Avatar
Avatar
Avatar
Avatar
Režie:
James CameronScénář:
James CameronKamera:
Mauro FioreHudba:
James HornerHrají:
Sam Worthington, Zoe Saldana, Stephen Lang, Michelle Rodriguez, Giovanni Ribisi, Joel David Moore, CCH Pounder, Wes Studi, Laz Alonso, Sigourney Weaver (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Avatar před námi otevírá neuvěřitelný svět za hranicemi naší fantazie, svět střetu dvou naprosto odlišných civilizací. Nově objevená vzdálená planeta Pandora je mírumilovné místo s obyvatelstvem - Na’vi, žijícím v souladu s divukrásnou vegetací planety. Posádka vyslaná ze Země na své průzkumné misi objeví na Pandoře velmi cenný minerál, který by měl na Zemi nevyčíslitelnou hodnotu. Pobyt na Pandoře je ovšem pro člověka možný teprve po vytvoření jeho genetického dvojníka, hybrida Avataru, který může být ovládán psychikou oddělenou od lidského těla a fyzicky odpovídá původnímu obyvatelstvu Pandory, které má fluorescentní modrou kůži a dosahuje 3m výšky. Na tuto náročnou misi je vybrán mezi jinými také Jake Sully (Sam Worthington), bývalý námořník, který byl při jedné ze svých předešlých misí paralyzován od pasu dolů. A právě šance opět chodit přiměla Jakea, aby se do programu Avatar přihlásil.
Průzkumná mise je vyslána a po přistání na Pandoře je zcela ohromena úžasnou rozmanitostí místní vegetace. Stromy dosahují výšky mrakodrapů a světélkující prales je plný nádherných tvorů, které jste nikdy neviděli, ale také hrozných prehistorických predátorů. To je jen zrnko překvapení, které posádku čeká. I když se zdá, že po počáteční nedůvěře lidí Na’vi se posádce podařilo adaptovat a také získat prostor pro diplomatickou misi, pandořané se rozhodně nehodlají nechat kolonizovat a dojde ke tvrdému střetu. Jake, který se postupně sblížil s místním obyvatelstvem, a především s místní princeznou Neytiri, stojí před rozhodnutím, za koho bojovat ve finální bitvě, která má rozhodnout o osudu a vývoji celého světa.
(Bontonfilm)
Videa (14)
Recenze (4 907)
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Úžasné vizuální efekty, bravurní výprava, zmalovaní indiáni s luky a šípy v čarokrásné divoké přírodě, prostě nadupaný sci-fi western s dost prostinkým scénářem... Ve 3D se mi to zdálo chvílemi neostré a některé scény nelogické (pomoc celého kmene Pandořanů zraněné pozemšťance nedlouho po zničení jejich Stromu). ... Napodruhé z DVD - krásná pohádka s nádhernými obrázky, zvyšuji hodnocení na maximum. Trailer: http://www.csfd.cz/film/228329-avatar/videa/ ()
Prakticky vše už bylo řečeno jinými, já jen dodám, že Avatar jsem viděl 1/2 roku po jeho premiéře, neviděl jsem ho v kině, ale doma (samo, že jen 2D...) a stejně jsem byl byl z vizuální stránky naprosto OMRÁČENÝ. Viděl jsem už ve filmu za ta desetiletí mnoho, ale tohle bylo tak.... JINÉ. Ne, není to nejlepší film všech dob, jak by někomu možná napovídaly rekordní tržby, ale je to asi jeden z NEJ blockbusterů. Vlastně ne asi, URČITĚ! Zbývá otázka: Je primitivem či divochem ten, kdo klackem vyrývá kořínky, nebo loví lukem a šípy zvěř pro obživu, ANEBO ten, kdo krajinu drancuje, aby získal něco cenného, loví pro zábavu a jak bylo ve filmu řečeno "bere si, co chce"? Odpověď na tu otázku je těžká a ani já si to netroufnu objektivně posoudit... ()
AVATARŮV největší klad a zároveň největší slabina je, že je příliš dokonalý. Dokonalý v kladném slova smyslu tím, jak bezchybně funguje jako stroj, který je nápaditě vyprávěn ústřední postavou prostřednictvím video-logů a myšlenek, promyšlenými motivacemi (vše má své opodstatnění a vyvěrá z předchozího), svým stylem vybočujícím ze současného standardu co do záběrování i montáže (převládají velké celky, jejichž průměrná délka se pohybuje kolem pěti sekund a dechberoucně se využívá hloubka ostrosti) a důslednou prací s archetypy a klišé. Dokonalý v záporném slova smyslu tím, že osobně jsou mi bližší filmy, u nichž při dalším zhlédnutí objevuji nové věci, nepotvrzuji