, ale kdyby mě to alespoň bavilo, jenže já se nemohla dočkat konce. Pochválím alespoň kostýmy, které jak se zdá, se nikomu nelíbily a Annu Friel, která je nejen krásná, ale velmi dobře to zahrála. ()
Galerie (60)
Zajímavosti (69)
- Herec Hans Matheson, který hraje malíře Caravaggia, je v soukromém životě shodou okolností velkým fanouškem tohoto italského malíře. Vlastní i několik Caravaggiových reprodukcí. (Lynette)
- Když spolu Alžběta (Anna Friel) a Thurzo (Karel Roden) mluví nad mrtvolou Ference (Vincent Regan), jde možné zřetelně vidět, jak se Ferencův hrudník hýbe. (Kroup4)
- Anna Friel získala hlavní roli Alžběty Bathoryové tak, že požádala slovenskou chůvu své dcery, aby režisérovi Juraji Jakubiskovi napsala dopis, v němž ho o roli žádala. Byla tak vytrvalá, že ji nakonec získala. (Lynette)
Reklama