Andělé a démoni

Bohužel nějakej "dobrák" v sále pojal název filmu až moc prestižně a hned na začátku vypustil svýho démona a můj nosánek měl tak o zábavu na nějakej čas postaráno. Jinak první části filmu jsem vůbec nerozuměl. Samý "tam je hrobka, protože v roce 1,2,3 napsal pan X tohle , ne vlastně je hrobka tam, protože k tomu co napsal pan X, dopsal pan Y jinej blábol, ááá nééé, tak hrobka je nakonec uplně v jiným kostele, což nenapsal ani pan X, ani pan Y, to prostě řekl Tom Hanks, aby vypadal, že tomu všemu rozumí" Do toho ještě ten Vatikán a náboženská hapmaťilka, která mě nezajímala a unavovala. Navíc moje znalosti křesťanství nebo čeho všeho jsou na bodě nula. Já ani nevím, že papeže hlídá švýcarská garda a doteď nechápu jak se zrovna Švýcaři přimotali k papežovi, ale to je jedno, hlavně že ho nehlídá česká policie, protože to by byl papež asi nejrizikovější povolání. Zkrátka první půlka na hovno a druhá půlka vlastně jen dotahovala to co první rozjela, jen ubylo Hanksovo intelektuální machrování a to vytáhlo film alespoň na slabší průměr. (21.05.2009)

Instantní rychlokurz symbologie aneb expertem snadno a rychle, kdy sám slovutný profesor Langdon je v lekcích o hodinu napřed a orientaci v prostoru, tak může zvládat téměř kdokoliv stačí jen sledovat šipky a drobečky, které cestou upustili Jeníček s Mařenkou. Slibně se rozvíjející začátek zaplněný nepřeberným množstvím makrozáběrů, kdečeho a podbarvený chytlavou hudbou Hanse Zimmera, však hodně rychle zabředává do řídké kaše ukuchtěné z těch nejlevnějších ingrediencí, které byly dostupné na trhu. Na začátku se sem tam objevuje snaha vyprávět ale v momentě, kdy se začne utíkat jde vše do kopru. Cesta z bodu A do bodu B zpět do bodu A přes bod C ve výsledku působí dost kostrbatě. Navíc jsou Andělé a démoni ochuzeni o výpravnější lokace z Šifry a Iena McKallena. Takhle se tváří jako hybrid mezi Sběrateli kostí a Purpurovými řekami. Předlohu jsem nikdy nečel ale kam se bude děj ubírat mi bylo jasné už v okamžiku, kdy se na plátně objevil hlavní padouch jehož odtajnění na konci mělo být vrcholem filmu. Scénáristické berličky a nelogičnosti tu tvoří převážnou většinu děje a zapříčiňují infotainmentový efekt, díky němuž se k Andělům rozhodně v budoucnu rád vrátím, i když je to takové ošklivé mňoukající koťátko. Dan Brown asi vážně nemá rád Vatikán a už vůbec ne umění jako takové. 5/10 PS: třetí hvězdička je za scénu s fontánou, v níž Langdon dokázal, že není tak blonďatým jak se mohlo zprvu zdát. (23.05.2009)

Dnes jsem si osvěžila v paměti tento film a musím uznat, že zde není opět nouze o akci, napětí a to správné mystično. Je příjemné, že příběh má spád, rychlost, člověk se u něj nenudí, stále se něco děje. Opět se zde, stejně jako u Šifry, ponořujeme do zápletek s tajemnými odkazy dávných mistrů, v tomto případě máme co dočinění i se samotným Vatikánem. Za co ale srážím hvězdičku byl otřesný dabing Toma Hankse. V prvních momentech jsem si myslela, že film kvůli tomu vypnu, protože mi to trhalo uši, ale vydržela jsem to a jsem ráda. (16.06.2013)

Zaokrouhluju nahoru, páč to hravě překonává Lovce pokladů 2 i Šifru. I když ubylo těžkých what-the-hell vyfuckování s divákem, příběh je pořád tupoučkým pobíháním mezi paranoidními teoriemi, symboly, šiframi a převrácenými historickými fakty, přičemž jeho kompletní průběh i konec odtuší i nečtenáři už ve chvíli, kdy se mluví o čtyřech zastávkách a potřebě vyměnit přesně o půlnoci baterku. Pajdavost celého iluminátského plánu naštěstí obhájí závěrečné odhalení, díky digitálním památkářským orgiím to celé působí poměrně velkolepě a Howard protentokrát víc tlačí na tempo. Takže snesitelné. (29.08.2009)

FILMOVÁ NOC 2009. Jakékoliv kontroverze (a tudíž zajímavosti) zbavený pokus o žánrový film (ve kterém jsou cca. dvě relativně zdařilé žánrové scény zabity patosem či neschopností filmu vzbudit napětí a zájem o postavy), který se marně snaží vyprávět o tom, že vymyšlení hodní Ilumináti usnadní Konkláve volbu nového papeže (protože ze 4 kandidátů odstraní většinu) a dopomůžou blábologovi Robertu Langdonovi dopsat druhou část jeho knihy, za kterou si vyslouží uznání na Harvardu a vydělá si velké peníze. Kolem ŠIFRY MISTRA LEONARDA byla alespoň diskuze (protože to byl otravný mid-cult) a divák se její blbosti musel smát, ale její pokračování tak okázale vrší jednu absurditu za druhou, je schématické a s tunou klišé, že se u něj nedá bavit, když je naprosto bez života a nenabízí ani jednu stylisticky opojnou scénu a z hlediska vyprávění a žánru fatálně selhává. 3/10 (za hudbu) (13.06.2009)