Osudové selhání

Osudové setkání nenápaditě, leč svědomitě kopíruje dobře známou šablonu „infiltračního“ thrilleru o hře na důvěru, při které hlavní hrdina mnoho důvěry ztratí a navíc začne pochybovat o vlastních životních hodnotách. Pointu známé od prvních vteřin, takže o překvapení JE nouze a situaci nezachraňuje ani pár scén z kategorie „čas se krátí, podezřelý blíží“, ve kterých nikdy nejde o život, tudíž jde… však víte oč. Teprve druhému režisérskému počinu Billyho Raye nelze po stránce režisérské mnoho vytknout, inteligentní dialogy dokáže s mírou prokládat dobře zinscenovanými sekvencemi pulzujícími napětím, ale dech mi sebrat nedokázal. Vše je jaksi televizně uhlazené a jak už jsem napsal – předvídatelné. Primárním důvodem, proč Breach zhlédnout jsou, krom spousty informací o médii nepříliš proklamovaném případu, výtečné herecké výkony. V hlavní roli (a poprvé na zaslouženém prostoru) exceluje Chris Cooper jako záporná postava, která to vlastně myslí dobře a jejíž trestná činnost je pouze logickým důsledkem chorobné oddanosti své vlasti. Navzdory častým návštěvám kostela, je to právě duševně síla, co mu schází k učinění radikálnějších kroků nezbytných pro uniknutí z ubíjející rutiny každodenního života. Vlastně ani není moc patrné, proč chce FBI tohoto na pohled neškodného chlápka dostat za katr, což se závěrečným titulkem o doživotním vězení s nejpřísnějším režimem vyznívá až ironicky. Zajímavě se začíná profilovat Ryan Philippe, který předvedl, že jeho schopnosti nejsou limitovány rolemi upravených hezounů v jednoduchých teenagerských romancích typu Velmi nebezpečných známostí. Ústřední herecký trojlístek pak kompletuje Laura Linney, která si dokázala mé sympatie získat i navzdory zákeřnější povaze své postavy. S rozumnými očekáváními vám Breach dokáže nabídnou rozumnou zábavu a dle vlastního přesvědčení vás svým balancováním na hraně obou stran utvrdí v buď pozitivním či negativním názoru na ty velké spojené státy kdesi za vodou. 75% (08.06.2007)

Dávám tři, páč je to suma sumárum celkem klišoidní agentský thriller, kterak ambiciózní mladík, dopomohl k dopadení největšího donašeče Rusům. Plné amerických vlasteneckých žvástů, přesně těch, co nemá našinec tak rád, a spoustu nelogičností, které moc nesedí. Ale film má spád a divák se při něm rozhodně nenudí a hlavně - proč stojí za to ho vidět - luxusní výkon Chrise Coopera, ten si tu roli opravdu užil, paráda, pokud bych hodnotil jen jeho, dám***** (06.01.2008)

Očekávání veliká, vizuál skvělý, atmosféra by se dala krájet, a vyleze z toho taková jalová historka bez napětí, bez mantinelů, o sledovaném vlastně se nedozvíme nic podrobnějšího, takže nemáme důvod fandit jeho "soupeři", a celé je to postavené tak nějak divně. Proč tam jsou ty katolické věci, to mi moc nedošlo, protože působí jako pěst na oko, moc se sem nehodí, jdou tak nějak paralelně. Dokonce by mne zajímaly věci jako věroučné zdůvodnění jednání obou postav, když už tedy je to zde naznačeno. Pro mne nuda, a o špionáži to skutečně není. Díky tomu, že od začátku víme, jak to dopadne, chybí i jakékoliv napětí. (31.12.2016)

Mám slabost pro Coopera :) A když je tam i s Phillippem :D Těšila jsem se moc. Celou dobu jsem měla takový pocit, že jsem to již viděla...doteď nemůžu přijít na to proč si to myslím. Nicméně - za mě skvělá ukázka toho, jak se vytvoří tým na to, aby chytili jednoho člověka. Co všechno je pro to potřeba udělat a jak plno lidí vlivem toho získá práci..hodně zvláštní....Je mi jen záhadou, jak si postava Coopera mohla tak blízko k tělu pustit nového člověka...To mi prostě nesedí...Ale byl hodně obezřetný, hodně si jistý, důkladný....nicméně -jich bylo víc..Tohle chci vidět ještě jednou a více sledovat vztah mezi nima :) (20.09.2020)

Je to taký ten typ thrilleru, kedy všetko napätie pozostáva viacmenej z konverzácie O'Neilla a Hanssena a inak sú tam snáď len dve alebo tri vyhrotené scény. Kupodivu to aj napriek tej dĺžke akosi drží pokope a určite vás to nebude nudiť(aspoň mňa to nenudilo). Dialógy medzi Hanssenom a O'Neillom sú veľmi zaujímavé. Určite je to aj vďaka charizme Chrisa Coopera, ktorý v tomto filme vôbec nepôsobí ako grázel. Robert Hanssen: [first words on meeting] "Tell me five things about yourself, four of them true." Eric O'Neill: "I'm sorry?" Robert Hanssen: "It's a *game* we used to play, at the subanalytical unit. Keep ourselves sharp. It's lie detection." Eric O'Neill: "Oh." [chuckling slightly] Eric O'Neill: "I don't think I'd be much good at bluffing." Robert Hanssen: [rolling eyes and walking off] "That would've counted as your lie, right there. " (02.03.2008)