Rozsudek

Stylová záležitost. V rámci domácí seriálové produkce tvoří Rozsudek obzvlášť pozoruhodnou odchylku, už tím, že jeho děj se odehrává částečně v rakouském prostředí. Forma a způsob natáčení potom odpovídají moderním dobovým trendům, které lze sledovat především ve francouzské kinematografii, a příběh navíc velmi dobře kombinuje žánry, čímž se stává také divácky atraktivním. Sem tam se sice objeví nějaký ten kiks nebo nevychytaný detail, ale jako celek funguje seriál bez problémů a dokonce se mu daří držet napětí až do posledního výstřelu. Obsazení hlavní role vynikajícím Václavem Voskou se rozhodně neminulo účinkem: ukazuje totiž tohoto výjimečného umělce v jiné, neobvyklé poloze. Jeho Jakub Rahn, tak trochu "bondovská" postava bývalého partyzána a nyní člověka odnikud, je vyhraněnou celistvou psychologickou studií muže, který touží po jediném – po absolutní spravedlnosti. Navzdory době i okolnostem, které jeho cíl poněkud komplikují. Absence tohoto mistrovského díla v širším diváckém povědomí je jen stěží vysvětlitelná; zdařilejší pokus o akční seriál bychom tehdy sotva našli. Na české poměry věc nevídaná. (06.11.2016)

Do dnesnich dnu mi byl tento serial bohuzel utajen. Coz vzhledem ke svemu, pro nas ne uplne obvyklemu zanru je velka skoda. Nerikam, ze vse ve filmu funguje stoprocentne, ale namet je velmi zajimavy, stejne tak herecke obsazeni. Zde me nejvice zaujal Jiri Holy.. Ja bych se nebal, dat tento serial obcas do televizniho vysilani. (04.04.2020)

Náhodou jsem si všiml v programu, že tento seriál bude v televizi, a stejně jako hlavnímu hrdinovi Jakubovi se mi spustila paměť. Vybavilo se mi, že jsem to viděl jako kluk někdy koncem 80. let. Pak jsem naprosto zapomněl, že seriál existuje, a teprve pár týdnů nazpátek se mi při pohledu do programu a na obsazení vybavilo několik útržků - např. jsem si pamatoval, jak si Rahn, muž jiné státní příslušnosti, v Praze roku 1965 kupuje úplně klidně pistoli a jak si tehdy táta z toho dělal legraci. Stejně ta scéna nyní pobavila i mne. To neznamená, že bych se seriálu vysmíval, protože i když oplývá místy opravdu úsměvnou naivitou, má v sobě kus takové nostalgie a trochu i elegance, kterou někteří hledají třeba ve starých Bondovkách. Hodně netypická je volba hlavního představitele, kterým je Václav Voska. Do role dokonalého vojáka, střelce, řidiče a tak dále by určitě ideálně pasoval třeba Brzobohatý, na druhou stranu právě Voska své postavě dodal stylovou eleganci. Navzdory zmíněné naivitě seriál také obsahuje několik prvků, které působí i dnes poměrně svěže a nestyděl by se za ně leckterý tvůrce moderních akčních seriálů - střídání časových linií, boj s vlastními vzpomínkami a tak dále. Škoda, že v podstatě dílo rezignuje na morální otázku věci, zda lze splnit rozkaz za každou cenu po dvaceti letech bez ohledu na to, co se mezitím mohlo udát. Ostatně nám na konci tvůrci zůstali dlužni vysvětlení, jak se vlastně československé orgány postavily k vraždě, byť bývalého konfidenta gestapa, dvacet let po válce. Stejně tak mi chyběla závěrečná konfrontace Jakuba se sestrou Agátou a jejím bratrem. Ale zajímavé a ne moc obvyklé je, že v Záhorského postavě autoři přivedli na scénu bývalého německého důstojníka jako kladný charakter. Kolem a kolem, dám docela spokojená tři sluníčka. (08.12.2018)

Zbytečně prodlužovaný děj, zápletka by vydala na výborný film, seriál byl zbytečný. Tvářit se, že v těch letech byly takové filmové postupy, znamená ignorovat například film Mlčenlivý, který vznikl téměř ve stejné době. Rozsudek měl na svoji dobu určitě nadstandardní rozpočet, ale ani to jej nezachránilo od zjevných kiksů. Za nejméně pochopitelný bych označila chybu v začátku pátého dílu, kdy při opakování mizí Jakub pronásledovatelům v Praze, ale v záběrech není automobil, který překryl výhled policistům, a jenž byl jako stěžejní vidět v honičce ve čtvrtém dílu. Nebuďme malicherní a zaměřme se spíše na samotné provedení. Nic nelze vytknout hudbě. Byť Václava Vosku obdivuji a vážím si jeho herectví, přišlo mi zcela zcestné tohoto stárnoucího gentlemana obsadit do role fyzicky zdatného vojáka. Na divadle by možná tento rozpor mezi typem herce a postavy prošel, věřím, že tam by Voska se svým velkým herectvím uspěl. Film má trošku odlišné požadavky a ty Otto Haas zcela ignoroval. Jediné, co lze považovat za naprosto zdařilé, je obsazení Jiřího Holého, profesionálního záporáka. (30.12.2012)

Hodně mi vadila ta natahovanost a prkenné herecké výkony snad bez výjimky všech herců, jež z toho vyplývaly. Formát špionážního československého seriálu mne potěšil, černobílá mi nevadila, a moc se mi líbila výprava - ta Šumava prostě má své kouzlo a třeba scéna s bačou je kouzelná (byť krapet kýčovitá). Ale ty postavy! Každý vrhá dlouhé pohledy, dva lidi stojí proti sobě a dlouze se měří ohledem než řeknou „měl bych takový návrh, soudruhu generále“, všichni jsou pořád strašně akční, a vlastně nakonec jedinou akci zařizuje postava Rahna - a i tam je vidět, že ho v mnoha scénách zaskakoval kaskadér (přelezení a seskok z balkonku, jízda na motorce, rvačka). Celé je to takové ani ne naivní, jako strašně blbé, jak jsou všichni pořád strašně vážní a důležití (trochu nadhledu by to sneslo) a kdejakou ptákovinu pronášejí tragickým hlasem, jako by šlo o kdovíjakou důležitou věc. Ale zase zde hraje plejáda tehdejší herecké špičky - a my můžeme porovnat, jak je dnes tristní nabídka herců - a jak jsem říkal, lokace se mi hodně líbily a některé scény, i díky hudbě, mají snový nádech.. (08.12.2018)