Kasandřin sen

Když se Woody Allen vydá do vážných vod, je cyničtější než kdo jiný. Ke svým postavám je naprosto nemilosrdný a nechává je sáhnout na samé dno, přičemž nikdo nikdy a z ničeho nevyvázne bez úhony. Kasandřin sen se na půdorysu divadelní hry zabývá psychologickou stránkou dvou bratrů, odhodlaných (?) spáchat ten nejhorší čin a o relativitě vypořádání se s krutou skutečností. Chtělo by se napsat, že Match Point je propracovanější a silnější, ale to se (i když je to vlastně pravda) díky silnému zážitku z Kasandřina snu nesluší. 80%. (07.12.2013)

Přestože lehce atypický Allen (a bez Allena), jeho rukopis jde v tomto filmu cítit. Zajímavé drama, které z minima těží maximum. Je smutné, že se čeští distributoři ani nepokusili jej uvést do našich kin. Přitom jména jako McGregor, Farrell či Wilkinson (o samotném Allenovi nemluvě) jim měla být jasným vodítkem. Všichni tito pánové zvládli své role na jedničku a já mám za sebou výborný filmový zážitek. (07.11.2011)

KASANDŘIN SEN není filmem, který byste čekali od víc jak 70-ti letého tvůrce, ale spíše thrillerem, jaké točil Hitchcock ve svém britském období._____ Ani stopa po podvratnosti MATCH POINT - HRY OSUDU, vše zde má svůj přesný účel a místo, herci ze sebe dostávají vše a cením si nejvíc tlumeného výkonu Toma Wilkinsona, Glassova hudba vhodně doplňuje atmosféru plnou podezření... a jak to u antických dramat bývá, nečekejte šťastný konec, ale údernou moralitu._____ Nikdy ve své tvorbě nebyl Allen natolik pohrdavý (a nesmlouvavý) ke svým postavám a nikdy zatím nenatočil natolik čistou žánrovou podívanou, které obsahuje pouze dvě diskutabilní černohumorné scény a jednu labužnickou intertextovkou vsuvku, umožňující více možností čtení textu. A po SÓLOKAPROVI mu Londýn zase slouži jako chladné místo plné morálně problematických, zdánlivě smpatických postav (ale tady má místo a jeho definice své opodstatnění). 90% (11.03.2008)

Osud, ten král výsměchů. Náramně si užívá, že lidé bez svědomí odcházejí bezbolestně a ti se svědomím v agónii.. Příběh jedné chorobné ctižádosti, co se na poměry antických dramat i autora nezvykle utápí ve vlažnosti a banalitě. Pinkalista slov a vztahů z Dostojevského akademie měl na britském kurtu match point, ale zkazil lehký míč a je tu zase shoda.. (14.05.2020)

No dobře, Woody se zaměřil na morální drama ve stylu svých oblíbených antických tragédií. Jenže to celé natočil jak pro puberťáky, kdy závěrečná scéna je "vysvětlovací" tak, až brní uši. Žánrově nic extra, podobných snímků existuje spousta a líp odvedených, snad jen atmosféra městečka a přístavu s věčně zachmuřenou oblohou má jakousi atmosféru. Jinak nudný film, jehož zápletku a zákruty zkušenější divák odhalí hned u první scény u rodinného stolu. (06.01.2009)