Mlčení

Ze jména Martin Scorsese jsem si nikdy nesedal na zadek, nikdy jsem s napětím neočekával jeho díla, když jednoduše přišla možnost, tak jsem se podíval. Navíc tady zřejmě nebudu optimální cílová skupina, nicméně ač jsem se snažil, Scorsese si mě nezískal. Znovu pohlíží na pochybnosti o zákonech a konvencích, znovu je umanutý a jde si za svým, ovšem kam se poděl ten energický chlapík, který pumpoval jednu svěží scénu za druhou v případě Vlka z Wall Street? Tady sice buduje atmosféru, ale rozhodně ne hutnou a v enormní stopáži dokonale zapomíná na tempo. Nevím, jestli zatoužil být oslavován i v seriózních kruzích, ale příběh sám o sobě působí jako udýchaná variace na „nijaké“ téma, která není ani překvapivá, ani zajímavá, a prostě je jen vypravěčsky nezvládnutou a divácky nevděčnou story o čestných a čestnějších, oddaných a oddanějších. Ač asi odvážné, tak hodně rozpačité!! (01.02.2017)

Silencio gringo! jo pardon tohle je vlastně Japonsko. Arigató! nebo Aligátor? nevím... Držka Garfield s ksichtem kačera Donalda pokračuje ve svý náboženský póze a co tam dělá pan najdu si tě a zabiju Neeson to asi neví ani on sám jo vlastně obrací ťamany a samuraje na víru! hmm tak už radši nic... Koničivawa.20% (19.08.2017)

Historické drama Martina Scorseseho sice není tak silné jako třeba Poslední pokušení Krista, ale rozhodně udržuje vysoce nastavenou laťku svého tvůrce. Adaptace románu je tentokrát podepřena jen zřídka utichajícími voiceovery, u kterých se vystřídá několik vypravěčů. Jakkoli více vypravěčů má své opodstatnění v předloze, tady mi přišlo, že zejména v závěru změna hlediska na pro diváka prakticky neznámého vypravěče výsledný divácký dopad oslabila. Nezpochybnitelná je špičková práce kameramana i (pro mne nečekaně) soustředěný herecký výkon Andrewa Garfielda. (21.04.2017)

Ja mám veľmi rád Martina Scorseseho, hoci musím povedať, že narozdiel od väčšiny som nebol a nie som fanúšikom filmu The Wolf Of Wall Street. "Silence" je na druhú stranu ale celkom iný film a mám pocit, že som sa z neho aj skutočne niečo dozvedel. Napriek tomu, že si myslím, že je to viac fikcia založená na určitých aspektoch histórie. Pomenujem to tak. Pre mňa je to ale hlavne film, ktorý nám kladie otázk, kým v skutočnosti sme a ako ďaleko sme ochotní ísť pre niečo, v čo veríme. Nie som osobne silným kresťanom. Dokonca by som si dovolil tvrdiť, že viac verím v človeka a jeho činy, než myšlienky cirkvi a podobne. Pretože to je to, čo z nás robí ľudí. A nie myšlienky, ktoré sa naučíme z kníh. Tento film mi to tiež poukazuje. Nie je to len o viere. Je to aj o tom, ako ďaleko a ako veľmi sme schopní za niektoré veci bojovať. V poslednej hodine filmu padajú veľmi dobré myšlienky. A plus ako som spomínal vo svojom komentáre k filmu Glassland, pomalé tempo mi vo filme nevadí, pokiaľ sú postavy a príbeh dostatočne zaujímavé na to, aby ma to držalo. Plus rovnako nás musí držať pri vedomí to, čo sa reálne deje na obrazovke. Tu to funguje. Rodriduesova cesta je zaujímavá, je emotívna a vidíme ho ako človeka neotraseného až po človeka, ktorý nedokáže uniesť toľko utrpenia, na koľko sa musí pozerať. V tomto smere je to pre mňa fungujúce. Veľmi dobre zrežírované, rovnako aj zahrané a aj vizuálne je film strhujúci. Viem si predstaviť, že to niektorých ľudí nenadchne, ale ja som si film skutočne užil. Alebo by som asi skôr povedal, skutočne ma dostal. Hodnotenie: A (05.02.2017)

Těžko jsem si mohl nechat ujít nejnavštěvovanější film v Saudské Arábii. První část filmu je záměrně nudná nebo spíš děsivě vlekoucí se, aby v kině oddělila zrno od plev a nevěřící psi, ztratící víru v dobrý film vyštvala ze sálu. Samozřejmě při jejich odchodu si člověk užije dostatečné oživení v podobě bouchání sedečak, vrzání dveří, světla v sále, ale k projekci v kině Lucerna hluk patří, protože spolu se sledováním filmu, můžeš zároveň poslouchat metalový koncert s dolejšího hudebního klubu, prskání potrubí nebo kapající vodu. Prostě ideální kino pro předpremiéry, festivaly, atd. Takže nějakou tu hoďku víry v boha na plátně hravě přežiješ.Zejména pokud je obrazová složka filmu vysloveně profesionální mazlík, ať už díky celkovému výběru exteriérů, záběrům kamery, kostýmům nebo dokonale zvolenými kulisy. Dobře se poslouchali dialogy hlavních postav (Rodrigues versus inkvizitor a Rodrigues versus Ferreira), věčná škoda, že příběh zejména v první polovině nenabízí nic co by dokázalo připoutat divákovu pozornost a zajímat se. Nicméně filmový fajnšmekři si i v této části můžou vychutnávat Martyho filmařský a vypravěčský styl. (03.02.2017)