Robin Hood

Ridley, ty syčáku takhle s náma vyjebat :-), ale v pohodě ........ když navalíš druhej díl. Za tohle pojetí legendy si Ridley zaslouží pět hvězdiček, pusu a kilo kedluben navrch. Nicméně pojetí je jedna věc a zpracování věc druhá a tím ťukám na bolavej zoubek filmu. Přišlo mě to takový ležérní na jedný straně nádherně udělaný Nottingham a život v něm, na druhý straně naprosto špatně udělaný bitevní scény, což je u Ridleyho skoro až neuvěřitelný, nepřehledný, nevypovídající, chladný a bez emocí. Jediná bitva která v sobě měla vitamíny, byla ta první lesní, kde po sobě poprvé hodí očkem Strong a Crowe. Většina filmu je věnována kecání a to dopadlo stejně jako ty bitvy, mluví všichni, ale nikdo nemá pořádně co říct, z tohoto pohledu film jistě osloví naše poslance. Naštěstí film disponuje velmi slušnou hereckou ekipou, která zvedá akcie filmu celkem vysoko. Není to překvapivě Russell Crowe kdo film táhne, Květula měla pravdu, když mě před týdnem říkala, že Russell začíná ztrácet na charismatu, ale Mark Strong, ten když se objeví tak slunce strachy zapadne. Druhá velká hvězda filmu je Max von Sydow. Jeho "bojová" scéna nepostrádala to, co zbytek filmu ano, emoce, ale skutečným hereckým bonbónkem je Cate Blanchett, ta hraje takovým způsobem, že se za odměnu může se mnou vyspat. (17.05.2010)

Moře dolarů utopené ve zbytečném, sterilním a nezáživném filmu. Scott má řemeslo stále pevně v ruce, no co je mu to platné, když točí podle scénáristické obludnosti, která nedopřeje náležitě se projevit ani krásné Cate Blanchet, či charismatickému Strongovi. Zkrátka dvě a půl hodiny odkládaného spánku a nahořklých vzpomínek na nerealizovaný Nottingham. Ridley, vrhni se na ty Alieny a tentokrát mě potěš, prosím. (03.09.2010)

Legenda trochu jinak, které nejvíce ubližuje její název. Ten film se nikdy neměl jmenovat Robin Hood, ale Robin Longstride (nicméně chápu, že tohle by se hůř prodávalo). Scott potvrzuje vizuální cítění a jedinečnou schopnost vykreslit věrohodně historické období. Princ John je k smíchu a představení členů budoucí družiny trestuhodně krátké. Z toho filmu je hrozně cítit, že se hodně stříhalo. Těším se na prodlouženou DVD verzi, která ty skoky trochu učeše. Coby s "novou kapitolou známého děje" s tím nemám naprosto žádný problém. Přesto je jednoznačná chyba, pokud se film jmenuje Robin Hood a toto označení padne až v posledních minutách filmu. (14.05.2010)

U Kingdom of Heaven jsem čekal druhého Gladiátora a dostalo se mi něčeho úplně jiného. Prvotní zklamání vystřídal po druhé a zejména třetí (prodloužená verze) projekci úžas a pochopení. U Robina Hooda jsem čekal Kingdom of Heaven a film byl opět zcela jiný. Tentokrát jsem však s takovouto možností počítal a nezaskočilo mne to tolik, jako poprvé. Neskutečně mi vadí tlumený rating - především absence krve je pro mne nepochopitelná specielne s přihlédnutím k faktu, že děj snímku se odehrává v drsném středověku a jedním z hlavních trademarků Ridleyho Scotta je nezaměnitelný cit pro vizuál, tím pádem považuji za fatální, pokud zde chybí jedna z klíčových ingrediencí. Hudba průměrná, na samostatný soundtrack to narozdíl od Gladiátora a Kingdom zdaleka není. Herecky kvalitní a především romantika středního věku byla přesně taková, jakou film potřeboval a zároveň taková, jakou by člověk nečekal. Kupodivu téměř úplně absentoval patos a zbytečně heroické scény. Rovněž nečekané. Obrovsky bych uvítal jednak druhý díl, kde to teprve všechno začíná, nějakou prodlouženou verzi, kde by byl příběh lépe rozebrán a sestříhán a hlavně "unrated", protože jinak to u Robina opravdu nelze. Prozatím průměrné hodnocení, ale je dost možné, že bude kolísat, jako se tomu již u Ridleyho stalo. Kevin Costner prozatím zůstává stále nejlepší Robin Hood. (23.05.2010)

Nebudu se tady jako ostatní snažit o nějaká moudra, nebudu vychvalovat režisérskou zručnost Ridleyho Scotta a nebudu vyjmenovávat řadu jeho geniálních děl Blade Runnerem počínaje a Americkým gangsterem konče. Ne, pro tentokrát kašlu na nějaké objektivní posudky a hodlám se zaměřit na jeden prostý, pro někoho možná naprosto nedůležitý fakt, kvůli kterému toto Scottovo pojetí známého příběhu zbožňovat asi nikdy nebudu. Ptáte se jaký? Velká podobnost s Gladiátorem. Připadá vám paradoxní, že mi vadí právě toto, když Gladiátora už roky bezmezně miluju? Ne, nic zvláštního na tom není. Tady nejde jen o ttu skutečnost, že několik scén působí, jako by je někdo jen přepsal z antického velkofilmu do velkofilmu středověkého (meč hozený hlavnímu hrdinovi při jízdě na koni je zjevně jednou z mnoha scén, na kterých Ridley ulítává), jde hlavně o to, že tohle heroické pojetí Robina jakožto výborného velitele mi k jeho osobě vůbec nesedí. Maximus Decimus Meridius z Gladiátora byl generálem, podléhaly mu celé legie, byl celebritou, mužem, kterého si vážil nejen celý Řím, ale i císař Marcus Aurelius. To, že tenhle chlap vyhrává v Koloseu bitvy, že působí monumentálně a že si získá přízeň lidu, je naprosto pochopitelné. Robin Hood nakonec dopadne velmi podobně, kde ale své vojenské schopnosti pro vedení závěrečné bitvy získal? Za krále Richarda Lví Srdce to byl jen jeden voják z tisícové armády a o pár týdnů později je z něj superhrdina, kterému se nemůže nikdo rovnat. Jak se z něj zničehonic tento geniální vojevůdce stal? Kde získal ty úžasné vojenské schopnosti, které se nejen rovnají těm Maximovým, ale jsou mu stylem boje velmi podobné? Proč proboha musel Ridley pojmout Robina Hooda jako další z těch milionů dokonalých postaviček, které vlétnou do bitvy jako první (poznámka: nachápu, proč se v bitvě na pobřeží Anglie vrhal s vojskem na stojící nepřátele, když je všechny mohli sejmout lučištníci) a které schopnostmi předčí i elitní zásahové komando jdoucí s kulomety a samopaly proti hrstce afrických křováků? A tak byť se mi zdá, že se Crowe svou postavu místy snaží pojmout jinak (třeba jeho výslovnost a projev tentokrát s původem postavy ladí dokonale) a byť má film řadu hezkých momentů (vykreslení krále Richarda jako nepříliš impozantního vládce, nejdůležitější postavu zasáhne šípem ten úplně nejobyčejnější vojáček), prostou vizuální a charakterovou kopii jednoho deset let starého historického eposu Scottovi tentokrát neodpustím. To už skutečně lépe snesu i to, že s několika minutovým předstihem dokážu určit, kam se příběh bude vyvíjet a která postava s velkou pravděpodobností v další scéně skoná (nebo obživne). (03.06.2010)