Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky

„400 miliard a 59 mrtvých, teď 63. Pustíte si vodu a najednou vám z kohoutku poteče krev, odloupnete omítku a objeví se prst." Nadčasové dílo, ze kterého stále mrazí. Ne že by se u nás běžně zazdívalo a sudy do Orlíku snad už také nepadají, ale korupce na všech stranách.... Jednou z nejlepších scén je slovní duel mezi komisařem a soudcem uprostřed volné krajiny. Bezmoc, zoufalství a právo džungle. V českém dabingu namluvil okresního návladního Vladimír Šmeral - jak příznačné! (20.06.2019)

Štátna moc je len prevodovou slúžkou mafiánskych záujmov. Mafie zbrojárov, developerov, bankárov, kapitánov priemyslu a podvodnícko obchodnícky vychcaných finančných žralokov. Tí určujú trendy aj legislatívu. Ak na to niekto dôraznejšie a hlavne konkrétne upozorní, môže sa ísť pásť na biedne pastviny periférie. S rizikom, že ani k tej pastve nemusí dôjsť živý. Damiano Damiani na prerastenie mafie políciou, súdmi a štátnym aparátom dôrazne upozornil už začiatkom 70. rokov, no veľa sa nezmenilo. Aktuálne a výstižné posolstvo. Rovnako dnes, tak ako v dobe vzniku. (27.02.2021)

OBSAHUJE VULGARISMY: Ano, bez koření to tentokrát zase nepůjde. Damianiho střelba do vlastních řad je totiž kurevsky povedená a chčije do tváře prohnilé (státní) moci naprosto nadčasově a nadnárodně. Politická moc omrdávaná šedými eminencemi tzv. podnikatelské sféry a se spravedlností si vytíráme prdel. Fakt, který je méně či více viditelný, ale je tu stále už od dob, kdy jsme se vydali první migrační vlnou z Afriky oblažit tuhle planetu svou humanitou. „Kdyby teď schválili zákon o znovuzavedení útrpného práva, mučil byste, pane prokurátore? - Používáte extrémy, pane komisaři – Hm, možná, ale kde jsou vaše hranice?“ Jak dodržovat a lpět na zákonech země, kde se zmrdství stává národní politikou? Damiani odpovídá vcelku jasně, nezbývá než je postřílet do posledního kreténa. Ale je to řešení? Po zhlédnutí tohohle filmu pravděpodobně i ten největší pacifista odpoví minimálně: Těžko říct. Ti radikálnější nabrousí nůž. P. S. Smutné na tom je, že mnozí si myslí, že tento pradávný přístup bezohledných dravců stojí vlastně za úspěchem lidstva jako celku. Tak se zkuste zamyslet, co se asi tak stane s vypatlaným predátorem, když se jeho druh přemnoží… (23.09.2017)

Zvláštně nedějový, přesto působivý a emocionální příběh, kdy místo aby spolu stáli proti všudypřítomné mafii, stojí komisař a prokurátor proti sobě. Prokurátor má stále naivní představy o právu a o všemocnosti zákona, zatímco stárnoucí komisař už ví své. Proti mafii jsou ale stejně bezmocní... I proto, že lidé mlčí a raději se nechají odírat, vydírat a zabíjet, než by svědčili (a riskovali tak vlastně zase život). Syrové podání prostředí svědčí o tom, že Damiani dobře věděl, o čem točí. (06.10.2010)

Režisér, který natočí takovýto film a přežije je buď hrdina nebo mafián. Někdy mám pocit, že tyto filmy jsou točeny, když už ne přímo na objednávku mafie, tak s jejím skrytým souhlasem, aby dali široké veřejnosti, policii i justici jasně najevo, že nemá význam válčit s mafií. Po této stránce splnil film svoji roli dokonale. Divák odchází z kina totálně znechucen s nevyslovenou otázkou. Proč je toto možné? (22.05.2012)