V Bruggách

║Rozpočet $15miliónov║Tržby USA $7,800,824║Tržby Celosvetovo $33,084,467▐ Tržby za predaj DVD v USA $3,525,704 //počet predaných kusov 194,268║ Tento film natočil neznámy režisér Martin McDonagh, práve on si aj napísal scenár, kde sa dejom zameriava na dvojicu Írov, pracujúcich v neobvyklom obore a to ako nájomný vrahovia. Týchto dvoch nešťastníkov Raya a Kena stvárnili herci Colin Farrell a Brendan Gleeson a svojim postavám dali viac rozvážnu tvár ako skôr tu klasicky drsnú a neúprosnú, aká u takýchto tipov úloh býva zvykom. A asi aj preto, o to viac dokážeme s nimi prežívať ich trápenia a ich vnútorná charizma zakorenená v postavách nás dokáže lepšie vtiahňuť do deja, čím im z určitej časti začneme fandiť aj na úkor ich krvavého zamestnania. Práve spoznaným ich charakterov im budeme priať aby svoje neduhy voči spoločnosti a šéfovi Harrymu (Ralph Fiennes) ustáli a nejakým zázrakom ich priateľstvo vydržalo. Aj keď na vonkajšok pôsobia v určitých prípadoch ako protiklady, vo svojej vnútornej podstate sa jedná o psychicky vyrovnaných ľudí sužujúcich akýkoľvek nezvyklí problém, ktorý sa pokúšajú vždy riešiť svojsky. __ „V tomto filme sledujeme rozohranú partiu, ktorá sa každou ďalšou scénou môže úplne zvrtnúť a spustiť niečo ako krvavé peklo.“__ Na začiatku rozohraného príbehu môžeme len zhruba tušiť, čo sa z toho nakoniec vykľuje, lebo film svojou originalitou predčí akékoľvek očakávania a nechá nás len prekvapivo sledovať dej plný zvratov. Základom pre stavbu silného deja, sa stáva práve prvá polovica, kde sa položia základné kamene príbehu a na nich sa vybuduje prešmičková osnova, gradujúca vo svojej sile celú druhú polovicu, až do samého konca. Kde bude poukázané na to že každý jeden jedinec robí chyby a je len na ňom či si ich dokáže aj pripustiť a dodržať tak svoje životné zásady. Na celej ploche filmu zažijeme rôzne dejové polohy, tak ako prídu tie veselé i smutné, dočkáme sa i tých najbrutálnejších aké si len vieme predstaviť. Samozrejme všetko je v prijateľnom množstve, takže nejaká samoúčelnosť scén nehrozí. Taktiež si tento film vôbec nedáva servítok pred ústa a dávkuje hromadu nadávok. __K tomuto filmu už len treba dodať, že na takú bohatú rôznorodosť deju to všetko funguje až ukážkovo kompaktne a nič tam nepôsobí rušivo a akákoľvek scéna má aj svoje opodstatnenie pre celkový dej a celistvosť príbehu. Film by si jednoznačne zaslúžil aj nejaké tie ocenenia, minimálne tie čo sa udeľujú v Anglicku (Bafta) a to za réžiu, scenár, kameru či hereckých kategóriách, lebo takéto skvosty sa až tak často z Európskej produkcie nevidia, tobôž v kinách. /videl v kine: 100%/ (29.08.2008)

Vše co jsem před filmem o Brugách věděl, bylo to, že FC Bruggy je na belgický poměry dobrej fotbalovej manšaft. Nyný můžu před děvčaty s výrazem světáka znalecky popisovat krásy a pamětihodnosti Brugg a svůj znalecký popis zakončím otázkou, "Ty vážně neznáš Bruggy, tak pohádkový město ? " Jak, ale znám holky přišla by mě odpověd něco vy stylu " Původně jsem s tebou chtěla jít domů, ale takhle si tam vem ty svoje Bruggy." (07.09.2008)

Za posledních 12 měsíců je to vedle animované Persepolis můj nejsilnější filmový zážitek, který je o to příjemnější, že byl prakticky neočekávaný. Velmi dobře vypointovaný scénář, zajímavý casting, výborné herecké výkony, velmi - a nejen na svůj žánry - dobře napsané dialogy, kde se objevuje i řada výborných hlášek, které mají šanci stát se kultovními. Film, který se zřetelně odlišuje od žánrového mainstreamu a přitom dokáže být divácky atraktivní. Černý humor, několik napínavých soubojů a nečekaných zvratů. Pro mě daleko atrativnější než mnohem více komentovaný Americký gangster. Nemám prakticky žádné výhrady. Celkový dojem: 100 %. Svou roli ve filmu hraje i ryze evropská atmosféra starobylého města plného památek, rozdychtěných turistů a maloměšťácké mentality. (29.06.2008)

