Úhel pohledu

Jasné víťazstvo režiséra nad scenáristom. Bourneovská réžia (vážne nič proti, bol to slušný adrenalín) väčšinu času úspešne zakrýva chatrnú zápletku, ktorá sa tvári ako čosi omnoho inteligentnejšie, než v skutočnosti je. Pritom je scenár postavený na zbytočnom a nie veľmi fungujúcom koncepte a má plno logických dier (mamka a dcérka na miesto finálneho stretnutia stihli dobehnúť, zatiaľ čo ostatní tam uháňali autami 10 minúť šialenou rýchlosťou) a načisto predvídateľné záverečné rozuzlenie. Jednohubka. (02.09.2008)

Čtyři hvězdičky dávám z několika málo důvodů - evropské prostředí, zajímavá forma filmu a ideální stopáž. Jinak se mi potvrdilo mé osobní pravidlo, že filmy, v nichž vystupuje postava amerického (ale i jakéhokoliv jiného) prezidenta, bývají to vesměs snímky patřičně hloupé. Úhel pohledu není přímo hloupý, ale rozhodně nejde o počin, který bych si pustil víckrát. Závěrečná naháněčka byla sice výborně zpracovaná, ale v jinak poměrně realisticky pojatém dramatu dosti ujetá. (04.10.2012)

Soundtrack Atli Örvarsson: 1. Vantage Point Main Title [2:45] ,2. Motorcade [1:36] ,3. Enrique and Veronica [2:55] ,4. Run Enrique Run [2:33] ,5. Lewis and Anna [1:20] ,6. President and Decoy [1:38] ,7. The Chase Begins [2:50] ,8. Serendipity [4:40] ,9. Epilogue [1:55] ,10. Tightening Circle [3:19] ,11. Clockwork [5:07] ,12. The President is Safe [1:15] ,13. Explosion Aftermath [3:38] ,14. Suarez' Plan [4:00] ,15. Vantage Point End Title [2:02], (15.05.2011)

Je to dokonale hrdinské, navýsost proamerické a detailně předvídatelné. Ale za ty směšné peníze to režisér rozjel ve vysokooktanovém stylu, který nepoleví ani vteřinu a když do rolí nekompromisních ranařů s kvéry v ruce obsadíte Dennise Quaida, Matthewa Foxe či Edgara Ramireze, nemůžete šlápnout vedle. Velmi spokojených a silných 3 a ½*. S vědomím, že druhé projekci se vůbec bránit nebudu, už jen pro tu sympatickou délku. (03.08.2009)

Film, který by byl více než nadprůměrnou zábavou, kdyby si tak brutálně nepůjčoval ze všech možných akčních pecek posledních let. Zbraň ala Šakal, rychle sestříhané, dynamické honičky ala Jason Bourne (ta akční hudba už byla tak okatá, že jsem chvíli myslel že je to reklama na Powella), bombové šílenství ala Kingdom (trosky, zvukové efekty, ozvěny, špína) a takhle by se dalo pokračovat. Za čtyřicet milionů si ale myslím, že se více udělat nedalo a látka je vyždímána na maximum. Zamrzí tak nevěrohodně nasnímaná střelba a poněkud laciný záporák, jehož kompromitace je průhledná jak sklo a i Tatarovi v tu chvíli dojde, jaký bude konec. (24.08.2008)