si "pouze" jejich preciznost. Přesto mám ale za to, že výtky k "příběhové řídkosti" a "myšlenkové prostoduchosti" směrem k ultimativnímu blockbusteru, který je vyvrcholením trendu videoherních filmů a těch využívajících efektivně, nikoliv efektně 3D efekt, je dáno aplikováním špatného modelu pro porozumění a pochopení filmu (kdyť AVATAR je ukázkovým příkladem vzorového schématu!) a neobeznámeností s náplní žánrů (antikolonizační a mírové poselství o sepjatosti s přírodou i narážky na minulost i současnost jsou komplexní a neodmyslitelně spjaté se syžetem, nemusí jít do hloubky). Naopak za zcela legitimní považuji srovnání AVATARA se vzorovými blockbustery let minulých... a pro mě z tohoto srovnání vychází jako nejlepší, protože dává zažít pocit nové tělesnosti "iniciačním" vyprávěním, kdy objevujeme nový svět spolu s hlavním hrdinou. Pro mě tak platí nejenom to, že se chci vracet na Pandoru a doufat, že ji mé smysly a rozum budou někdy schopny pojmout celou, ale že chci opakovaně vidět AVATARA, protože mu nemám co vytknout (až na jeho dokonalost). 10/10 P.S. Edgar Morin a Baudrillard by z toho filmu měli radost. ()
Třikrát během filmu jsem se přistihl, že mi slzí oči. ____ Několik poznámek: 1, Avatar ruší dva zažité stylistické principy. Za prvé u záběrů s velkou hloubkou, které ukazují něco významného zároveň ve dvou prostorových plánech, neklade druhý plán za hlavní plán, nýbrž před něj. Za druhé dává přednost delším záběrům před kvapným střihem. Avatar tím léčí dvě největší regresivní vizuální neurózy kinematografie - utíkání a mizení záběru před divákem. 2, Metaforicky lze západní kulturu označit za jednostranně levohemisférickou (mužskou, newtonovsko-karteziánskou, hierarchickou), východní kulturu pak za pravohemisférickou (poctivou, intuitivní, ženskou). V Avataru tomuto všude omílanému newageovskému hermetismu, hlásajícímu celistvost světa a člověka, odpovídá vedle ústřední dvojce, muže-zasvěcovaného a ženy-zasvěcovatelky, i celá síť postav, která se od dvojice odvíjí. Dva hlavní padouši jsou jak jinak muži, zatížení koncepcí „laplacovské přírodovědy“ a baconovsko-descartovskými vizemi o vládě člověka nad přírodou, zatímco na straně dobra stojí ženy, šamanky, matky a na vrcholu bohyně Eywa. Těm, kdo tvrdí, že se Cameron pouze veze na všeobecném příklonu k mimoevropským okultním tradicím a nejrůznějším nesoutěživým formám života, bych připomněl nejspíš pozapomenutý výrok Sarah Connorové z Terminátora 2, který s pojetím Avatara nápadně koresponduje: „Fucking men like you built the hydrogen bomb. Men like you thought it up. You think you're so creative. You don't know what it's like to really create something; to create a life; to feel it growing inside you. All you know how to create is death.“ Korekce této spojnice mezi ženou a tvořením vytvořila podmínky pro nástup nového feministického projektu mezi uměním a globální technokulturou - kyberfeminismu. Technologii spojuje kyberfeminismus s plodností a ženstvím; v jeho manifestech se to jen hemží metaforami porodů, potratů a plození. Technologie je kreativní, plodná a ženská, přináší na svět nové věci a mění ho. Opakem technologie je „knižní“ moudrost, vše konzervativní a staré, co odmítá nové objevy a změny, metaforou jsou pak naivní řeči chlapců, kteří se hádají a ničeho nedosáhnou. Odtud je jen kousek ke kyborgovi a od něho jen krok do virtuální reality. Avatar před nás staví mezi řádky radikální, nikoli však utopickou možnost, jak zachránit svět: nechat přesídlit lidstvo do virtuálních světů ke svým avatarům a tím pomoct planetě Zemi od těžké rakoviny. 3, Ale není to jen Sarah Connorová, která sjednocuje dílo Camerona. Kyslíkové masky se objevily v T2, magická hlubina přírody v Propasti, monitoring cizáků a mechaničtí roboti ve Vetřelcích (Weaver domáhající se po probuzení svých cigaret má svůj předobraz v seržantovi Aponovi, který si ve Vetřelcích ihned po hibernaci vloží do pusy doutník) a Gödelův teorém a neúplnost vědy (zastoupené výzkumnicí S. Weaver) v Titanicu. Svým převyprávěním tohoto symbolu technologického selhání Cameron ustavil paralelní model pro digitální realitu. Titanic je emblémem našeho zrychlujícího se trans-platonického přechodu do nového světa virtuality. Titanic ohlásil konec snu o industriální civilizaci. 