Babel

(1001) Dala jsem filmu deset let na rozložení a stala se nevídaná věc, rozumím mu ještě míň a je pro mě ještě prázdnější, než když jsem ho viděla ve svých telecích letech. Kromě toho, že neumím pojmenovat, o čem vlastně vypráví, je mi s plynutím filmového času čím dál víc nepříjemné, jak jsou události snímány a prezentovány. Jedním příkladem za všechny je podbízivá a kýčovitá prezentace veselí na mexické svatbě. A doprovodná hudba mě celkově iritovala svým pozérstvím. Jediná scéna, která mnou opravdu pohnula, byla ta, v níž chlapeček rozmlátil tu Winchesterovku. (24.07.2017)

Film na mě působil jako slabý vývar režisérových předchozích snímků, částečně proto, že dobří herci, Cate či Bernal, tam byli pouze do počtu. Už předtím jsem si říkal, zda, když bude použita už potřetí podobná metoda, se to u mě nemine účinkem a stalo se. Aktuální téma nastoleno, emocionálně poloprázdné, ony přece jen ty hezké obrázky nestačí. Jen nevím, co bude Ińárritu teď točit, když se po Babelu se svým dvorním scénáristou, Guillermem Arriagou, rozešel. (19.04.2007)

4 jazyky, 3 země, 2 světy, 1 velké humanistické poselství a příliš mnoho náhod, které fungují jako stopy scénaristy a ne jako neviditelná, ale pádná ruka osudu. AGI sestavil mozaiku o překonávání hranic, předsudků a (nejen jazykových) bariér oscarových parametrů. ALE...Právě ta akurátní oscarová architektura-velká témata, malé příběhy, globálně srozumitelné hodnoty- na vizuálně, hudebně i střihově dokonalém prostoru je bludným kořenem na cestě do hlubin divákovy duše. Babel (=zmatení) chtěl zřejmě evokovat biblický příběh z Genesis pro dobu mrakodrapů ve stylu „Lidé budují věže až do nebe, ale mosty k sobě postavit neumí.“ Ten film to řekl. Ale s výjimkou japonské hluchoněmé dívky s podivnou nenaléhavostí a místy klopýtal po uhlazeném povrchu. Podmanivě syrová japonská část(90%), přespříliš modelová marocká část (70%) s omšelým Bradem a bělostnou Cate, kterým scénář mnoho nedovolí, rozkolísaná mexická část. (60%) Název města Babylon znamená v původní jazykové verzi brána Boží. Alejandro ji jemně pootevřel, ale nevkročil dovnitř. (28.04.2007)

Ińárritu ve své cestě mozaikami dospěl k vrcholu. Rád bych zde napsal, že vzal to nejlepší z Amores Perros a 21 gramů a spojil to dohromady, ale není tomu tak. Přesto je ale Babel režisérovým nejlepším počinem. Vyvaroval se trochu nešťastné nepřehlednosti ze svého předchozího filmu, všechny linie obdařil emocionální bohatostí a všechno smíchal tak, že jsem od první vteřiny víc jak dvě hodiny téměř nedýchal. A nebyl by to Ińárritu, kdyby v jeho filmu nebylo přítomno nějaké poselství, z Babelu tak téměř až křičí naléhává prosba o lidskost, solidaritu a pomoc, která v některých místech tlačí divákovi slzy do očí a jindy prostě jen mrazí. (27.02.2007)

Iñárritu je filmový virtuos, který ani svým třetím snímkem nepodlezl laťku, nastavenou předešlými výtvory slušně vysoko. Opět nám nabízí propletenec dějů, spojených k sobě někde tenkou nití, někde tlustým lanem, dějů mistrně napsaných i sehraných. A opět je servíruje v podobě spíše syrové a tím i s větším dopadem na diváka. Asi bych měl přehodnotit žebříček svých oblíbených režisérů... (05.02.2013)