Nejkrásnější hádanka

Jsem rád, že na TV Nova nepanují komunistické poměry jako v České televizi, kde rudé cenzory vystřídala banda kamarádíčků a jakých si intelektuálních kritiků, která určuje, který tvůrce se smí vysílat a který už ne /stopka na tvorbu Zdeňka Trošky a dalších na ČT se dostal už dokonce i do medií / a já tak mohl vidět druhou nejkrásnější pohádku ( po Anděl páně ) za posledních deset let. Souhlasím s uživatelem "pájap", taky mě nevadí, když se někomu nelíbí něco co se líbí mě, ale kde se bere v některých lidech tolik nenávisti nad tím zůstává rozum fakt stát viz komentář uživatele -- profil / všechny komentáře uživatele RubensBagr odpad! Jaký druh rakoviny má Zdeněk Troška? TO je nejkrásnější hádanka. ..... No jsme na CSFD a tady je v módě házet po Zdeňkovi Troškovi plivance nenávisti, případně urážet lidi, kterým se filmy od Trošky líbí. (01.01.2010)

Dementní, ale především díky Janu Dolanskému snesitelné. Matěj je na jednu stranu geniální kluk, uhodne jakoukoli hádanku, zalaškuje si s princeznou, umí i na dudy hrát, ale na stranu druhou se nechá dvakrát zajmout loupežníky, zavřít do žaláře a málem pověsit. On za to ale nemůže, kdyby si po 20 minutách vysloužil princeznu, nechal ji a šel za Majdalenkou, nikdo by na to Troškovi do kina nepřišel. Tak se skáče sem a tam, milá Majdalenka doma čeká, pláče a naslouchá kanárkům, Matěj neustále odněkud prchá a laškuje s princeznou, nebezpečně neškodným loupežníkem Madlafousem, s trojicí zloduchů na královském dvoře, kteří by nevyděsili ai opuštěné kotě i s vojákem, který ho oslovuje: "I ty kujóne...". S mírně provinilým výrazem přiznávám, že jsem se celkem pobavila, nejen proto, že Troška vykradl své starší pohádky (třeba zvuky noci jsou okopírované z první Princezny ze mlejna), ale i naprosto přestylizovanému královskému dvoru v kontrastu s lidovou vesnicí nebo nesrovnalostech ve vyjadřování postav. Když Honza alias Matěj po pražsku, jeho kamarád po jihočesku a další postava archaicky. Nedíváme se však na historický film, ale na pohádku dle režiséra úchylného na Francii 17. století a poskakující, pouhé citoslovce vydávající postavy. Jo a abych nezapoměla, na to, že Matěj může mluvit s ptáky můžete zapomenout dříve, než se ona jahoda dostane do trávicích traktů hlavních hrdinů, protože za celou hodinu a půl to ničím nepohne. (29.12.2008)

Letošní Vánoce jsem se podíval na řekl bych docela dost nových pohádek. Žádná se ale nevyrovná téhle, která je krásná jak v nápadu, tak v prostředí, hercích a celkovému vyznění pohádky jako takové. Zdeněk Troška totiž když točí pohádku, tak točí pohádku a netahá do toho zbytečně bůhví co, jenom aby byl hustej, kůl a moderní. Ve výsledku to pohádka stejně vůbec nepotřebuje, protože pohádka je pohádka a má nám všem dělat především radost. V téhle je totiž všechno, co správná pohádka má mít a mně to k radosti bohatě stačí. Nestačím se divit, jak tu Troška v jednom kuse dostává sodu od zdejších uživatelů, kteří to tady hodnotí snad jenom ze sportu, aby na něm nenechali nit suchou a hledají si důvody, proč jeho další film zkritizovat, které já v tomto filmu vůbec nevidím. Asi jsme každý koukali na něco jiného... (02.01.2015)

Dementní od začátku do konce, ale v rámci pohádkového žánru a zaměření na děti do 10 let po hodně dlouhé době snesitelný Troška, kterému se dá spousta logických scénáristických chyb odpustit především díky stylizaci, která mě osobně leze děsně krkem svojí úchylností a "čtyřprocentností", ale jako součást "hoštického" vesmíru funguje vlastně dokonale. Dolanský je navíc po celou dobu nad věcí podobně jako hláškující (nazdar!) Potměšil a roztomilá Veronika Kubařová. P.S.: Zdá se mi to, nebo budou mít za pár let všechny atraktivní české herečky v portfoliu Janákovy Rafťáky? Teda, ne že by na tom bylo něco špatného. ;) (23.02.2008)

Já koukám jako blázen. Byl jsem připravený na všechno možné, jen ne na film od Zdeňka Trošky, který se dá snést. Podle mě se režisér svého diváka bojí. Některé atributy jeho předchozí tvorby tu pořád jsou, ale další nedobré věci zkrátka a dobře obrousil. (Třeba ta kamera byla v pohybu skoro pořád, jako by tím chtěl tvůrce někoho popíchnout.) A my se můžeme donekonečna hádat, zda byl výsledný tvar záměr, anebo bezděčný výkřik do tmy od člověka, který studoval na francouzském lyceu a nejsou mu jasné základní rozdíly mezi jednotlivyými žánry. Kdyby mě cca od šedesáté minuty nepřepadla tak zoufalá nuda, měl bych ze sledování tohoto snímku čistokrevný šok! :-D (11.04.2008)