Žízeň

Mno, tak tenhle film musím ještě vstřebat...Ani po roce se mi to nepodařilo, takže dávám 2*, eskalace násilí byla podle mě neúnosná (viz zvracení krve flétnou) a zcela zbytečná (šílená krvelačnost a upírskost až za hrob). Tahle půlnoční projekce se prostě nepodařila, že, Matěji, Káťo, Adam a Markéto? :) /MFFKV 2009/ (09.07.2009)

"Před tchýní se nešustí, nevraždí a nekleje! Kdo se toho dopustí, toho tchyně prokleje!" Naopak, krmit letargickou tchýni patří k dobrým korejským mravům, aby nebyla nevrlá a manželský inmortui rigor mortis trojúhelník mohl klapat k všeobecné spokojenosti. Navzdory tomu, že se vychechtaný zvlhlý manžel, šutrem zatížený, sáčkuje do postele mezi manželku a milence, aby jim znechutil vychutnávání mimomanželského savého styku. Varování: film rozhodně není (je?) vhodný pro vdavekchtivé hororové fanynky, neb obsahuje nestrašidelnější scény s tchýní všech dob, alespoň co Omnibusova paměť sahá. Ale teď vážně, bez srandiček a legrácek. Tenhle krví psaný příběh o tom, že i katoličtí upíři jsou jenom lidé, alespoň co se láskou rozervané hladové duše týče, mi zaťal dráp hluboko do srdce, drsně zmačkal kapotu busu a zakousnul se mi hladově do koulí, ech, chtěl jsem říct do koule na řadicí páce a do mé romantické duše. Kolik litrů krve můj prokletý monstrózní chtíč z Ok-bin Kim sobecky vysál? Všech pět. (25.12.2022)

Nechci znít kacířsky, ale ačkoli je Bakjwi asi tak stokrát lepším a nápaditějším filmem než Stmívání, u druhého jmenovaného jsem se bavil víc. Sice na jeho účet, nicméně aspoň něco. Žízeň je pro mne přesně tím typem filmu, který míchá žánry tak zběsile, že se jejich efekt nakonec nenásobí, nýbrž totálně ruší. Na spoustu lidí to evidentně funfuje, na mne bohužel ne. Zaujalo mě až asi posledních čtyřicet minut, které to vytáhly na tři hvězdy. (15.11.2009)

Sang-hyun od detstva vyrastá v cirkevnom sirotinci. Celý život je presvedčený o tom, že bude pomáhať chorým ľudom. jedného dňa vstúpi do lekárskeho experimentu pre hľadanie lieku nevyliečiteľnej smrteľnej choroby. Všetci dobrovoľníci, až na neho - zomrú. Sang-hyuna berie po tejto udalosti okolitý svet ako boží zázrak. Po krátkom čase si však začne uvedomovať, že s jeho telom predsa len nie je niečo v poriadku. Jeho zmysli sú čoraz intenzívnejšie, vadí mu denné svetlo a čoraz viac baží po krvi. To, že sa z kňaza stal upír, nie je najväčším problémom. Sang-hyun začína zvádzať vnútorný boj medi dobrom a zlom. V jeho mysli i duši prebieha nerovný súboj. Zvíťazí nakoniec láska či krvilačné potreby? A aké to bude mať následky? Divák, ktorý si pustí tento film, by mal v prvom rade vedieť, že "Thirst" je viac ako z polovice drámou. Dlhočizné rozhovory či úvahy, predsa len nie sú pre každého. Následne sa film zmení vo veľmi slušný upírsky psycho snímok s komediálnymi prvkami (dokonca s jemným romantickým nádychom), ktorý neuspokojí len niekoho, kto z ťažka ocení niečo, čo je úplne iné, ako doposiaľ videl. Kórejské či Japonské filmy sú špecifické svojou čudesnosťou, ktorá sa v Európe či Amerike, proste nenosia. "Ploché" príbehy v týchto kultúrach nemajú priestor - 70%. (13.01.2014)

Úchylné, vtipné, krvavé, sexy, dramatické, sarkasticky zábavné, psychologické a dokonca i epicky rozľahlé (alebo len zbytočne rozťahané?). Koláž žánrov a emócií, ktorá nech je akokoľvek zručne zlepená v jeden celok, stále ostáva iba zlepencom. Napriek skvelým hercom, premysleným (skrytým) tematickým linkám i parádnemu filmárskemu prevedeniu. Menej všetkého a bez humoru, mohlo byť viac. (06.12.2009)