Rocky Balboa

Spoiler v závěru komentu! Rocky prochází napříč generacemi, stejně jako se třetí díl lišil svým přístup od těch předchozích, tak i ten šestý přichází s novým pohledem na již dávno vyčpělé téma. Sylvester vsadil na nostalgii a již od začátku žvatlá, vzpomíná a snaží se o přítáhnutí diváka, jenže to se mu příliš nedaří. Scénář je otřesný, tentokrát ani nevadí ani ta přímočarost, jako spíše otřesné dialogy, kde je většina vět až zbytečně poučná. Kde nepomouhou vzpomínky na místa či situace napomůžou záběry ze starších dílů a nám nezbývá než čekat, kdy se začne něco dít. Vrcholem snímku měl být finální zápas, který se ovšem minul s účinkem. Dixon vypadá jako bezbraný floutek, který by svou pěstí dokázal zkušeného - i když přestárlého - Balbou pouze polochtat. Rychlost mu sice slouží, ale díky hloupému úrazu předává celý zápas Italskému hřebci. Přestylizované finále je sice fajn, ale působí jakoby bylo z úplně jiného filmu. Škoda, chybí tomu ta stará jiskra, a teenegři se stejně na tohohle seschlého boxera podívat nebudou, takže jaký to má smysl? Rocky sice svůj poslední zápas nevyhrál, ale odcházet s hrdostí může... [TOP 19/7 74%] (21.05.2007)

Rocky Balboa se nám po dlouhých šestnácti letech vrátil do boxerského ringu. Nejprve jako postava v simulované videohře, poté doopravdy. Bál jsem se, aby tento film nějak nepošlapal tuto legendu, která baví diváky po celém světě již přes třicet let, ale Sylvester Stallone to zvládl velmi dobře, celkem rychle rozprášil mé obavy a naopak mě mile potěšil velmi vyrovnaným a nostalgickým filmem, který mi připadá, jako velká rekapitulace celé série. Rocky je pořád stejný, jako v původním filmu a když zahlásí, že Jamajka je v Evropě, tak jsme doma. Film je sice trochu víc sentimentální, než by možná musel být, ale když jsou ty Rockyho vzpomínky, za zvuků krásné hudby Billa Contiho, tak pěkné a člověk při nich zavzpomíná na klasické snímky o Rockym, ze sedmdesátých a osmdesátých let, trochu toho cukru mu odpustí. Musí. Působí to tak uvěřitelně a upřímně. Navíc se mi líbilo, že do filmu byla použita hudba z výše jmenovaných starších snímků. Rocky Balboa si z každého staršího dílu bere něco (vždy však to nejlepší - ať už jde o dialogy, hudbu k jednotlivým scénám, trénink či závěrečný fight), avšak nejvíce se asi podobá prvnímu Rockymu, z roku 1976. Tento snímek je vynikajícím zakončením jedné z nejslavnějších sérií všech dob a Sly udělal moc dobře, že se ho rozhodl natočit. Člověk se těší, ať už vypukne ten slavný Rockyho poslední zápas, aby mu mohl opět držet palce. Tak jako před mnoha lety. Nejprve jsem chtěl dát tři hvězdy, ale po závěrečném fenomenálním Rockyho odchodu z ringu - po jeho poslední bitvě - dávám vyšší hodnocení, protože mě opět dostal. Stallone je pořád třída. (26.03.2010)

"SEŠ BLÁZNIVEJ DĚDEK." - "TAKY TĚ TO ČEKÁ." Nejdřív jsem z toho byl trochu na rozpacích. Sly tvrdil, že se chtěl po slabší pětce důstojně rozloučit se sérií, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že pětku jen zopakoval. Opět návrat ke kořenům, opět vyrovnávání se s tím, že už nemůže boxovat, opět odcizení se synovi, opět nevýrazný protihráč... plus důchodcovská melancholie hustá jako klíh. Ale je to ideální epilog série, ve kterém Sly suverénně dojí emoce jako kdysi. (06.03.2007)

K filmu jsem přistupoval obezřetně, připraven na nejhorší, tudíž od něj „odcházím“ mile překvapen. Celá první hodina je nostalgicko-melancholickým naříkáním nad starými dobrými časy. Rocky truchlí nad hrobem milované manželky. Rocky je mrzutý kvůli svému kariéristickému synkovi. Rocky vede obyčejný dialog s ženou, kterou poznal jako dívku. Takhle to skoro vypadá, že Stallone předvádí něco jako herectví. Ne, nepředvádí. Všechny uvedené scény přesto fungují. Vše se bude do jisté míry odvíjet od vaší nálady a ochoty akceptovat lehkou debilitu hlavního hrdiny, velkou naivitu jeho slov a vysokou nepravděpodobnost chování ostatních postav („a teď dám výpověď, abych udělal tatíkovi radost“). Až mě překvapilo, že jsem s tím neměl problém, a jak rychle kecací část odsejpala. Pak pochopitelně následuje nějaký ten trénink a nějaký ten zápas, obojí zrežírováno mnohem dynamičtěji než předchozí utápění se ve vzpomínkách a přesto na něj plynule navazující. Právě z několikaminutového tréninkového sestřihu s klasickým rockyovským hudebním motivem „Gonna Fly Now“ pro jeho silný retro nádech příjemným způsobem mrazilo. Finální zápas, se kterým stojí a padá každý díl Rockyho, potěšil vyváženosti realističnosti (skoro bych uvěřil, že šlo o sestřih skutečného mače) a efektnosti (černobílý obraz s červenou krví je cool). Věřím, že Stallone to cítil podobně jako Rocky, jako starý unavený chlápek, který si potřeboval vyřešit poslední věc (no dobře, ještě ten Rambo, ale pak už snad zasloužený důchod). Sebral všechny síly a vypotil ze sebe výkon dávající s úctou vzpomenout na tolik proklamované staré dobré časy. I s šesti křížky na krku mě dokázal nabít energií a inspirovat ke koupi boxovacího pytle. 75% Zajímavé komentáře: Adrian, Visáč, Shaqualyck, Dannysek4U, manonfire (30.07.2008)

Snad nejsmutnější, nejpomalejší a nejsentimentálnější z celé ságy, s naprosto banální zápletkou a tunou nehorázných klišé. Přesto je zde klíčové jedno jediné slovo, proti kterému nic nezmůže ani hollywoodská tuctovost a klasická snaha vyždímat z diváka nějaké ty peníze pokud je to alespoň trochu možné - tím slovem je nostalgie. Jakkoli je hlavní hrdina okoukaný, stejně se mu nedá nefandit. A Stallone si zaťaté pěsti rozhodně zaslouží nejen za strhující a dojemnou scénu v mastně, za kterou bych mu v pomyslné kategorii nejlépe zahraná momentka roku s chutí udělil plešouna. Jeho pěsti jsou pořád stále silné a i když je finále hodně stříhané a krkolomné, je vcelku na co koukat. Potěší příjemné vedlejší role, vadí typická přeslazenost a do očí bijící jednoduchost, ale tvůrci z toho vytřískali co se dalo a legenda přece jen zkončila se ctí. (15.08.2007)