4, Kritici povrchnosti a jednoduchosti příběhu opomíjejí, že příběh každého filmu není jen fabule, kterou si zkonstruuje příjemcova mysl v hlavně a na níž se jí veškerý film v dle mě nepřijatelné syntéze zúží. Příběh, to je hlavně otázka řešení jednotlivých záběrů, scén a sekvencí, kudy a kdy která postava vstoupí na scénu, která postava začne mluvit v dialogu jako první a která jako poslední, jak jsou do scén uváděny prvky napětí ap. To vše spadá do příběhu-scénáře, a to je podstatný, tyhle detaily v měřítku 1:5. Ne nějaký celkový schémata v 1:200. Nakonec každá věta z Avatara je metaforická, každou dává Cameron najevo, že stvořil něco, co nikdo předtím, a sebekomentuje nastalou situaci: Ochrnutý Sam Worthington na vozíčku – to jsou filmy před Avatarem. Sam Worthington na Pandoře – to je budoucnost kinematografie. ____ P.S. „Zřeno" v 3D DMR v pražským Imaxu. ____ P.P.S. Západním světem obchází strašidlo... strašidlo nástupu stereoskopického filmu. Avatar potopil Titanic a stal se nejvýdělečnějším filmem všech dob, hřímají publicisté. Podle mnohých znamená Avatar dokonce průlom pro rozšíření 3D filmů v celosvětovém měřítku. Jsem v této věci skeptický. Za prvé se spousta žánrů / témat na 3D nehodí. Pandora byla speciálně navržená lokalita k testování a propagaci 3D, ale copak budeme odteď vysazovat všechny postavy na vzdálené planety mezi modré kočkovité domorodce? Za druhé, a to především, se nám zoufale nedostává svébytných tvůrců jako Cameron. Provedeme-li průřez všemi režiséry, co po světě chodí, dostaneme tuze nelichotivý poměr: 85% z nich patří mezi nekompetentní fušery, slýcháváme o nich naštěstí jen zřídka, poněvadž se plácají u bakalářských povídek a o filmu toho vědí asi tolik jako o řízení blešího cirkusu; druhá, 10% skupina sestává ze špičky, která objíždí Oscary a Cannes a okupuje hitparády (Fincher, Kitano, Trier); a jen 5% patří mezi režiséry-vizionáře, kteří mají talent a předpoklady pracovat s filmem coby médiem a posunovat ho neustále kupředu. Cameron, původně mechanik, vystudoval fyziku a dlouho se věnoval trikům, Cameron není další bláhový pravdoláskař z akademie múzických umění, kterému je film prostředkem k niternému uchopení šedavé reality vůkol nás. Jenže většina režisérů technice a technologii nerozumí, potvrdí vám to každý druhý DP-čko v Americe, a tuhle údajnou rutinu nechávají na štábu. S oblibou říkávám, že natáčet filmy je tak těžký, protože je to tak lehký. Stačí rozmístit herce a spustit kamery. Máme tu technologii, jistě, ale nikde tu nevidím technology; a tvůrce s citem pro (mizan)scénu a narativní integraci, jímž by nebyla unikátní technologie cestou k vršení zupáckých efektů. Je tedy stejně tak dobře možné a více než pravděpodobné, že 3D film bude i nadále vnímán jako neživotaschopná kuriozita a současná vlna stereoskopických filmů odezní (tak jako odezněla ve 20., 50. a 70. letech) během dvou nebo tří sezon. () (méně) (více)
Tříhodinové bukkake, kde publikum slastně hltá vše, co mu jeho podmanitel Železný Jim dává. Ale stejně jako sexuální akt užitý pro příměr i "Avatar" je velmi mnohoznačný, konkrétně každou úžasnou věc vyvažuje problém vkrádající se na mysl. Snímek je typická cameronovka, tedy to co „lidé od fachu“ pateticky nazývají „velké kino“ - spektákl se srdcem, aneb analyticky vzato precizně vystavěný film, který podle mnohokráte ozkoušené šablony dávkuje technologicky úchvatnou podívanou, dramatickou akci, primární emoce a náznak přesahu. Onen přesah vždy u Camerona prostupoval jako klíčový motiv celé dílo a zpětně ho obohacoval (osud v "Terminátorovi", mateřství ve "Vetřelcích"). I tentokrát je ohromnou silou filmu technologie - vše je dokonalé, stvořený svět bere dech, ale nelze se ubránit deziluzi, že hmotu nahradily nuly a jedničky. Nechat lidi poskakovat se snímači na těle před modrým pozadím už není tak opulentní jako vidět úchvatné efekty navzdory rozpočtu v "Terminátorovi", fascinovaně pozorovat detailně promyšlenou futuristickou vojenskou technologii ve "Vetřelcích" či žasnout nad logistickou monstrozitou projektu jako "Propast" (možná proto propagační kampaň "Avatara" tak zdůrazňovala finanční potíže při natáčení a technologické okouzlení hollywoodských velikánů pozvaných na plac). Podobně se s každým úžasným záběrem fantaskní Pandory vkrádají asociace s kýčovitými obrázky z plakátů či puzzle pro romanticky rozervané teenagerky (vedle kompoziční podobnosti je neoddiskutovatelná totožná barevná paleta). Vyprávění plné v patosu naložených uhrančivých velkých slov a myšlenek o prozření a boji za záchranu starobylého světa zase na druhé straně vyvolává kritické myšlenky, které odhalují prožívanou vinu bílého muže v postkoloniálním světě a jeho sen o přijetí do rodu, který jeho soukmenovci či předci dříve pomáhal ničit a jehož půdu drancovali (ostatně geneticky čisté modráky hrají afroameričtí či indiánští herci), případně touhu přijmout exotický pohled na svět, který narozdíl od diskreditované vlastní kultury ještě skýtá příslib neznásilněného ráje. Paradoxně s sebou tento pohled také nese kritiku závěru filmu, kde hrdina pomůže utiskovaným zvítězit tím, že oni přijmou jejich původnímu smýšlení cizí přístup totální války. Ale všechny předchozí výhrady má pomoc smáznout zdejší všeobjímající přesah ekoligické provázanosti, který je podpírán ideou zření podstaty namísto hmotného povrchu, buddhistickou metaforu s plným šálkem a reinkarnačním mysticismsem. Kdo neuvěří, neprozře. Kdo nevyprázdní svou mysl, nepřenese se do těla avatara a nepozná krásy zdejšího světa. Ale to už tu letos jednou bylo - takřka doslova to samé - ve "2012". Stejně jako Emerichův film i Cameronův epos lze dlouze napadat, ale nic to nezmění na tom, že ve své kategorii je vynikající. Jenže tou kategorií v případě "Avatara" pořád zůstává ohraničený prostor výpravných spektáklů pro široké publikum (pro které je ostatně mnohoznačnost typická), nikoli celá kinematografie. 9/10 ()
Galerie (272)
Zajímavosti (187)
- Při vymýšlení planety Pandora byly pro Jamese Camerona zásadní vznášející se hory, protože "když to divák uvidí, pochopí a přijme, tak už na něj pak můžu vytáhnout cokoli". (NIRO)
- Film byl kritiky užívání tabáku kritizován za to, že jedna z hlavních hrdinek hodně kouří. Režisér to odmítl s tím, že filmy nemají zobrazovat ze světa jen to hezké, ale i to ošklivé. (Danny F.)
- James Cameron prohlásil o Samu Worthingtonovi (Jake Sully), britském rodákovi, který vyrostl v Austrálii, že jeho přízvuk je silnější, než jaký měl Krokodýl Dundee (1986). (Olík)
Související novinky
Cameron má plány i pro šestý a sedmý díl Avatara
Nedají si říct a nedají. Jamese Camerona můžeme označit za nejúspěšnějšího filmového režiséra všech dob, minimálně co se týče tržeb. V pětici nejvýdělečnějších snímků historie má totiž hned trojici… (více)
Bude Barbie pokračovat?
Barbie je nejúspěšnějším filmem roku. S výdělky přesahujícími jednu miliardu a 440 milionů jde jasně o nejvýdělečnější snímek letoška, což je fascinující i s přihlédnutím k tomu, že jde o originální… (více)
Disney zase odsouvá své blockbustery
Stávka scenáristů začíná studiím dělat první vrásky. Místo férové gáže pisálkům a zaslouženým procentům ze zisků raději šéfové typu Davida Zaslava (Warner Bros. Discovery) odmítají o požadavcích… (více)
James Cameron začal psát nového Terminátora
Je to pár dní, co legendární herec Arnold Schwarzenegger v rozhovoru o své kariéře prohlásil, že už definitivně seknul s rolí terminátora v sáze slavného režiséra Jamese Camerona (Titanic). Možná si… (více)
Reklama