Scénář: Martin McDonagh .. Pro milovníky Colina, pro milovníky Belgie, pro milovníky zvláštních filmů, vydařených debutů, pro milovníky zkurvených Brugg. ___ Pokud jste alespoň v jedné kategorii pozitivní, máte vyhráno. Snímek oplývá kouzelnou zimní atmosféru, v náladách je rozkolísaný, baví svým černým humorem, hřeje přátelstvím, pestrým hudebním doprovodem, prostě baví. (13.05.2008)

Nešťastná volba povolání vás může přivést leckam, v případě nejhorším až do rozkošné „prdele světa, kde i trpaslíci musí brát drogy“. Pravdou je, že v gotických zákoutích Brugg nečíhají jenom výjevy (jako od) Hieronyma Bosche, při nichž váháte, jste-li jenom v očistci nebo již v pekle, ale také dívka nemudlovsky čarokrásná, která vám s trochou štěstí více dá, než vezme. A to jsou právě ty okamžiky, kdy s naprostou přesností víte, kde jste se octli, totiž v nebi. __ Synopse režijního debutu Martina McDonagha vybízí k představě třeskuté komedie, ke slovu „třeskuté“ mají ovšem nejblíže náboje dum-dum, jež rozprsknou váš mozek po dlažbě rychleji, než stačíte říct „teď se nedívej“. McDounagh s obratností chodce po laně balancuje na pomezí filmu smrtelně vážného a zabijácky vtipného. Což nám nepřetržitě dává najevo. Jeho snaha zvrátit každou potenciálně „jenom vážnou“ scénu ve scénu ne tak docela vážnou je místy trochu násilná a vede k tomu, že jenom čekáte, čím bude shozena serióznost dalšího výlevu emocí. Bezesporu zábavně. Precizní vypointovanost každé vtipně nepravděpodobné situace připomíná poslední film bratří Coenů. Jejich dvorní skladatel Carton Burwell navíc výraznou měrou přispívá k zahalení Brugg do (ne)pohádkově gotického hávu. Scén představujících „místo s atmosféru“ bylo na můj vkus příliš a navíc nemohu tvrdit, že by plnily svou funkci, V Bruggách povyšují nad rámec karnevalu šibeničního humoru především herci. Colina Farrella trápí takřka identické trauma jako v Cassandra’s Dream, ale zde působí mnohem přirozeněji a velmi zábavně se nedoplňuje s Brendanem Gleesonem (nechápu, jak vůbec mohli přežít společnou cestu do Brugg, ale o ní snad v jiném filmu…). O prvek nepředvídatelnosti je vyprávění v poslední třetině (zahrnující zároveň jeden z nejadrenalinovějších i nejvtipnějších killerských duelů) obohaceno třetím mužem do počtu, psychopatickým permoníkem Ralpha Fiennese. __ Můj vztah k téhle drsné komedii, urážející průběžně liliputány, gaye, černochy, Američany a obyvatele Brugg, se od prvních minut vyvíjel pozitivním směrem. Použil bych v této souvislosti nanejvýš neoriginální příměr s cizím městem, které zprvu nenávidíte a potom jej toužíte zas a znovu navštěvovat. Paradox tkví v mé obavě, že druhé zhlédnutí by v mnoha ohledech nedotaženým Bruggám na rozdíl od No Country for Old Men hvězdičku nepřidalo, nýbrž ubralo. Ale třeba se mýlím, moc rád bych se mýlil, protože něčím tak vtipným, drzým a nehollywoodsky krutým pro mne bylo naposledy Kiss Kiss Bang Bang. Apendix: : Co mělo znamenat to pobídnutí během závěrečných titulků „Nezapomeňte tento film ohodnotit na CSFD“? Další znak expanze POMObyznysu? (Black Box) P.S.: Obavy z druhého zhlédnutí byly zbytečné, krásně vynikla propojenost všeho se vším. 90% Zajímavé komentáře: POMO, Nuala (02.05.2008)