Quantum of Solace

Stalo se módou filmových fanoušků kritizovat u Craigova Bonda ztrátu stylu a téměř všech ingrediencí, které dělaly Bonda Bondem. Nikdy jsem nebyl ctitelem bondovské legendy a zarytým fanouškem akčních filmů, takže mi ztráta některých typických prvků pro tohle dílko nepřijde nijak bolestná. Schází mi vlastně jediné, a to je větší nadhled, typické sebeironické hlášky a odlehčené fórky. Tempo je svižné a styl odpovídá tomu, co mohli diváci vidět v předchozí 21. bondovce. Režisér Forster mě svým rukopisem neuráží, naopak jeho režii beru mnohem víc než některá slavnější dílka série. Nesedí mi vlastně ani přílišná akční suverenita, kdy hrdina dokáže bez mrknutí oka vyřídit tucty nepřátel, aniž by se zadýchal a také to, že tak luxusně ztvárnění záporáci, jako je postava Mathieu Alamlrica, mají tak krátkou životnost. Ale to už holt k bondovské pohádce tak nějak patří. Celkový dojem: 60 %. (06.11.2008)

Všechny výtky, které jsem měl vůči Casinu Royale, setrvaly na svých místech i pod novým režisérem, a jejich intenzita se nemá důvod zmenšit - právě naopak. Teď už je tu divák definitivně za blbce, respektive za zcela nedůležitý element, který přijme bez otázek úplně všechno, pokud se to pro něj natočí ve stylovém designu a s pěknými roštěnkami (přičemž u Gemmy Trntrntrn si ani tím nejsem jistý). Jak jinak si chcete vysvětlit, že zase jednou nastala ta konstelace "je to děsně osobní, je to naturalistické, je to na krev, a je to cítit" (aspoň tak to prezentují tvůrci), ale dějí se tu šílenosti vyžadující nárazuvzdorného, neprůstřelného a nehořlavého geroje, a to do té míry, že už nestačí lidské síly, a je potřeba vyztužit tu chatrnou konstrukci pořádnou dávkou počítačového cvrkotu. Zkrátka ať žije skotačení v provazišti a chvála buď výkonným grafickým procesorům, které tuto "poctivou zábavu nového věku" umožňují...děkuji, ale opravdu nechci:P A jinak kdo sakra je Mathieu Amalric, a proč je jeho postava naprosto nijaká? I oproti jen na první pohled chladnému, ale uvnitř slabošskému a připosranému (ovšem dobře zahranému) Chiffreovi je to obrovský krok do prázdna. Na druhou stranu se mi Bondův přístup stal vcelku sympatickým, a Judi Dench a Giancarlo Giannini jsou tu vyloženě luxusní. Jenže bondovky nikdy nebyly o prožitcích z individuálních hereckých výkonů, a argument v tom smyslu, že je to přece restart, a tudíž nelze používat ta samá kritéria, vzhledem k velkým slabinám tohoto pojetí nezasluhuje sluchu. Quantum Of Solace prostě nefunguje, a narozdíl od jeho bezprostředního předchůdce nejsem ani omylem ochoten ztrácet s ním čas ještě jednou. Ale na pohled je to dost vymazlené, aby si to ve spojení s těmi povedenými momenty zasloužilo 60%. (01.07.2011)

Řekl bych, že tradiční popíjení ´Martini´ je u nového Bonda asi už přežitek, Daniela Craiga bych tipoval tak na nějaký energetický nápoj.____Když jsme vyšli z kina, kamarád to glosoval slovy: „Člověče, nespletli jsme se? Nebyli jsme náhodou na Hulkovi?“ Nespletli, ale je fakt, že bondovská ležérnost, elegance, důvtip, nadhled a typické ironické glosy šly se sveřepým Craigem asi nadlouho do háje. Zvířecím ekvivalentem řečeno, Bond byl vždycky u mě něco jako vlčák pohodář (s vyjímkou Daltona), zatímco Craigův Bond je čistokrevný rvavý pitbul :o) Nestěžuji si, pouze suše konstatuji, ale tohle nově nastavené bondovské universum mě moc nebaví. Nicméně jako ryze akční biják docela obstojné. (17.11.2008)

Bond is running wild. Poctivý datadisk ke Casinu Royale, který zaostává právě ve schopnosti fungovat samostatně. Scénář se posouvá do klasičtější roviny, Jamesovo citové váhání zůstává věrohodné, v akci si bezmezně libuji a hlavně Daniel Craig ztrácí look divocha, který dostal povolení zabíjet a chová se jako slon v porcelánu. Bond totiž zabíjí pořád, ale se stylem, s elegancí a nutno říct, že i s určitým provinilým potěšením. Bondgirl (tedy ta klasická) je tu krátce, ale přesně tak, jak pamětníci chtějí, aby vystupovala. Krásná, lehce protivná, ale v důsledcích Jamesova smrtícího šarmu i bezmocná. To Camille je v Olžině podání rovnocenným partnerem, jakkoli až antické osudovosti Vesper nemůže už z principu dostát. A hlavní hrdina zůstává zdánlivě necitlivou mašinou, která neustoupí ani o krok. Při projekci krátce po zhlédnutí předchozích eskapád Quantu v motivaci či uvěřitelnosti záporáků postupně dochází dech, ale tváří v tvář scénám jako vražedně sestříhaná rakouská hra kočky s myší nezaostane o moc. (11.11.2008)

Jediným problémem jinak skvostného akčňáku je, že to není bondovka; ani trochu. Což fanoušky nula-nula-sedmičky možná naštve, ale vzhledem k tomu, že patřím k těm, kteří na té postavě nelpí, tak mi nic nebránilo si to parádně užít. Poprvé od Srdečných pozdravů z Ruska. To co si Marc Forster dovolí v rámci komerčního blockbusteru je nejen sympatické, ale v nejednom momentu až obdivuhodné. Akční scény jsou nápadité a fantasticky sestříhané. A co je na dvaadvacáté bondovce nejlepší? No, budu se již opakovat, ale ten prostý fakt, že to není bondovka, ale "pouze" strhující přímočarý akční thriller s konečně zajímavým nejednorozměrným hrdinou s vizáží nasrané gorily v obleku. (06.11.2008)