Zmeškaný hovor II

Druhý díl, který již netočil Takashi Miike, víceméně navazuje na jedničku, takže se opět setkáme se zlým duchem malé holčičky Mizunumy Mimiko a se stejným zlověstným vyzváněním, které znamená, že ten, kdo zmáčkne tlačítko pro příjem, si to za 3 dny pěkně odskáče. Ano, kletba se nemusí přenést na adresáta, ale i na člověka, jenž si poslechne hlasovou zprávu. Jelikož doba pokročila a v Japonsku je již dávno běžná videotelefonie, uvidíme i jeden takový videotelefonický hovor, při kterém má jeden mobilista ducha za zády. Opět se dočkáme pátrání po minulosti ducha s berličkou v podobě flashbacků. A znovu nás čeká praštění zpřelamovaných končetin a několik nadprůměrných lekaček. V podstatě to samé jako jednička, jen více emotivnější. 7/10 Už se těším na třetí díl s všeříkajícím podnázvem Final. (30.05.2006)

Sice jsou tyhle japonské duchařiny pořád na jedno brdo (kruhové a nenávistné), sice jsou strašidelné momenty neustále podle jednoho mustru a sice ze závěrečných point nebývám příliš moudrý (jemně řečeno), ALE... atmosféra a stupeň nepříjemného sevření žaludku jsou i u tohoto o něco horšího pokračování lehce nadprůměrné jedničky pořád dost slušné. (23.02.2012)

Ako inovovať v pokračovaní príbeh, aby sme sa zbytočne neopakovali? Tak rovno spláchnime pôvodný nápad pekne do hajzlu a začnime rovno nanovo a s inými princípmi. Prečo? To vedia len tvorcovia. A vôbec si neuvedomovali, že idú voči logike predchádzajúcej časti. Čo už. Záverečný klimax je obstojný, ak máte slabosť na ázijské ženstvo neutrpíte a čo sa týka atmosféry, milovníci tejto neamerickej odnože žánru by nemali byť až tak sklamaní. (31.07.2013)

Je to priemerný japonský horor, ktorý je pokračovaním vydarenej jednotky. Má celkom dobrý príbeh odohrávajúci sa rok po predchádzajúcich udalostiach, keď už to vyzerá, že je všetko v poriadku, ale ľudia znovu začnú dostávať podivné zmeškané hovory s nahrávkami času ich smrti, čo sa aj vyplní a tak sa musí učiteľka spojiť s novinárom, aby skúsili kliatbu zastaviť skôr, než bude neskoro. Spracovanie je ale rozhodne sklamaním, ešte spočiatku to vyzerá nádejne, ale čoskoro to upadne do úplného priemeru, ktorý sa síce dá dopozerať, zase nudné to nie je, ale inak to ani nemá čím výraznejšie zaujať. Tie zaujímavejšie prvky už boli použité v predchádzajúcom diely a navyše v lepšom prevedení a ten zvyšok moc nezaujme. Riešenie záhady pôsobí len čisto priemerne a finále zase malo byť omnoho dynamickejšie, ale aj tak nie je moc dobre podané. O napätí tu nemôže byť ani reči, to vôbec nefunguje a čo sa týka atmosféry, tak nejaké náznaky sú hlavne na začiatku a občas sa ešte na čas objaví, ale je dosť slabá. A moc ma nezaujali ani hororové situácie, tie lepšie sú v prvej tretine, ale aj tie sú prakticky len variáciou na úmrtia z jednotky, neskôr už ani nemá čo zaujať. Herecké obsadenie nie je zlé, síce tu chýba nejaká charizmatickejšia postava, ktorá by to dokázala lepšie tiahnuť, ale aj tak sú hlavné postavy bez väčších problémov. Réžia ma v ničom výraznejšie nezaujala, je to iba čistý priemer, ale technická stránka je na tom dobre. Jednotku mám rád, je to jeden z mojich najobľúbenejších japonských hororov, ale toto pokračovanie na mňa pôsobí len úplne zbytočným dojmom. Nie je to zlý film, na jedno pozretie stačí, ale všetky stránky sú len čisto priemerné a tak tu ani nie je čo chváliť. 52% (23.06.2012)

Občas mi připadá, že některá pokračování dobrých filmů jsou spíše sabotáží původních snímků. Tvůrci ve snaze nějak rozvinout to, co se dělo v prvním filmu celý děj a zápletku zavedou úplně někam do prdele. A takhle jsem se cítil i při tomhle druhém zmeškaném hovoru. Původní, s jistou shovívavostí, docela originální nápad o osobní pomstě jedné holčičky, které ublížila jen její vlastní matka se zde utopil v nechutné kopíračce kruhovské chudinky holčičky, které ublížili skoro všichni. Navíc je samotný děj dosti zmatený a tak nějak nesedí dohromady a vůbec nic nevysvětluje a neodhaluje, nehledě k tomu, že o mobily a původní urban legend šíření smrtící zprávy tady už takřka vůbec nejde a připadalo mi, že zde jsou jen kvůli zachování jakési kontinuity s jedničkou (scéna s vysílačem, aby jsme náhodou nezapoměli, že to všechno začalo mobilními telefony, mě fakt rozesmála). A ten překombinovaný, zvratový konec, jsem tak nějak vůbec nepochopil, ale na to jsem si u asijské produkce tak nějak už zvykl. Děj, zápletka a scény v nichž se neobjevuje duch nebo neumírají lidi, jsou prostě na prd, když dojde na ducha, tak už je to lepší. No a z ducha koukajícího z kufru, jsem se málem podělal, to byl parádní nápad parádně zmáknutej. (22.01.2010)