Americký zločin

Hodně drsné drama podle skutečných událostí. Rozum mi z toho zůstával stát, bylo mi fyzicky zle a měl jsem z něj několik nocí noční můry, přičemž téma filmu bohužel nemohlo být aktuálnější (případy Fritzla a Nataschi Kampusch). Film, který vás přinutí přemýšlet o nejednoznačných kořenech zla a násilí, jehož původcem tu není žádný psychopat ani sadista, ale obyčejná svobodná matka, která chce chránit svou rodinu, jenže tak činí pod obrovským tlakem materiálních problémů (které jí způsobili její muži) a s úsudkem zastřeným prášky, takže se jí to tragicky vymkne z ruky... Film se soustředí na obsah a díky kvalitní režii a hercům dosahuje maximální intenzity. (08.11.2009)

Já bych chtěl varovat slabší povahy, aby si dobře rozmyslely zda se na tohle budou dívat. Srdce mě bilo jak zvon a s každou přibývající minutou jsem se modlil, aby už to peklo ty holčičce skončilo. Nechybělo mnoho a po roce a půl jsem se u filmu zase rozbrečel a osobně si myslím že tomu zabránila jen obrovská vlna ostatních emocí kterou jsem v tu chvíli v sobě měl. Proti tomuhle působí i deset nejděsivějších hororů všech dob jako večerniček pro děti. Na rovinu říkám, že tý ženský bych bez milosti vpálil kulku mezi oči a udělat tohle někdo mé dcerunce tak bych dotyčnýho umlátil klidně i před soudcem. Pro mě osobně je dost těžký najít vůbec nějaký slova na hodnocení, když mě to tak těžce rozhodilo sandál, ale určitě bych pochválil herecké výkony Ellen a Catherine Keener, odvedli kus poctivý práce. Příběh chválit nebudu, ten napsal reálnej život a to je na tom to nejděsivější. Jedno vím jistě, pokud někdy uslyším ze sousedního bytu opakovaně dětský pláč nebo volání o pomoc volám fízly, v opačném případě totiž patříme na lavici obžalovaných taky ! První pětihvězdičkový film, který až do konce svýho života už nechci vidět. (28.01.2011)

V posledním období jsem shlédl tématicky velmi podobné snímky. Jihokorejský Dogani (2011), Belgický De Behandeling (2014) a trochu paradoxně nejstarší z nich, právě tento An American Crime z roku 2007. Všechny snímky zpracovávají jedno společné, velmi citlivé, téma. Týrání, zanedbávání a zneužívání dětí. Každý z nich pochází z jiného státu a každý z nich je krutým majstrštykem, kdy se odděluje prostá "exploatace", od dramatu popisující ve dvou případech skutečné události (tento a Dogani), kdy filmy netlačí na pilu pro samoúčelné traumatizování diváka, ale kdy samy tyto snímky jsou traumatem a traumatizujícím materiálem toho NEJOTŘESNĚJŠÍHO KALIBRU, místo napětí nám vhánějí "knedlík do krku", povařují krev v žilách, znechucují ke zvracení nikoliv zobrazeným materiálem, ale popisem skutečností a jevů, které působí na diváka až příliš realisticky na to, aby si je nějakým způsobem užil - pokud sám divák není chorým pedofilem! Proč na tyto snímky koukat je jednoznačné. Silné sociální, psychologické a sociologické varování diváka, který netuší, že tyto strašlivé, hnusné, kruté a odporné věci se mohou dít vedle u sousedů nebo ve škole či školce jeho dítěte ... A "příklady táhnou", historie dokazuje ... :-((( Americký zločin je krutým, těžce znepokojivým filmem o týrání mladičké dívky v rodině jedné neustále vyhulující pixly, která se stala obětí sama svého života, nechala si napráskat harantů a v opojení kodeinových kapek pak svoji beznaděj a vztek namířila proti krásné mladé dívce, která ji byla (rovněž nezodpovědnou) rodinou svěřena na hlídání ... Film nemusí vsázet na přímé zobrazování násilí, jako komerční exploitations flicky typu Srpski Film (2010) apod. On je přímou výpovědí, u které se musí dělat mdlo každému zdravému člověku, stejně jako všem přísedícím u soudu v roce 1966... Je zajímavé, že tři snímky se společným tématem jdou zpracovat každý dimetrálně odlišnou formou a KAŽDÝ je špičkovou filmovou výpovědí působící divákovi stejnou bolest, jako obětem v nich uvedených ... Bděte lidi kolem sebe a nenechávejte násilí na nevinných bez povšinutí !! (30.07.2014)

Celou dobu jsem měl pocit, že jsem svědkem něčeho hodně zlého, ale nebyl jsem schopný přijít na to, co to vlastně je. Až náhle všecko z příběhu vyplynulo a já byl nákladním automobilem vyvržen na vrchol skládky, a letmo jsem dopadal dlouze, předlouze až na samotné dno, kde jsem teprve až tam poznal, že to vlastně nebylo nic hezkého. An American Crime je určitě zajímavý film, zobrazující tehdejší období, způsob života a jisté činy jisté Gertrudy Baniszewské, která žít v jiné době, asi by topila a pila krev mladých panen jako údajně Eržébet Bathoryová. Jenže v tomto období to bylo něco jiného, a pykat se za to muselo tak i tak. Film mě ale nedokázal nijak evokovat nepříjemné pocity, vlastně jsem z toho měl po celou dobu dost neutrální pocit. Nemohl jsem tomu filmu přijít na chuť. Do konce jsem čekal, jestli do průběhu příběhu dorazí něco zásadního a nakonec dle mě nic zásadního nedorazilo, a to mě zklamalo. Ellen Page si tu každý chválí, ale pro mě je to prostě průměrná holka, která má to štěstí, že není vybarbínovaná jako taková Lindsay Lohan a dostává role, které rozhodně mají divákům co nabídnout. Film jako takový mě nezaujal. Přišlo mi to tak nějak na nic. Film jako je tento mě potřebuje šokovat a jestli to pár scénama způsobit chtěl, tak ale měl zabrousit trošku hloubš, protože násilí v dnešní době není nic neobyčejného, a už vůbec ne ve filmu. Šokovat se má důrazně a jít se má rovnou na věc a ne to tak protahovat jako v tomto filmu. (30.10.2008)

Tomuhle typu filmů říkám "nasrávačky". Kdykoliv sleduju nějaké zjevné bezpráví, kdy je lidská bytost ponižována (může to být i zvíře), krutě týrána a nenachází zastání, mám chuť skočit po hlavě do obrazovky a tam na druhé straně všechny surové hajzly skopat a seřezat na jednu vzlykající, o milost žadonící hromádku... a na tu naflusat (toto gesto pohrdání by bylo pravděpodobně poněkud devalvováno, až by mi kemr zůstal bimbat v prodlužující se slině na bradě). Jenže se nejmenuju Samara, neumím prolézat televizí a tak mi nezbývá, než bezmocně zatínat pěsti, drtit mezi zuby nadávky a utěšovat se, že je to jen film... což v tomhle případě nepomohlo, vzhledem k nálepce "podle skutečné události". Mohlo to být přibarvené, ale základní fakta zůstávají a k pocitu hrůzy naprosto stačí. Můj obvyklý cynismus včera večer dostal kopanec přímo na solar kozus, po dlouhé době jsem zas u nějakého filmu brečela jak čuramedánská plačka. 85% (05.02.2012)